Před 60 lety se začal vysílat pořad, který předběhl svou dobu. První moderní televizní fenomén překonával předsudky, bořil pochybné společenské bariéry a fandil feminismu. Star Trek žije dodnes, ale historie ukazuje, že sexismus má tuhý kořínek.
Star Trek vyletěl na televizní obrazovky s netypicky optimistickou vizí budoucnosti lidstva ve vyloženě bouřlivých časech. První díl nekonvenčního sci-fi seriálu měl premiéru 8. září 1966. Ve světě vřela studená válka. Ve Spojených státech teprve vrcholilo hnutí za občanská práva, které usilovalo o dosažení rovnoprávnosti Afroameričanů, schylovalo se k dekriminalizaci mezirasových manželství a pozvolna sílila druhá vlna feminismu. Na velitelském můstku hvězdné lodi Enterprise už přesto sloužila černá žena a nesmlouvavě bořila společenské bariéry.
Zatímco ženy běžně dosáhly nanejvýš na „kariéru“ zapisovatelky nebo osobní asistentky a po svatbě ochotně zůstávaly v domácnosti, tvůrce seriálu Gene Roddenberry představil světu geniální a sebevědomou lingvistku. Poručice Nyota Uhura v podání herečky Nichelle Nichols je vysoce kvalifikovaná profesionálka. Má čtvrtou nejvyšší hodnost na velitelském můstku a kolegové s ní jednají s neskrývaným respektem. Prakticky okamžitě se proto stala symbolem, který obdivoval i Martin Luther King Jr. a který pak využila NASA k náboru talentovaných zástupců menšin. Jenže také nosí minisukni.
Minisukně budoucnosti
S šedesátiletým odstupem by nebylo těžké prohlásit, že ani tak progresivní a inteligentní ženské postavě, jako byla Uhura, se nepodařilo uniknout prokletí vizuálních standardů tehdejší televizní tvorby. Minisukně si vysloužily kontroverzní pověst, protože poodhalují tělo a podtrhují jeho křivky. Dnes stojí na hlavní linii střetu mezi objektivizací a svobodnou volbou. Ani původní Star Trek nemá nouzi o spoře oděné krásné mimozemšťanky, ale Roddenberry opravdu chtěl ukázat budoucnost založenou na rovnocennosti a rovnoprávnosti.
Nešlo jen o módní trend. Minisukně, kterou zpopularizovala britská návrhářka Mary Quant v letech 1963 a 1964, byla vzpourou. Nabídla skvělou příležitost vzepřít se zažité tradiční představě o ideálu ženy z konce padesátých let. Pryč s dlouhou sukní opásanou zástěrou! Obnažená lýtka znamenala svobodu pohybu i vlastní sexuality. „No a co, že mě odhalovala,“ vzpomínala na svůj slavný kostým Nichelle Nichols v pořadu Pioneers of Television. „Nosila jsem minisukni normálně na ulici. Tak proč ne v televizi?“
Pitomá vesmírná roztleskávačka
O dvě dekády později se okolnosti změnily. Když se Star Trek v roce 1987 vrátil na obrazovky s volným pokračováním Nová generace, degradoval dřívější symbol feminismu na obyčejné laciné lákadlo pro mužské publikum. Roddenberry byl ještě u toho a zažil vznik kostýmu „pitomé vesmírné roztleskávačky“.
Mezi hlavními hrdiny Nové generace je podstatně více žen, nosí kalhoty a zastávají zásadní role hlavní lékařky nebo šéfky bezpečnosti. V počátečních epizodách se dokonce místy mihne i mužský kompars v dosud nevídaném modelu zvaném „skant“. Odvážná minisukně určená i pro muže byla inspirována ikonickým Uhuřiným stylem.
Jenže nic z toho nevyvážilo výraznou sexualizaci postavy poradkyně Deanny Troi. „Musela jsem sedět s koleny nalepenými k sobě, protože ta pitomá sukně (a to ten výraz používám hodně nadneseně) byla tak krátká, že šlo vidět, co jsem měla k snídani,“ stěžovala si její představitelka Marina Sirtis.
Nakonec se (čím dál kratší) minisukně v Nové generaci neosvědčily ani pro jedno pohlaví, takže z paluby Enterprise rychle vymizely. Ale až do poloviny předposlední šesté série se navzdory protestům herečka nezbavila nepřehlédnutelně hlubokého dekoltu „jako na rande“ ani úzce střiženého overalu, co „fungoval doslova jako korzet.“ Více než o svobodu oblékání šlo producentům o prvoplánovou pastvu pro oči a zarputile se jí drželi.
Emancipovaná móda
Do 21. století vyrazil Star Trek s pětiletým předstihem. Post kapitána nové vesmírné lodi Voyager v seriálu se stejným podtitulem poprvé získala žena. Uniformy členů její posádky mají jednotný, důstojný a praktický vzhled. Dokud se hlavní producent Rick Berman, který vystřídal Roddenberryho, nerozhodl klesající sledovanost vzpružit tím, že znovu přitlačí na sex-appeal.
„Neměla jsem možnost zajít si na záchod, aniž by se o tom dozvěděl celý štáb a zastavilo se natáčení. To byla celkem otrava,“ prohlásila herečka Jeri Ryan. Její postava nazývaná Sedmá z devíti, navlečená a zašitá do těsné stříbrné kombinézy, se zapsala do popkultury jako typicky devadesátková sexbomba.
Snahu vzpírat se hollywoodským stereotypům v následujícím seriálu, jednoduše pojmenovaném Enterprise, se už Berman ani nesnažil předstírat. Bývalou modelku Jolene Blalock oblékl stejně a navíc přihodil do té doby neznámý koncept „dekontaminační komory“, kde se pravidelně svlékala do spodního prádla.
Hluboké výstřihy a svazující korzety nekompromisně zrušila až současná éra moderních seriálů jako Discovery a Tajemné nové světy. Sukně v rozumné délce místy odkazují na legendární estetiku, ale v kombinaci s legínami nebo kalhotami plní funkci nefalšované uniformy. Star Trek s šedesátkou na krku viditelně zmoudřel a jeho vesmírná móda je díky tomu opravdu emancipovaná.
