Čtvrtek, 2 února, 2023
spot_img

Chtějí obnovit české lesy a říkají: Les je součástí našeho domova

Richard Krajník na jaře sám zasadil 150 stromů a další ho čekaly teď na podzim. „Je to dřina,“ směje se spoluzakladatel projektu Sázíme Česko, který se zaměřuje na obnovu našich lesů. Všechny stromy ale nesází sám. Cílem je propojovat lidi, kteří chtějí výsadbu lesů podpořit finančně i přidáním pomocné ruky, s firmami, majiteli lesů a odborníky z oboru.

V létě se na sociálních sítích objevila kampaň, v níž dva sympaťáci sázejí stromy a vysvětlují, proč je pro ně a potažmo pro nás všechny důležité mít okolo sebe lesy. Richard Krajník a Filip Hradil se potkali díky sportu, závodnímu běhu, a spojil je i zájem o přírodu a ekologii. Přemýšleli, jak co nejjednodušeji přírodě pomoct. „Můj pradědeček znal v lese každý kámen, každý strom. Všímal si, jak se který strom chová, a byl schopný vydedukovat, co se s ním děje. To my už dnes neumíme. Jsme od přírody odpojení,“ povzdechne si Richard Krajník a dodává: „Myslím, že vztah k přírodě by se měl budovat od dětství. Chceme, aby se ekologická témata stala součástí výuky mladší generace, proto se zaměřujeme i na školy.“ Když se děti s touto problematikou setkají v raném věku, bude pro ně v budoucnu daleko přirozenější řešit problémy klimatu a udržitelnosti.

Takových témat je spousta a Richard s Filipem měli za to, že se obyčejný člověk v množství informací a rad, co by mohl pro planetu dělat, může ztrácet. Proto se rozhodli problematiku lidem co nejvíc přiblížit. Založili projekt Sázíme Česko a soustředili se na něco, co každý zná: lesy. „Les je součástí našeho domova. Domov není jen byt, ale i okolí, a to je příroda. Když hořelo Hřensko, bylo vidět, že to dost Čechů bolí a není jim to lhostejné,“ připomíná Richard. Strom bylo snadné uchopit jako produkt a vysvětlit na něm, jak funguje a čemu pomáhá. Stromy jsou skvělou zbraní proti klimatické změně. Každý strom odčerpá přibližně jednu tunu CO2, píše se na jejich stránkách.

Prvotním cílem bylo zprostředkovávat sázení stromů jako kompenzaci uhlíkové stopy firmám, když ale zjistili, jaký je o to mezi lidmi zájem, spustili v červnu tuto možnost i formou B2C. Jen za první měsíc provozu přes jejich platformu lidé zafinancovali výsadbu 17 tisíc stromů. V půli září už to bylo přes 44 tisíc.

Trošku netradičně se Richard s Filipem rozhodli nepůsobit jako neziskovka, nýbrž jako firma, aby dokázali zaplatit a přitáhnout odborníky, díky jejichž zkušenostem bude mít pomoc přírodě maximální dopad. Má to taky jednu výhodu pro koncového zákazníka. „Dle občanského zákoníku máme jako firma povinnost strom, který si někdo zaplatí, opravdu vysadit,“ doplňuje spoluzakladatel projektu.

Programy na kompenzaci uhlíkové stopy už jsou docela časté, jenže někde něco odkliknu, a už nevím, co se děje dál. Dozví se lidé, kde se „jejich“ stromy vysadí?

Hodně dáme na důvěru. Ukážeme lidem, kde jsou stromy zasazené, a snažíme se mít dohled i nad tím, jak jsou zasazené a jestli je pak o ně kvalitně postaráno. Po výsadbě dáme na naše stránky GPS souřadnice lesa. Můžete se přijít podívat a sáhnout si na nově vysazený strom. Samozřejmě nejde určit jeden konkrétní, na jednom hektaru jich může být od tří až do osmi tisíc. Ale snažíme se lokalitu co nejpřesněji zacílit. Chtěli bychom se rozrůstat a dělat to pro lidi zábavnější, aby tyto lokality vyhledávali a „lovili“ nová místa. Takový geocaching se stromy.

Kde sázíte?

Máme v domluvě jižní Čechy, něco na Moravě. Od spuštění se nám začalo hlásit týdně pět šest majitelů lesa, kteří reálně potřebují pomoc. Často jsou to normální rodiny, které mají po několik generací zděděný kus lesa. Osmdesát procent lesa jim sebral kůrovec, zbylých dvacet semele vichřice nebo to uschne. Znovu osázet a oplotit třicet hektarů je spousta fyzické práce a pro normálního člověka velká ekonomická nálož.

Vy je propojujete s těmi, kteří zaplatí výsadbu, a taky dokážete zajistit lidi, kteří stromy reálně vysadí?

Přesně tak. Ozývá se nám denně deset dobrovolníků, kteří chtějí chodit sázet. Mají zájem, baví je to, ale je poměrně náročné najít místa k výsadbě. Jsme schopní je propojit a ještě zajistit odbornou pomoc. Spolupracujeme s krajinnými architekty, kteří dokážou poradit, co a jak. Sami se snažíme být při všech výsadbách, protože se tam dozvídáme spoustu informací od lidí, kteří se tomu věnují třicet i padesát let.

Může se na vás obrátit i někdo, kdo chce založit nový les?

Určitě, ale záleží kde. Chceme se dostat na přirozenou skladbu krajiny, aby v ní byl dostatek lesů, dostatek luk a polí, tůní a potůčků… Čehokoli, co tam má patřit a dělá krajinu udržitelnější a odolnější, protože odolnost bude v příštích letech důležitá vzhledem k tomu, jak se mění klima. Nechceme čekat, až všechno zmizí. Chceme tomu předcházet.

Co by výsadbě mohlo bránit?

Důležitá je půda. Spousta půd je dnes už několikrát přehrabaná, jílovitá, nekvalitní. Jen tak něco tam nevyroste. Je potřeba ji postupně proměnit. Říct si, co je to za půdu, jaké jsou podmínky, jak svítí sluníčko. A ne všude je nutné sázet stromy. Roli hraje i zadržování vody v krajině. Nechcete zadržet vodu tam, kde kdysi ani nebyla a nemá být, aby pak kvůli tomu nevyschlo něco jiného. Je potřeba uvažovat komplexně, aby nová výsadba neohrožovala jiný les nebo třeba vesnici.

Jaké stromy sázíte?

Všechny. Na vykácených lokalitách po kůrovci je dobré nezačínat rovnou stromy, které tam rostly před tím, protože se často neuchytí. Jsou náchylné na teplo háklivé na půdu. Je lepší zatím vysadit třeba břízy, a až když roste aspoň něco malého, teprve přidat to, co tam reálně patří. Půda už je ochlazená a je tam stín.

Co pro vás osobně znamená les?

Vyrůstal jsem v Krupce na úpatí Krušných hor. Někdy v patnácti jsem začal běhat a denně jsem vybíhal do lesů a kopců. Každý den jsem byl v přírodě. Obzvlášť v létě je to hodně příjemné. Dole už dnes není třicet pět, ale třeba třicet osm stupňů, a nahoře je dvacet osm. Schováte se do stínu lesa a je tam hezky. Člověk si odpočine a načerpá energii. A já nechci, aby mi to někdo sebral.

Nejlepší doba pro sázení stromů je na jaře a na podzim. Foto: Martin Dědek

Fakta o stromech

→ Lesy v ČR pokrývají 36,8 procenta celkové plochy.

→ Jeden vzrostlý listnatý strom produkuje denní spotřebu kyslíku pro dva až deset lidí.

→ Vzrostlý strom může během jednoho dne odpařit 100 až 400 litrů vody a dokáže chladit výkonem 20 až 30 kW.

→ Stromy odrážejí zvukové vlny. Čím větší je povrch listů a čím hustší je koruna stromu, tím více dokážou tlumit hluk.

→ Lesy přitahují déšť a pomáhají proti záplavám. Díky stromům déšť nedopadá přímo na zem, ale stéká po kapkách. Půda tak dostane vláhu, ale netrpí náporem silného deště.

Kdy se sází?

Říjen–listopad nebo brzo na jaře. Panují nejlepší klimatické podmínky a sazenice mají největší šanci se uchytit.

(Zdroj: Sázíme Česko)

Vychází 31. ledna

Balení z korku a krabička z trávy. Propadněte kouzlu přírodních balzámů...

Zabalte své rty do balzámů,  které nejen nádherně voní, ale mají i stoprocentně přírodní složení. Například ty od značky Kneipp jsou navíc také v...

Papír fest: prodejní pop-up spojuje lásku k papíru, řemeslu a designu

Milujete vůni papíru, pořád si něco zapisujete, rádi vyrábíte nebo hledáte jedinečný vánoční dárek? Tak to si budete 12. listopadu na Papír festu připadat jako v ráji.

„Pořád jen čučíš na hokej a nikdy doma neuklidíš!“ Co tím vlastně chceme říct?

Chceme-li žít v lásce se sebou samými i s lidmi okolo nás, pomůže, když víme, co v životě chceme. Další důležitý úkol je naučit se dávat své potřeby najevo. Ideálně tak, ať nenaděláme víc škody než užitku.

Zpěvačka Billie Eilish protestuje proti změnám klimatu klipem

Říká se o ní, že je nejznámější teenagerkou současnosti. Zpěvačka Billie Eilish se v posledních měsících totiž stala jednou...

Kouzelný herbář: Které rostliny působí proti stárnutí kůže nebo proti celulitidě?

Každá rostlina je jedinečná a má různé účinky na lidský organismus. Jak je ve svých výrobcích využívá značka Weleda?
Zavří­t reklamu