Procházení: vztahy

Říká se, že nejlepší projekty vznikají z osobních potřeb. Že bílé místo na mapě služeb zaplní smysluplně jen ten, kdo je sám potřeboval a nenašel. Tak začal i příběh Nadačního fondu Vrba, který pomáhá vdovám a vdovcům. Jeho zakladatelka Petra Glosr Cvrkalová přišla v jednatřiceti letech o muže a zůstala sama na péči o jejich dvě dcery.

Chuť bonparů na patře, ploužák na lyžáku a karetní hra Prší cestou autobusem místo Tik Toku. Přinášíme ukázku z třicet let starých deníkových zápisků spisovatelky Ivy Hadj Moussa, které fungují jako stroj času.

Hravost si spíš spojujeme jen s mláďaty, občas nám připadá jako činnost pozbývající smysl. Ale ona je to důležitá lidská potřeba v podstatě od kolébky do rakve. Akorát je na ni v běhu let čím dál méně času. O čas na hraní se ale ve svém vlastním zájmu bijte jako lvi. Mimo jiné platí, že kdo chce být „stále“ mlád, musí si umět hrát.

Nejsme sestry, zábava a já. Myslím tu organizovanou, rozjuchanou na povel – tak a teď se budeme všichni prohýbat smíchy, pít a mít se rádi. Povinná zábava v mém podání bohužel obvykle připomíná spíš tryznu.

„Jsem váš strýc Baloun, mám vás všechny rád a budu u vás žít.“ Nedávno jsem narazila na tenhle úryvek ze slavné povídky Šimka a Grossmanna a přivedlo mě to na myšlenku, zdali máme opravdu dokonalý přehled o veškerém svém příbuzenstvu. Známe je skutečně všechny?