„Za řadou kožních potíží stojí psychická zátěž,“ říká doktorka Lucia Mansfeldová. Věnuje se psychodermatologii ‒ oboru, který se na kožní problémy dívá komplexním pohledem. Neřeší pouze jednotlivé symptomy, ale hledá příčiny, vnímá člověka jako celek, sleduje jeho životní styl a psychickou pohodu.
O psychodermatologii se mluví stále víc. Proč je podle vás obor na vzestupu?
Psychodermatologie propojuje psychiku a kůži. Již v embryonálním vývoji mají nervový a kožní systém stejný původ. V běžné dermatologii se díváme na kožní potíže ze spíše biologického hlediska, u psychodermatologie jde o komplexní pohled, kde se kromě kůže a psychiky zajímáme i o vliv imunitní, hormonální a neurologický. Stres, úzkosti, dlouhodobé psychické zatížení nebo traumata mohou ovlivňovat průběh kožních onemocnění, jako jsou akné, atopický ekzém, lupénka či různé formy svědění.
Zároveň roste povědomí o duševním zdraví a lidé si více uvědomují, že léčba by neměla být zaměřená pouze na samotný symptom, ale na člověka jako celek.
Jak jste se k tomuto oboru dostala?
Postupně během své praxe jsem si stále častěji všímala, že za řadou kožních potíží stojí také psychická zátěž. U některých klientů byly projevy na kůži velmi úzce propojené s náročným životním obdobím, stresem nebo dlouhodobým přetížením. Zároveň jsem měla tu čest potkat se s paní docentkou Pánkovou, která se tomuto oboru intenzivně věnovala a pořádala i kongresy psychodermatologie.
Jaké benefity oboru vám vaše praxe ukázala?
Největší přínos vidím v tom, že se nesoustředíme pouze na projevy na kůži, ale hledáme i jejich možné spouštěče. Klienti často získají lepší porozumění vlastnímu tělu, naučí se pracovat se stresem a díky tomu dochází nejen ke zlepšení stavu pokožky, ale často i ke zvýšení celkové kvality života.
S čím se na vás lidé nejčastěji obracejí?
Typickým klientem bývá člověk, který se delší dobu potýká s kožním problémem a má pocit, že se opakovaně vrací nebo zhoršuje v náročných životních situacích. Nereaguje na běžnou léčbu. Až po cílených dotazech (často se využívají dotazníky) se zjistí, ze problem je víc psychický nebo i sociální. Často jde o osoby s atopickým ekzémem, akné, rosaceou, lupénkou nebo vypadáváním vlasů. Samostatnou kapitolou je sebepoškozování se vznikem jizev na kůži nebo v estetické medicíně pacienti s dysmorfofobií, kdy pacient není spokojen se svým vzhledem a nezmění to ani ten sebelepší zákrok, protože problém je psychický.
Kdy jsou vidět nějaké výsledky?
Ke každému přistupuji individuálně. Na začátku je důležité pochopit nejen zdravotní historii, ale i jeho stresové faktory, životní styl a psychickou pohodu. Výsledky jsou velmi individuální. Někteří klienti pociťují úlevu během několika týdnů, u jiných je proces delší a může trvat několik měsíců. Důležité je nastavit realistická očekávání a pracovat systematicky.

Spolupracujete úzce s psychology a psychoterapeuty?
Ano, mezioborová spolupráce je v psychodermatologii velmi důležitá. Pokud vidíme, že psychická zátěž významně ovlivňuje zdravotní stav klienta, např. u sebepoškozování je nutné zapojit psychiatra, psychologa nebo psychoterapeuta. My se následně více zabíráme kožními projevy spolu se speciálními dotazníky, jak je pacient schopen emočně spravovat vzhled kožních problémů, psychologové vedou psychoterapeutické rozhovory s cílem odstranit určité bloky v psychice, někdy je nutná psychiatrická medikace.
Jak nenaletět a najít si opravdu kvalitního odborníka?
Doporučuji zajímat se především o vzdělání, odbornou kvalifikaci a zkušenosti daného specialisty. Kvalitní odborník by měl jasně komunikovat své kompetence a neslibovat rychlá nebo zázračná řešení.
Důležité je také všímat si, zda pracuje na základě ověřených poznatků a zda je ochoten spolupracovat s dalšími odborníky, například jinými dermatology, psychology nebo psychoterapeuty. Varovným signálem bývají univerzální sliby typu „vyléčíme každé kožní onemocnění“ nebo tvrzení, že veškeré problémy mají pouze psychickou příčinu. Psychodermatologie stojí na propojení biologických, emocionálních, psychologických a sociálních faktorů, nikoliv na jednostranném vysvětlení.
