V minulosti bývaly v centru veřejné pozornosti především jejich životní kotrmelce. A taky limitující nálepky typu „hezká, prsatá“ nebo „protekční fracek“. O to zajímavější bylo podívat se, co se vlastně skrývá pod nimi. S Evou Decastelo a Tomášem Třeštíkem jsme si užili vtipné dopoledne okořeněné pestrou paletou sprostých slov, jimiž Tomáš rozhodně nešetří. Pár z nich jsme nevynechali.
Bývaly doby, kdy vás média rozebírala z nejrůznějších úhlů a perspektiv. Jak často narážíte na předsudky ostatních?
Eva Co se téhle otázky týče, jsme ideální dvojice, lepší byste jen tak nenašli. Já se s předsudky setkávám poměrně často, ale za ty roky jsem se s nimi naučila pracovat a vlastně je i úspěšně monetizovat. Do dnešní doby mě provází lehký úžas některých klientů, kteří bývají překvapeni, když na místo dorazím včas a perfektně připravená. Jsem původní profesí produkční, takže si dokážu věci efektivně zorganizovat. Navíc moderuji přes 25 let, tím pádem vím, co se může a nemůže stát. Nejlepší výkony podle mě podávám, když se něco pokazí. Tahle schopnost improvizovat spolu s profesionalitou lidi dodnes překvapuje.
Tomáš Osobně neznám většího profíka, než je Eva. Nikoho tak koncentrovanýho, pečlivýho a spolehlivýho jsem nikdy nepotkal. A to jsem z oboru, takže mám srovnání! A s těmi předsudky to teď možná trochu shodím, ale když to mezi námi začínalo být vážnější, tak jsem tátovi z legrace napsal: „Hele, vole, víš, kdo je Eva Decastelo?“ A on na to: „Vím, to je ta hezká, prsatá.“ On má totiž takovou guilty pleasure, že zpovzdálí sleduje bulvár. Baví ho pročítat titulky a má díky tomu docela přehled. Když pak Evu poznal osobně, byl příjemně překvapenej, jak dobrej „materiál“ to je. Dobrej ve smyslu, že tu mediální škatulku „hezké, prsaté“ dalece přesahuje.
Tomáši, vy tatínkovi běžně říkáte vole?
Tomáš Jo, to je taková naše hra, kterou provozujeme i na sociálních sítích. Občas se stane, že to někdo ze starší generace nepochopí a má potřebu se rozhořčovat nad tím, že takhle mluvím s tátou. To mi vlastně připomíná ten nejčastější předsudek, se kterým se setkávám já – syn slavných rodičů.
Eva … a bratr slavné sestry.
Tomáš Když mě chce někdo v nějaké diskuzi sejmout, obvykle se vytasí s tím, že bez mámy bych nebyl nic. To je evergreen.
Dá se na to zvyknout?
Tomáš Ono vám nic jiného nezbyde. Nemáte totiž žádný hmatatelný důkaz, že to tak není. Přitom máma vystudovala filmový dokument na FAMU a já fotku, to nejsou identický obory. Možná laici nerozlišují mezi kamerou a kamerou. Na druhý straně vyrůstat v kreativní umělecký rodině samozřejmě pomáhá, i když se to třeba neprojeví hned. Já jsem byl dlouhou dobu spíš takovej zevlák, skejťák, kterýho ve škole nic moc nezajímalo. Nešla mi matika, nešla mi čeština. Měl jsem pořád trojky a neustále chodil na nejrůznější doučování. Nedostal jsem se ani na gympl, což mě tehdy docela rozhodilo… A naše samozřejmě taky. Nakonec mě vzali na soukromý gymnázium na Černým Mostě do třídy plný těch, co se jinam nedostali. Strávil jsem tam rok. Ségra mezitím objevila PORG (prestižní pražské gymnázium, pozn. red.) a během přijímacího pohovoru o mně tak vytrvale mluvila, až mě pozvali na přijímačky.
To je na pomyslném žebříčku prestiže celkem výrazný posun vzhůru.
Tomáš Táta vůbec nevěřil tomu, že bych se tam mohl dostat, ale já ty přijímačky jako zázrakem udělal. Hodně mi pomohly IQ testy, který probíhaly pod vedením Menzy. Tátovi pak dokonce volali s tím, že bych se mohl stát členem, což mu tehdy připadalo jako úplná blbost. Měl pocit, že se někde museli seknout, a chtěl, aby mě přeměřili. A tak mě přeměřili a vyšlo to stejně. Dokonce mě pozvali do nějakýho Einstein klubu, ale já měl tehdy jiný zájmy než někde s partou chytrejch lidí hrát šachy. Stejně je neumím.
Evo, vy jste na tom také tak dobře?
Eva Nejsem, ale do Menzy by mě asi vzali. Mohla bych tam dělat recepční…
Jak jste se vy dva vlastně seznámili? Kuloáry koluje historka o tom, že vám Evu nejdřív přebral Matěj Ruppert.
Eva Asi před dvaceti lety jsem na zámku Dobříš dělala takový lepší komparz. Matěj tam byl v roli asistenta režie a Tomáš to fotil. Balili mě oba…
Tomáš Balili?! Já jsem si nedovolil cokoliv zkusit, byl jsem hrozně plachej! Jen jsem na Evu pořád fascinovaně zíral a s Matějem jsme vedli takový ty chlapský kecy o tom, že bychom do ní šli. No a on to na rozdíl ode mě fakt udělal. Já byl tehdy tou Evinou krásou tak vyděšenej, že jsem si netroufnul pozvat ji ani na kafe.
Eva S Matějem to bylo hrozně rychlý a nakonec jsme spolu chodili pět let. S Tomášem jsme na sebe občas někde pracovně narazili. Před dlouhou dobou jsem mu pomáhala vydat knížku fotek. Tenkrát jsem si ale říkala, že je totálně na zabití. Já precizní a lehce autistická produkční a on absolutně rozlítanej umělec, co nikdy nedodržel to, co slíbil. Nezvedal telefony, objevoval se v kanceláři naprosto bez ohlášení, podklady dodával se zpožděním… Tehdy jsem ho vnímala jako úplný jelito!
Tomáš Ale já jsem se od té doby hodně změnil!
Eva To je pravda. Jinak bych s tebou vůbec nemohla být. Dneska je Tomáš absolutně spolehlivý člověk. A to je velká úleva. Nic pro něj není problém.
Tomáš Já jsem totiž dospěl. Celý život jsem ve vývoji zhruba o 20 let pozadu za ostatními. Takže když jsi mě poznala, bylo mi mentálně zhruba dvanáct let. Teď už bych se odhadoval tak na pětadvacet.
Eva Já jsem naštěstí mateřský typ, takže to dokážu pojmout.
Tomáši, před lety vás předběhl Matěj Ruppert, nakonec jste se ale Evy přece jen dočkal. Jak se to celé seběhlo?
Tomáš Bylo to už nějakou dobu po mém rozchodu s Radkou (spisovatelka Radka Třeštíková, pozn. red.). Do té doby jsme s Evou nebyli v užším kontaktu. Občas jsme si dali „lajk“ k nějaké fotce na Facebooku a tím to haslo. Navíc byla zadaná. Pak mi od ní zničehonic pípla esemeska, jestli ji nechci vzít na představení Cesty od Rosti Nováka, které jsem fotil. A já odpověděl, že moc rád.
Eva Já jsem v té době rozhodně neměla žádné balicí úmysly. Už jsme s manželem nebyli spolu, ale nikdo o tom ještě nevěděl. Po krachu třináctiletého vztahu jsem byla úplně na atomy a šlo mi hlavně o to netrávit večery sama. Když na mě vykoukl Tomášův post na Facebooku, spontánně jsem mu napsala, že bych s ním na ty Cesty ráda šla. Každopádně kdyby tam ten post tehdy dal kdokoliv jiný, třeba Pavlínka Saudková, napsala bych jí. Žádný milostný úmysl v tom nebyl. Navíc jsem v té době měla Tomáše pořád zafixovaného jako naprosté jelito.
Tomáš Koukám, že jsem to měl hodně o fous.