Eliška Tomková, majitelka značky Elisha, tvoří již přes 20 let menší oděvní kolekce pro ženy a věnuje se šití na míru. Klade důraz na kvalitu, pohodlí i perfektní servis. Nadčasové kousky hodící se do každého ženského šatníku jsou typickým příkladem pomalé módy, která vnímá oblečení jako dlouhodobou investici. Podporuje tak zcela jiný přístup k jeho výběru, zahrnující dostatečné ocenění práce návrhářů a švadlen a přemýšlení o jeho vlivu na životní prostředí. Móda by neměla být spotřební záležitostí na pár měsíců.
Čím jste přispěla k tomu, aby se na planetě žilo líp?
Pár obyčejnými věcmi, něco bereme už jako samozřejmost. Třídíme odpadky, neplýtváme, myslíme na přírodu. Přemýšlíme nad tím, co děláme a jaký to bude mít dopad.
Dělám lidem radost svojí prací. Vyrábíme oblečení, které vydrží nejen kvalitou, ale je nadčasové designem i stylem, takže slouží dlouhá léta.
Co by se od vás ostatní mohli učit?
Jestli jsem pro někoho inspirací, těší mě to. Víc než o tomhle ale přemýšlím, jestli jsem spokojená sama se sebou, jak žiji a pracuji. Teď už vím, že se musím postarat nejprve o sebe, abych mohla předávat něco dál někomu jinému.
Snažím se myslet na budoucnost, záleží mi na tom, jak se bude žít dalším generacím. Chci svým vnoučatům a jejich potomkům pomoct žít krásný život na naši nádherné zemi.
Jaký svůj prohřešek proti ekologii nemáte sílu nebo chuť odstranit?
PETky. Chtěla bych to odstranit, ale nevím, jak na to. Jsou zkrátka všude, neumíme se tomu vyhnout. Jinak postupujeme po malých krůčcích, děláme změny, ale spíše drobné a udržitelné, které se postupně stanou součástí našeho běžného života. Takto to máme doma i v práci, když nás něco napadne, popřemýšlíme, jestli to zvládneme dělat dlouhodobě nebo je to jen momentální senzace.
Co jste si zvládla opravit a nemusela to vyhazovat?
Oblečení, jak jinak! Ale ani ostatní věci nerada hned vyhazuji. Manžel občas zvedá zrak, když mě vidí se šroubovákem nebo kladívkem, opravuji věci po žensku. I na zahradě měřím krejčovským metrem, ale poradím si.
Jakou věc jste v poslední době dala na charitu nebo poslala znovu do oběhu?
Můj šatník nepřetéká, dbám spíše na to, abych měla kvalitní kousky, které budu moct nosit dlouho a dobře kombinovat. Boty a oblečení ale přece jen musím občas protřídit. Něco podaruji a něco už má svá nejlepší léta za sebou. Jednou za čas se objevím i s dcerami na našem místním bazárku pořádaným kamarádkou, výtěžek z něj jde vždy na dobrou věc. A na charitu přispívám hlavně finančně.
V Bořeticích, kde žiji, funguje mimo jiné senzačně swap. Každou věc, kterou už nepotřebuji, vyfotím a během pár dnů je vyměněná za něco, co využiji, klidně třeba za marmeládu.
Jakou největší zbytečnost jste si kdy pořídila?
Určitě bych našla víc než jednu, občas se nechám unést, asi jako každý. V posledních letech se nám s manželem ale povedla jedna pakárnička. Běžecký pás tam tak osamocen stojí…
Až na pár přešlapů jsem minimalista. Jak v oblékání, tak třeba i vybavení domácnosti. Obdivuji lidi, kteří mají na každý druh jídla jiný typ vařečky. Já mám asi tři letité kusy a nějak si spolu vystačíme.
Kdy jste jela naposled hromadnou dopravou?
Nedávno jsem jela autobusem z dílny domů a v Praze jezdím tramvají i metrem docela často. Já a moje rodina se pohybujeme v blízkém okolí, tak využíváme spolujízdy. S manželem občas básníme o cestě vlakem do Prahy, bylo by to pro nás asi i pohodlnější a klidnější, ale převážíme modely z naší dílny na Moravě do Prahy a pak z Prahy, takže cestování vlakem je pro nás bohužel nereálné.
Jaká osobnost, značka nebo třeba kniha podle vás stojí za pozornost a může být pro ostatní inspirací?
Za každou značkou stojí lidé a i nejvýraznější osobnost má své silné, inspirativní stránky a pak takové ty normální, lidské, někdy méně charismatické. Někdy je mi možná větší inspirací to, jak se popasují s tím svým „méně líbivým já“, než velká gesta. Sbírám spíše střípky a události, než abych si vytvářela idoly. Myslím, že v dnešním rychlém světě je to i dost proměnlivé. Každopádně mě vždycky motivuje a nabudí, když někdo o svých činech přemýšlí ve větším měřítku, nad rámec, zvažuje, jaké bude mít jeho konání důsledky třeba za 100 let. Čím svět obohatí a co mu přinese.
Abych však odpověděla na otázku, v poslední době mi rezonuje Jitka Nováčková. Ta je prostě boží!
Kdybyste se stala prezidentkou zeměkoule, jaké nařízení nebo zákon byste vyhlásila?
Než ráno vyjdete z domu, zamyslete se nad tím, čím můžete světu prospět.
A pokud mám být úplně konkrétní, tak bych se zaměřila nad náhradou plastu, to mi neskutečně pije krev.
Co vám v nedávné době udělalo radost?
Na naší zahradě jsme zaseli trávu a už začala růst. A teď vybíráme stromy, které tam zasadíme. Příroda byla vždycky můj zdroj energie a teď zjišťuji, že můžu mít kousek jen pro sebe a hned „za barákem“.
