Úterý, 7 února, 2023

Lubor Křížek zadržuje vodu v krajině a opravuje čapí i orlí hnízda

Když zjistil, že hladina vody v jeho studni výrazně klesá, rozhodl se to napravit sám. Vedle toho, že úspěšně bojuje proti suchu, také spravuje a buduje ptačí hnízda. Za své aktivity získal v roce 2019 ocenění Laskavec a stal se jedním z „všedních“ hrdinů, jež představuje kniha Laskavci – Příběhy (ne)obyčejných lidí, kteří mění svět, z níž si můžete přečíst ukázku.

Kousek za Kosovou Horou u Sedlčan na samotě u lesa leží hájovna obklopená loukami, vzrostlými stromy a zahradou plnou zeleniny a ovoce. Lubor Křížek tady žije v souladu s přírodou se svojí přítelkyní Janou a malou dcerou Rozálkou. Na tomto kouzelném pozemku vytvořil systém jedenácti tůní a podařilo se mu tím vrátit vodu do vyprahlé krajiny. Celý proces pečlivě zaznamenával a poté, co umístil fotografie na sociální sítě, se spustila velká lavina. Lubor dokázal, že jako jednotlivci nejsme bezmocní. Každý můžeme něco změnit a nepotřebujeme k tomu miliony. Řídí se heslem: nemluvit a jednat. Inspiruje další lidi, kterým příroda a osud planety nejsou lhostejné, aby neseděli se založenýma rukama a pustili se do svých vysněných projektů.

Normální táta od rodiny

Mám vzpomínky na setkání s Luborem v živé paměti. Procházím se po jejich pestrobarevné zahradě, kochám se výhledem na hustý les, užívám si různorodé vůně a tiše závidím neuvěřitelný klid. Luborova přítelkyně mě vytrhne z myšlenek: „Dáš si polévku? Uvařila bych dýňovou,“ usmívá se na mě Jana. Než stačím odpovědět, už se nese ze zahrádky dýně a kořenová zelenina a my začínáme naše povídání u báječného oběda ze surovin z místní ekozahrady. Lubor vypráví, že založili jedlý les, zeleninové záhony a začali zpracovávat to, co se přirozeně nachází venku v přírodě. A vzpomíná na svého dědu, s nímž sázel ovocné stromy, ze kterých dnes sbírají úrodu.

Zasvěcují mě také do svého rodinného rituálu: „U oběda se chytneme za ruce a poděkujeme Matce Zemi za její dary. Kdyby nás někdo viděl, co si asi pomyslí? Člověk se ale nesmí koukat na to, že bude u druhého za blázna. Kdo je blázen? Co je normální? O tom se můžeme bavit dva dny, a stejně na to nepřijdeme.“

Lubor není žádný zatvrzelý ekolog, ale normální táta od rodiny, který pochopil, že potřebujeme čistý vzduch, čistou vodu, čistou půdu k našemu životu. Miluje přírodu a nejvíc ze všeho tůně, stromy a ptáky! Kromě toho, že navrací vodu do krajiny, opravuje také hnízda černých čápů a orlů mořských. K šíření svých myšlenek využívá sociální sítě, také dělá přednášky na školách, uspořádal výstavu dřevěných artefaktů připomínajících ledovce, zaměřenou na osvětu týkající se stavu naší krajiny… To vše ve volném čase.

Živí se jako arborista –⁠ profesionální stromolezec –,⁠ prořezává koruny stromů a kácí rizikové stromy nebo stromy, které rostou na místech s omezeným prostorem. Zachránil jich dobrou stovku, když lidem rozmluvil zbytečné kácení, kdy bylo mnohdy jediným problémem například padající listí. „Já tady na hájovně žiju od svých tří let, od dětství jsem pořád v přírodě. Když jsme přišli jako malí domů ze školy, šli jsme rovnou ven. Můj nevlastní táta je ornitolog, tak jsem to měl hodně od něj. Ve třinácti letech jsem poprvé vlezl na hnízdo krahujců,“ vzpomíná Lubor.

Kde je voda, tam je život

Lubor udělal první tůňku ve čtyřech letech. Tenkrát ještě netušil, že se heslo Kde je voda, tam je život stane jeho velkým tématem. V roce 2016 si všiml, že mu hladina vody ve studni dramaticky klesá, a tak se rozhodl vzít „rýč“ do svých rukou. Začal si zjišťovat informace v různých publikacích a příkladech z celého světa. Největším učitelem pro něj byla ale příroda sama. Naprostý základ bylo pozorování krajiny v době dešťů. S pomocí bagristy a pár tisíc korun vybudoval úžasný systém jedenácti tůní, díky kterým se na pozemek vrátil život –⁠ čolci, ptáci, savci, žáby… Lubor napočítal více než 60 druhů ptáků, kteří tu pijí, získávají potravu nebo hnízdí. Svůj „malý přírodní ráj“ nafotil a umístil na sociální sítě. Facebookový příspěvek z 16. června 2017 má k dnešnímu dni téměř třináct tisíc lajků, přes deset tisíc sdílení a skoro tisíc komentářů. Ukazuje to snad, že pro většinu lidí je ochrana přírody důležitá, nebo se lidé jen rádi dívají na dechberoucí fotografie?

„Nevím, proč je ten příspěvek pořád tak úspěšný. Asi tomu pomohly fotografie, které jsem si fotil pro sebe. Chtěl jsem zaznamenat změnu. Okolo tůní je bujná vegetace, všechno je krásně zelené a všude je spousta barevných květů. Dal jsem celý postup do facebookového alba. Nechtěl jsem lidem říkat, co kdo dělá blbě, chtěl jsem ukázat, jak to jde dělat dobře,“ vysvětluje Lubor.

V minulém životě jsem byl čáp

Lubora kromě tůní a vody v krajině fascinuje svět z ptačí perspektivy. Ve volném čase se věnuje stavbám a rekonstrukcím hnízd čápů černých a orlů mořských. „Čapím hnízdům se věnuju dvanáctým rokem. Na hnízdech, která jsem opravoval, vyvedli přes stovku mláďat a z toho mám velkou radost.“

Dozvídám se, že se čápi pravidelně na svá stará hnízda vrací. Při špatném stavu hnízda, který je zapříčiněn například stářím stromu, vlastní vahou (čápi každý rok část přistaví) nebo třeba letními bouřkami, může dojít ke zhroucení. Mláďata, která ještě neumí létat, se tak mohou zřítit i s hnízdem k zemi, kde je rodiče nejsou schopni dokrmit. Dříve, než stačí zemřít hlady, je v noci zlikviduje liška, kuna nebo další predátoři. Proto je tak důležité tato hnízda kontrolovat a opravovat. Pokud se staví nové hnízdo, je dobré zbytky toho starého odstranit, aby na něm nezahnízdili znova.

Musí to být neskutečné zážitky –⁠ v takové výšce být blízko tak krásným ptákům. Lubor mi to potvrzuje. „Při jedné kontrole hnízda jsem mobilem vyfotil a natočil samici ani ne z jednoho metru. Tak krotkého divokého dospělého ptáka jsem ještě nezažil. Nebo mám v živé paměti ptačí tanec čtyř mláďat, která měla každým dnem opustit hnízdo. Jedno z mláďat neustále klapalo zobákem a doráželo na ostatní. Trochu jsem se v něm viděl –⁠ taky jsem nedal bratrům vydechnout. Určitě jsem byl v minulém životě čáp,“ směje se Lubor.

Více info o Luborově činnosti: ww.darujkridla.cz

Více info o knize: www.laskavci.cz

Vychází 31. ledna

S výukou finanční gramotnosti je třeba začít od útlého věku, tvrdí...

Ačkoli si české děti podle průzkumů finanční gramotnosti nestojí špatně, není rozhodně výjimkou, že žáci základních škol netuší, jakou hodnotu mají předměty, které vlastní,...

Barbora Poláková: Chtěla bych třetí dítě 

Když s Barborou Polákovou strávíte nějaký čas, dojde vám, co je pro ni typické – má nefalšované nadšení ze života. S radostí přistupuje k...

Syn Mekyho Žbirky, food bloggeři z Brna a další Češi, kteří bodují ve světě

Móda, výtvarné umění, gastro a hudba. To jsou obory, díky kterým je znají ve Francii, Řecku, Británii či USA. Seznamte se s úspěšnými osobnostmi, o nichž ještě uslyšíte.

Ty nejlepší make-upy, které odolají letnímu horku

Lehké, moderní make-upy jsou jako druhá kůže – nezatíží, sjednotí, rozjasní a také ochrání pleť. Vybrali jsme šest nejlepších, které musíte vyzkoušet.

Adam Jílek: Dnes jde jen těžko určit, co je umění

Na jeho propracovaných obrazech můžete vidět zvířata s lidskými vlastnostmi i ne úplně běžnou mimikou. Nevšední témata děl v...
Zavří­t reklamu