Někdy po čtyřicátých narozeninách můžeme bohužel všichni čekat zhoršení zraku. Neřešením problému si nepřivodíme jen bolesti hlavy a unavené oči, ale i vrásky. U koho přijde vetchozrakost dříve, u koho později a dá se jí vůbec nějak předejít? Na to jsme se ptali optometristky Žanety Gerstbergerové, majitelky pražské optiky Avenue Optik.
Vetchozrakost je něco jiného než dalekozrakost?
Krátkozrakost (myopie) nebo dalekozrakost (hypermetropie) jsou refrakční vady. Pokud jimi trpíte, tak vám zůstávají a s přibývajícím věkem, zhruba od čtyřicátého roku, nastupuje vetchozrakost, tzv. presbyopie. Ztrácí se pružnost nitrooční čočky a tím přicházíte o schopnost zaostřovat. Začínáte hůře vidět do blízka s pocitem větší únavy a „prodlužuje se ruka“. Hodně přivíráte oko nebo se oddalujete od monitoru, oddalujete si knížku, na tabletu a počítači přichází zvětšování písmen, ale tím se neřeší samotný problém.
Věk už na to mám, ale na blízko vidím stále dobře. Je to tím, že jsem krátkozraká, a vetchozrakost se u mě projeví později?
Záleží, jak vysoká refrakční vada je. Pokud máte okolo mínusové jedenapůlky, vidíte na čtení bez brýlí. Ale u zákazníků okolo mínusové půlky nebo naopak s vyšší myopií, třeba mínusovou šestkou, už střední vzdálenost (zhruba 60-80 cm, to je vzdálenost natažené ruky) a čtení na blízko (cca 30 cm) začíná být problémem.
Dá se nástup vetchozrakosti oddálit? Existuje prevence?
Je to fyziologický proces, kterému nezabráníme. Jedinou mírnou prevencí je zapracovat do svého denního režimu hygienu pro oko, ve smyslu překoukávání se do větší vzdálenosti a dělání přestávek při práci. Platí pravidlo 20-20-20: po dvaceti minutách práce se podívat na dvacet vteřin do vzdálenosti dvaceti metrů. Čočka na chvíli povolí a není tak zaťatá. Je to podobné, jako když dlouho nesete těžkou tašku s nákupem. Biceps vás začne za chvíli bolet a musíte si dát pauzu. To samé potřebuje čočka v oku.
Spousta z nás tráví hodně času u počítačů. Co ještě můžeme udělat líp, abychom si oči nekazili?
Určitě nosit brýle s kvalitní povrchovou úpravou ‒ filtr chrání oko před vstupujícím škodlivým modrým světlem a odvrátí určitou vlnovou délku, která může poškozovat oko. Pohled do monitoru je pak pohodlnější, s vyšším kontrastem. Také je potřeba chránit zrak na přímém slunci, u moře, na horách. Důležité je i to, aby se zákazník nebál a nechodil ve špatné korekci. Asi nejhorší, s čím se setkáváme, je to, když přijde vysoký myop, to znamená, že má třeba okolo mínusových pěti šesti dioptrií, a nechá si staré brýle a chodí podkorigovaný do dálky. Pokud nosí mínusovou čtyřku, třiapůlku, špatně vidí jak na dálku, komfortní pro něj není ale ani střední vzdálenost, ani práce na blízko. Spousta zákazníků neví, že se to dá řešit, nebo se bojí multifokálu, tzv. progresivních čoček.
To, že mrkev je zdravá na oči, je vyvrácený mýtus, můžeme si ale životosprávou nějak pomoct?
Trošku ano. Oko potřebuje určité látky jako vitamín A, E, lutein. Aby měla sítnice dostatečnou výživu, je ovšem třeba větší množství, a tady přicházejí na řadu doplňky stravy.
Jak nám škodí mobily?
Digitální doba přináší větší zátěž pro oko, které fyziologicky na střední vzdálenost a blízkou práci není stavěno. Už děti okolo šestého roku začínají mít problém na všechny vzdálenosti a mínusová dioptrie u nich extrémně narůstá. I my dospělí koukáme hodně do mobilů, do tabletů, počítačů a zapomínáme mrkat, tudíž nám oko navíc vysychá. Práce na střední a blízkou vzdálenost potom není perfektní, jednoduše řečeno. V případě, že člověk začíná mít tyto problémy a začíná si oddalovat ruku, dokážeme mu pomoct. Už existují brýlové čočky pro mladé presbyopy, tzv. prepresbyopy. V čočce je zabudovaná mírná adice, tedy přídavek do blízka, čímž zákazníkovi ulevíme. Lépe s nimi vidí na počítač, na čtení a večer není oko tak unavené.
Mám si to představit jako klasickou čočku v brýlích?
Ano, to jsou brýlové čočky VisuPro, se kterými přišla japonská značka Hoya. Nejprve měli čočky Sync pro digitální svět určené pro mladé presbyopy, ale technologický vývoj jde dál a myslí i na lidi, kteří jsou například po operaci a mají odlaserovanou dioptrii. Vetchozrakost se pak ozývá trošku dříve. Pokud měl zákazník okolo čtyř dioptrií mínus, kolem čtyřicátého, dvaačtyřicátého roku už začíná mít problémy se čtením, i počítač přestává být komfortní, byť dálka je úplně minimální. To jsou mladí presbyopové. Dopomůžeme jim, byť jim zpátky nasadíme brýle, ale můžeme tím vyřešit astenopické potíže – zákazníka bolí hlava, má rozmazané vidění, je víc unavený, bolí ho krční páteř, protože se různě zaklání, aby viděl z určité vzdálenosti…
Stačí s těmito obtížemi přijít do optiky, nebo musím na oční?
Nemusíte na oční. Oční optika už je dnes vybavená takovým způsobem, aby odhalila nastupující vetchozrakost, tzv. presbyopii nebo prepresbyopii. Máme možnost nasimulovat vidění pomocí zkušební sady skel, zákazník si může sednout k počítači, může si vyzkoušet čtení a zjistí, jestli je to příjemnější.
Pořád je to odvětví, které musí být konzultováno s odborníkem a řešeno individuálně. Musíme zjistit skutečné zrakové potřeby zákazníka i podle toho, v jakém prostředí se pohybuje. Jiné zrakové potřeby a návyky má kadeřnice, kuchař, lékař a jiné stomatolog nebo kardiolog, který pracuje na sonu.
Konkrétně v naší optice jsme hodně zaměření na prevenci a spolupracujeme s lékaři. Naše vyšetřovna je nadstandardně vybavená a neměříme pouze dioptrie, ale díváme se na celkový přední segment oka pomocí biometru, který má v sobě 1500 senzorů oproti standardním přístrojů na optikách, které mají 70 senzorů. Díky fundus kamerám, kterým pomáhá umělá inteligence, vyhodnotíme i stav sítnice, sledujeme vývoj zraku a patologický nález pak řeší lékař. Ať je to glaukom, katarakta, ať jsou to zákazníci s diabetem, zvýšeným cholesterolem nebo hypertonici.
Ještě je tu jeden aspekt, kvůli kterému je fajn zhoršené vidění řešit. Doostřováním a mhouřením očí si způsobujeme vrásky, že?
Určitě. Optometrista ve vyšetřovně si všímá i tohoto rizika nebo se podívá, jak vypadá slzný film. Stabilita slzného filmu ovlivňuje z jedné třetiny stabilitu vidění a zvlášť u nás žen dochází k jeho vysychání s hormonálními změnami. Destabilizují ho i různé léky, na tlak, na bolest… Potom přicházejí vrásky, spadlá víčka a zhoršené vidění. Ale i to se dá řešit.
