Pondělí, 21 června, 2021

Tereza Kostková: Dokonale nedokonalá

Je neskutečně sympatická, takřka neustále se směje a energie z ní tryská tak, až se vám trochu točí hlava. Chvílemi se nad něčím roztomile rozčílí, aby vzápětí pohotově přepnula do zcela jiné vypravěčské polohy. Se stejnou vášní, intenzitou a rychlostí, s jakou mluví, přeskakuje z jednoho tématu na druhé a vy máte pocit, že zachytit všechny ty vjemy v neředěné podobě zkrátka nebude možné. Vítejte na horské dráze jménem Tereza Kostková!

Pečujete o domácnost, moderujete, točíte, dáváte rozhovory i je pravidelně vedete. Zažíváte vůbec někdy energetické propady?

Padnout večer do postele jako podťatá po náročném naplněném dni podle mě není totéž, jako když trpíte nedostatkem energie. Nedostatek energie vždy souvisí s tím, že vám někudy uniká. Někde máte díru, kudy proudí ven. Trochu mi přijde, že jsme si jako společnost vytvořili domněnku, že když něco děláme, musí nás to zákonitě vyčerpávat a obírat o elán. Žít, rodit, milovat, hledat si cestu, nerozumět si, vysvětlit si to… To všechno je život, a ten sám o sobě energii nebere. Pokud ho tedy žijeme v souladu sami se sebou. Pak se jen málokdy ocitáme na místech, kde ve skutečnosti nechceme být, a nemusíme se obvykle bavit s lidmi, po jejichž přítomnosti nijak netoužíme.

Měla jste takové vnitřní nastavení vždycky, nebo jste k němu dospěla až v průběhu života?

Bylo by ode mě dost troufalé tvrdit, že vždycky (směje se). Dospívala jsem k němu postupně díky nejrůznějším životním zkušenostem a lekcím. Určitě ale platí, že jako malé děti samy sobě nelžeme, jen o svou autentičnost a pravdivost v průběhu let postupně přicházíme. Hodně záleží na tom, jaké limity nám nastaví naše okolí, jak moc se nás snaží okleštit a přizpůsobit své pravdě. Já jsem měla velké štěstí v tom, že jsem se narodila do rodiny, která pravdu vždy ctila a respektovala a k pravdě mě od útlého dětství vedla. Díky tomu jsem svým rodičům nikdy nelhala, protože jsem jim lhát nemusela. Snad kromě jedné úsměvné historky s nešťastnou láskou, kdy jsem jim před odletem do Paříže zatajila, že ten, za kterým jedu, se se mnou krátce předtím nečekaně rozešel. Tehdy bylo létání poměrně finančně náročné a mně bylo jasné, že kdyby tatínek znal pravdu, chtěl by mě na cestě doprovázet. Já jsem se k tomu ale potřebovala postavit dospěle a po svém, takže jsem se až do odletu tvářila, jako by se nic nedělo, a měla jsem z toho hrozné výčitky svědomí. Když jste zvyklí před rodiči nic nepředstírat, je pro vás podobná zkušenost naprosto nezvyklá.

Vyprávění o vaší rodině zní velmi idylicky, nebylo pro vás pak setkání s běžnou realitou trochu šokující?

Mírně šokovaný byl po odchodu z rodného hnízda asi každý z nás. Nějaké prostředí nás utváří a my máme za to, že podobné nastavení je normální u všech. Jakmile poprvé vykoukneme do světa, obvykle se nestačíme divit… Já jsem například vyrůstala v představě, že rozvod či rozchod lze pojmout s absolutní grácií. Alespoň u nás doma taková přátelská souhra celoživotně panovala. Například bývalý manžel mojí maminky se běžně účastnil našich rodinných oslav a dalších významných životních mezníků i se svojí novou partnerkou. Prostě tvořili přirozenou součást rodiny, hodně jsme se spolu všichni nasmáli a mě nikdy nenapadlo myslet si, že by tomu mohlo být jinak. Až pak mi život ukázal, že podobně přátelské a mírumilovné konce nemusejí být vždy pravidlem.

Když jsem o vás sháněla informace, překvapilo mě, že jste nikdy nebyla ve 13. komnatě České televize, mohu se zeptat proč?

Na natáčení tohoto pořadu se zrovna chystám, ovšem ne v roli zpovídaného, ale v roli průvodce. Je mi ctí, že mě oslovil moudrý, báječný a nad jakoukoli představu silný Alfréd Strejček (český divadelní a filmový herec, moderátor a recitátor – pozn. red.), jehož osud a postoj, přínos a přesah považuji za hodný pořadu 13. komnata. A jsem upřímně ráda, že jsem se s podobnou výzvou osudu nemusela utkat. To samozřejmě neznamená, že bych neměla svá velká malá témata, která mnohdy přinesla inspirativní řešení, ale nic z toho nepřesahuje hranice touhy a potřeby podělit se o ně se širší veřejností. Mám za to, že jsou věci, které mají jít ven, a jiné, které mají zůstat uvnitř. Ty mé spadají do druhé kategorie.

Celý rozhovor s Terezou Kostkovou si můžete přečíst v aktuálním čísle WHAT, které je právě na stáncích. 

Roční předplatné + dárek

Předplaťte si WHAT a my vám darujeme kousek té nejčistší přírody. Díky biOrganica.cz si užijete hýčkání aktivizující super-food maskou nebo pečující čokoládovou maskou z dílny britské 100% bio značky Inlight.

spot_img

S výukou finanční gramotnosti je třeba začít od útlého věku, tvrdí...

Ačkoli si české děti podle průzkumů finanční gramotnosti nestojí špatně, není rozhodně výjimkou, že žáci základních škol netuší, jakou hodnotu mají předměty, které vlastní,...

Moderátorka Adéla Vinczeová: Uvěřila jsem, že dítě je povinnost

Je tak vtipná a pohotová, že by mohla být pro své hosty v talk show Trochu jinak, ale i pro novináře, kteří zpovídají ji...

Lush má další nahatý obchod

Kosmetická značka Lush opět přišla s něčím, na co se nejen pěkně dívá, ale je i prospěšné životnímu prostředí....

Kolekce světoznámého módního návrháře Slavy Zajceva v Praze

Ve Fóru Karlín proběhne 11. listopadu Slava Zajcev Fashion Show Moskevského domu módy Slavy Zajceva. Ta představí kolekce tohoto...

Nejvíc případů sexuálního obtěžování jsem zažila v Česku, říká válečná reportérka Markéta Kutilová

Válečná reportérka a novinářka Markéta Kutilová je se svou kolegyní Lenkou Klicperovou aktuálně spojovaná především s mapováním krize v...
Zavří­t reklamu