Autor: Barbora Šťastná
Jsou spolu při práci i ve volném čase, doma i na cestách. Simona Krainová a Karel Vágner hovoří o tom, co drží jejich vztah pohromadě, co považují za skutečný úspěch a proč je láká stále se vydávat na cesty za hranice států i konvenčního života. Letos jste oslavili patnáct let od svatby. Co byste při po hledu nazpět poradili svým novomanželským já? Karel: Člověk by měl mít životního partnera jako kamaráda, spřízněnou duši. A nám se to se Simonkou, myslím, podařilo. Musím říct, že ten klid na duši, který ve vztahu máme – bez kontrolování, bez žárlivosti, agrese – je…
V Moravské galerii Brno se 21. listopadu otevírá velká retrospektiva naší přední módní návrhářky Liběny Rochové. Sama přitom tak velkou výstavu neměla v plánu. Liběna Rochová pochází z Brna, kde vystudovala oděvní návrhářství. V 80. letech začala používat značku LR. Na začátku 90. let prezentovala kolekce na Světovém veletrhu módy v Düsseldorfu. Roku 1999 založila Studio LR. V letech 2008–2023 vedla Ateliér designu oděvu a obuvi na UMPRUM v Praze, kde byla v roce 2018 jmenována profesorkou. Má za sebou bohaté mezinárodní prezentace a spolupracuje na charitativních projektech. Je nositelkou prestižních ocenění: Výtvarník sezóny (1992), Vynikající design (1995), dvakrát Czech…
S návrhářkou Liběnou Rochovou jsme se sešly v jejím legendárním ateliéru na Malostranském nábřeží. Hovořila o tom, proč žije mezi krejčovskými pannami, i o tom, jak se dívá na pomíjivost módního světa. Letos v listopadu zahájíte velkou retrospektivní výstavu v Moravské galerii v Brně. Je to pro vás příležitost k nějakému bilancování? Sama jsem o takovou výstavu vlastně vůbec neusilovala. Už před lety mě oslovil pan ředitel Moravské galerie Jan Press s tím, že by bylo dobré udělat retrospektivu. A já na to: „Ale já nic nemám. Žádné modely mi nezbyly, voda mi tu ve studiu zničila dvě kolekce.“ Asi…
Alena Šeredová působí jako příval pozitivní energie. V rozhovoru hovoří o tom, jak se proměnil svět modelingu, co jí vadí na Instagramu i o tom, jak se vyrovnávala s tím, když její nejstarší syn vyletěl z hnízda a vydal se plnit si sny o fotbalové kariéře. Co pro vás v roce 1998 znamenal titul české vicemiss? Na to se musím rozpomenout, přece jen to nebylo včera… Pamatuji si na sto procent, jak jsem byla nešťastná, že jsem druhá. Ale když o tom tak přemýšlím, spousta holek, které na Miss České republiky skončily na druhém místě, toho později v práci dokázaly…
Syndrom vyhoření rozhodně nehrozí jen náročným manažerským profesím. Jeho obětí se může stát každý, kdo v nějaké oblasti svého života čelí každodennímu stresu. Nejste to náhodou i vy? Není to tak dávno, kdy pojmy jako syndrom vyhoření, sebepéče nebo duševní wellbeing zaznívaly jenom v odborných debatách a v ordinacích psychoterapeutů. Dnes jsou to témata, o nichž se mluví i v kancelářských kuchyňkách, a knihkupectví mají celá oddělení zasvěcená seberozvoji a duchovnímu růstu. Na sociálních sítích jsme bombardováni nabídkami nejrůznějších koučů a pod hashtagem #selfcare najdete na Instagramu devadesát milionů příspěvků. Ale navzdory hlasité celospolečenské debatě o duševním zdraví se syndrom…
„Ne, já vůbec nejsem naštvaná. Proč bych měla být naštvaná? K čemu by mi to asi bylo? Copak tady vůbec někoho zajímá, jak mi je?“ Jsou vám podobné věty povědomé? Pak jste se patrně setkali s pasivním agresorem. Vždycky jsem si myslela, že pasivní agresivita je doménou stárnoucích žen, zejména matek a tchyní. Jejím ztělesněním pro mě byla moje babička, která stále opakovala: „Nevšímejte si mě, na mně už nezáleží.“ Přičemž se belhala po kuchyni, hlasitě hekala a dělala vše pro to, abychom si jí všímali a aby nám na ní záleželo. Mou mámu terorizovala větou: „Haničko, já ti nechci…
Zlobivý kluk nebo rozmazlený fracek, kterému rodiče raději nechají předepsat prášky, než aby mu dali pár pohlavků. Tak nahlížela většinová společnost až donedávna na nositele ADHD. Teprve poslední dobou vstupuje do veřejného povědomí fakt, že ADHD mohou trpět i dospělé ženy. Možná vás v dětství soustavně hubovali za bordel v pokojíčku, říkali vám, že jste zbrklá nebo že už zase „čumíte do blba“. Možná jste vyrostla s pocitem, že nejste správná holčička, protože stěžejní dívčí vlastností je schopnost neumazat si oblečení. Možná žijete s pocitem, že nejste dostatečně ženská, protože správná žena manželovi připomíná datum narozenin jeho rodičů, její psací…
„Nejlepší věci v životě jsou zdarma. Druhé nejlepší věci v životě jsou velmi, velmi drahé.“ Když se chcete řídit citátem Coco Chanel při vybírání vánočních dárků, dostanete se, mírně řečeno, do problémů. Polibky, vyznání lásky, vítr ve vlasech, čerstvá tráva pod bosými chodidly, vášeň, svoboda. Nejlepší věci v životě, které Coco měla nejspíš na mysli, se zabalit a položit pod vánoční stromek prostě nedají. A s druhými nejlepšími věcmi – perlovými náhrdelníky, diamantovými náušnicemi, rolls royci a vilami na Côte d’Azur – má většina lidí taky trochu potíže. Nezbývá tedy, než se při vybírání vánočních dárků pro své milované uchýlit…
Obvinění z rasismu a boj proti němu zasáhla během uplynulého roku celý svět. Od fotbalových hřišť, na nichž poklekávají sportovci, až po britskou královskou rodinu. Je v dnešním světě vůbec možné se obvinění z rasismu vyhnout? Měl by se výběr překladatele básnického textu řídit podle toho, zda má překladatel stejnou barvu pleti, stejný gender či jiné identity jako autor originálu? Skutečně se členové britské královské rodiny obávali, „jak tmavou pleť může mít, až se narodí“ potomek prince Harryho a jeho ženy Meghan, jak si Meghan postěžovala v ostře sledované talk show s Oprah Winfrey? Jsou čeští fotbaloví fanoušci větší rasisté…
„Žít teď a tady.“ Od nejrůznějších duchovních guru, ale i z reklam tu větu slýcháme tak často, že se stala téměř frází. Moderátorka Lucie Výborná ale patří k nemnoha lidem, kteří skutečně žijí přítomným okamžikem. Ať už zpovídá své hosty ve studiu Radiožurnálu nebo stoupá na horské vrcholky. O čem je vaše nejnovější kniha Mezi světy? Je to výběr z deníků, které si píšu už dlouho. To přecházení mezi dvěma světy – moderováním na Radiožurnálu a výpravami do hor – je někdy fascinující, někdy zábavné, ale úplně jednoduché tedy není. Někdy jsou to tak ostré střihy, že se tomu musím…
Právě teď jí ze všeho nejvíc chybí možnost vystupovat před živým publikem, protože hudba je pro Daru Rolins jedním z hlavních zdrojů energie a pozitivních emocí. Dalším je její dcera Laura, o které zpěvačka prozradila třeba i to, jak zvládá život s bulvárem za zády, zda už je v pubertě a co zdědila po Matěji Homolovi. Jaká je Laura očima Dary? Je už v pubertě? Ještě tam nejsme. Je jí dvanáct let, ještě pořád je holčička. Všechny ty proměny, které jsem zaznamenala u dětí svých kamarádek, se k nám dostávají se zpožděním. Po mně i po svém tátovi, Matějovi,…
Nejčtenější