Hýbete se pravidelně? Podívejte se, jak jste na tom v porovnání s ostatními. Výzkum sledoval, jak moc obyvatelé Evropy tráví volný čas pohybem, ale i to, kde žije nejvíc obézních lidí a kdo má šanci dožít se vyššího věku.
Výzkum, který si zadala společnost Live Football Tickets, porovnával různá data a napřed se zaměřil na to, kolik procent obyvatel se aspoň jednou týdně ve volném čase věnuje fyzické aktivitě: konkrétně cyklistice, aerobnímu cvičení, posilování a chůzi.
Jízda na kole dle očekávání dominovala u Nizozemců (přes 60 %) a dobrý výsledek přišel i z Dánska (47,5 %). Obě země jsou známé oblibou tohoto druhu dopravy a celkovou přívětivostí k cyklistům. U nás se k cyklistice hlásí jen něco málo přes 26 % lidí. Ne, dovolená na kolech po moravských sklípcích jednou za rok se nepočítá. Připomeňme si, že zásadním faktorem byla pravidelnost. Častěji než u nás se na kole jezdí třeba taky v Rakousku, ve Švédsku a Finsku.
Procházkou ke zdraví
Aerobnímu cvičení se věnuje 35,6 % Čechů. Slováci jsou na tom podobně. Na Islandu je to ale třeba dvojnásobek a v sousedním Německu 67,3 %. Minimálně jednou týdně posiluje jen 18,5 % Čechů, přeborníky jsou oproti nám Finové s bezmála 60 %.
Nejčastější fyzickou aktivitou je u naprosté většiny Evropanů chůze. Vzhledem k tomu, že Češi jsou národem horalů, pejskařů a houbařů, patří procházky k oblíbeným činnostem řady z nás – konkrétně 89,5 %, čímž se řadíme ke vzornějším zemím na kontinentu.
Teenageři se nehýbou
Výzkum si všímal i toho, kolik procent populace se nevěnuje žádné fyzické aktivitě. V Česku je to zhruba třetina dospělých mužů a žen. Alarmující jsou ovšem výsledky u dětí ve věkové skupině od 11 do 17 let. Téměř tři čtvrtiny chlapců a dokonce 82 % dívek se nehýbe nad rámec školního tělocviku. Obdobná situace se ukazuje ve všech sledovaných zemí. Teenageři jsou zkrátka pohodlní bez ohledu na hranice. Nicméně třeba Slováci vykazují o několik procentních bodů lepší čísla než my. Z první desítky jsou sportování nejvíc naklonění mladí Irové (36 % chlapců).
Více pohybu holdují čeští senioři: kolem poloviny z nich. A dost podobné je to v jiných koutech Evropy. Vzorem by nám mohli být Finové. Téměř tři čtvrtiny z nich dělá něco pro svou kondici i ve věku nad 70 let.
Kolika let se dožijeme?
Ze studie se dá ovšem vyčíst také to, že mezi desítkou nejlépe umístěných zemí prohráváme, co se věku dožití týče. V České republice máme vyhlídky oslavit osmdesáté narozeniny, první Španělé mohou být na světě o čtyři roky déle a přes osmdesátku se v průměru dostanou i některé národy, které skončily v celkovém žebříčku pod námi, například Norové, Slovinci, Islanďané, Belgičané či Italové.
S tím také souvisí vyšší procento výskytu obezity v České republice. U mužů je to 64 %, u žen 49,5 %. Z top 10 jsou v tomto ohledu nejzdravější Nizozemci a Francouzi. Naopak největší problémy mají Malťané, Chorvati a Slováci. Ženy může těšit aspoň fakt, že jsou na tom celkově lépe než mužské protějšky.
Hodnotila se data sesbíraná z WHO, Eurostatu a statistických úřadů jednotlivých zemí. Na jejich základě získal každý stát „fit skóre“, které rozhodlo o pořadí. Španělsko vede tabulku s 8,9 body, Česká republika je na desátém místě se 7,6 body za Lucemburskem, Švédskem, Finskem, Nizozemím, Rakouskem, Irskem, Francií a Dánskem. Slovensko je na 18. místě a žebříček uzavírá Portugalsko.
