V předchozích dvou letech se podařilo díky dárcům dopravit dřevo zdarma k téměř čtyřem desítkám seniorek a seniorů, kterým na otop chybí peníze a nemají nikoho, kdo by jim pomohl. I letos je cíl stále stejný: pomáhat tam, kde přebývají obavy ze zimy a samota. Ale také na problematiku upozornit.
V každé obci někdo takový je. Ale často i ve městech. A dost možná kolem jeho dveří chodíte a v koutku duše věříte, že mu (nebo jí) „někdo pomůže“. Udělat první krok a nabídnout pomoc bývá často těžké.
Osaměle žijících je v naší zemi kolem 160 tisíc mužů a 450 tisíc žen seniorského věku. Podle údajů Českého statistického úřadu žijí ve 300 tisících bytech a 150 tisících domech. Ve věku nad 65 let mluvíme o šesti stech tisících lidí. V případě žen jde v téměř polovině případů o vdovy. Nejvíce žen o samotě je pak ve skupině nad 80 let. Samozřejmě ne všichni, které ČSÚ eviduje jako samostatně žijící, trpí pocitem osamělosti, nezájmem rodiny a nedostatkem peněz na teplo. Přesto jde o velmi početnou skupinu lidí, která je dlouhodobě společností i systémem přehlížená a zcela závislá na pomoci neziskových organizací a dobrosrdečných lidí. Jedním z cílů projektu Znesnáze21 Pomoc zahřeje je na tento problém upozornit.
Co je čeká, když je budeme dál přehlížet?
Budou celou zimu zachumlaní v kabátě ve vymrzlé světnici.
Nebo „si utrhnou od úst“ a budou měsíce o vodě a chlebu, aby na pár polen zbylo.
Když bude nejhůře, sáhnou po přímotopu, aby aspoň jeden pokoj vyhřáli. I když vědí, že na jaře na faktury nebude. A spirála dluhu se roztočí…
Všechno z toho je špatně. Všechno. A tak nezbývalo, než udělat další krok a vydat se novou cestou. Právě k osamělým seniorům v nouzi. A tak vznikl projekt Pomoc zahřeje.
Letos startuje třetí ročník. Díky lidem, kteří nejsou lhostejní a o těchto zapomenutých starých lidech nám říkají. Díky dárcům, kteří posílají svoje příspěvky na nákup dřeva, protože vědí, že jinak se nic nezmění. A díky skvělým sociálním pracovnicím Znesnáze21, které se dokáží o zaplacení faktur postarat a dávají projektu tu nejlepší péči a prostor. Aby byl vidět, aby mohl pomáhat. Příběhy potřebných můžete najít, ale i sami vyprávět, prostřednictvím facebookové skupiny. Nebo psát na adresu pomoc.zahreje@znesnaze21.cz
Příběhy pomoci
Díky všímavé pracovnici jesenického Darmoděje z.ú. jsme mohli pomoci i pánovi, který přišel v důsledku zdravotních komplikací o nohu a je odkázaný na invalidní vozík. Po celý život poctivě pracoval jako řidič autobusu až do odchodu do důchodu, kdy i nadále vypomáhal. Po úmrtí manželky zůstal sám, jeho rodina se od něj postupně odvrátila a v současnosti s ním neudržuje pravidelný kontakt. Nemá ve svém okolí nikoho, kdo by mu pravidelně pomáhal, a jeho soběstačnost je výrazně omezena. Pobírá starobní důchod, který je jeho jediným příjmem a nestačí mu na pokrytí výdajů.
Paní Věra (85 let) žije sama se svými zvířaty v domě zasaženém povodní, který procházel v dané chvíli opravou. Bylo potřeba ho vytápět, protože ve stěnách se stále držela vlhkost. Po dlouhodobé nemoci má paní Věra podlomené zdraví, imunitu, často ji trápí zima… a tak si přitápí kamny v kuchyni. Ke starobnímu důchodu pobírá příspěvek na bydlení, protože z něj není možné uhradit všechny náklady a důstojně žít.
Pan Bohumír byl vůbec prvním seniorem, ke kterému koordinátorka projektu Znesnáze21 Pomoc zahřeje v doprovodu pracovnice jihlavské Charity přijela. Spolu s nimi dorazil i český olympionik, judista Lukáš Krpálek s parťákem. Osaměle žijícímu seniorovi z Telče, který měl dočista prázdnou kůlnu, dřevo naštípali a uložili. I taková pomoc je vítaná. V případě nemocného pana Bohumíra obzvlášť.
Na poslední fotografii se sešlo hned několik hezkých příběhů a dobrých lidí. Paní Janě z Královehradeckého kraje dřevo uhrazené dárci dopravil dodavatel Denis Kuna. Ve sváteční den s bratrem dovezli z nemalé dálky 12 metrů dřeva za nákupní cenu a bez dopravy. Ušetřili tak peníze ze sbírky na pomoc dalšímu seniorovi.
Pomoc zahřeje nejen na duši, ale i na těle
Na těle pomoc zahřeje seniory, na duši pak ty, kteří k ní přispěli. Ale často i fyzicky dobrovolníky, kteří se hlásí na pomoc se štípáním a skládáním dřeva. I tam je každopádně potřebná a nezbytná spolupráce s organizacemi, které dávají o potřebných seniorech a seniorkách Znesnázi vědět. Není možné vyslat neznámého člověka k osaměle žijícímu seniorovi bez jakéhokkoli prověření nebo dohledu. Svět není plný jen nezištných dobrých lidí, to asi víme všichni. Ne vždy se spojení podaří, ale díky ochotě pomocníků ze sociálních odborů příslušných obecních úřadů, Charity, Člověka v tísni a dalších neziskových organizací se dějí i případy se šťastným koncem a ve výsledku přinášejí silné příběhy.
V předchozích dvou letech mohla Znesnáze21 spolu s dárci a potřebnými prostředníky z úřadů a neziskovek nakoupit seniorům kolem 400 tun dřeva, ale i brikety a uhlí. Nebo také doplatit pár dluhů za energie (ze zmiňovaného přímotopu), aby dál nerostly, aby je nahradil klid a kůlna plná dřeva. Nic z toho by se nestalo, kdyby těm úžasným stovkám lidí chyběla všímavost a ochota věnovat kousek svého času, energie nebo peněz.
Vděčnost ze strany organizátorů společně s velkým poděkováním míří ke každému, kdo se jakokoukoli ze zmiňovaných forem k pomoci přidá. Třeba jen vylepením plakáku na obecním úřadu, poště nebo samoobsluze. Ale také sdílením, které je nezbytné pro to, aby mohl projekt žít a měl důvěru a podporu široké veřejnosti. Zima se blíží. Pomoc ve výsledku skutečně zahřeje ‒ nás všechny.
