Legendární výrok z úst Marilyn Monroe, tedy že nejlepším přítelem ženy je diamant, zná snad každý. Toto přátelství mělo ovšem dlouho velkou vadu na kráse v podobě drastické těžby jak z hlediska ekologie, tak i etiky. Laboratorní diamanty přinesly v tomto ohledu revoluci. Jsou dokonale dokonalé – fyzikální vlastnosti mají do puntíku jako ty vytěžené a jejich výroba navíc může být ekologicky udržitelná. U nás se průkopníkem lab-grown diamantů stala šperkařská značka Tiami, kterou před šesti lety založila Gabriela Dědičová.
Dnes je to módní hit a šperky s lab-grown diamanty se pyšní samé slavné tváře, kterým osud planety a lidstva není lhostejný. Pracují s nimi už i velké šperkařské značky jako Tiffany, Swarovski či Pandora. Ovšem přivést ekologicky udržitelné diamanty do českých luhů a hájů v roce 2019 vyžadovalo od Gabriely Dědičové velkou dávku odvahy.
„Zákazníci se na to samozřejmě ptají občas i dnes, ale hlavně začátky se kromě kreativní práce nesly ve znamení osvěty. Naprosto jsem to chápala. I mě doteď přivádí v úžas, že lab-grown diamanty jsou fyzikálně (jako nejtvrdší nerost), chemicky (složením čistý uhlík) i opticky (svou brilancí) opravdu naprosto identické s těmi těženými. Možná je v některých ohledech i předčí, protože výroba probíhá v kontrolovaných podmínkách. Vnitřní struktura a čistota jsou tak často i dokonalejší. Okamžitě si mě získaly. Nosit diamantové šperky bez špatného svědomí? Z mého pohledu jasná volba,“ vypráví nadšeně Gabriela Dědičová o začátcích lab–grown diamantů v Čechách.
Foto: Tiami
Zmínka hlavně pro skeptiky nebo ty, kteří si pletou laboratorní diamanty s diamantům podobnými zirkony: Mezinárodní organizace pro ochranu spotřebitelů Federal Trade Commission v roce 2018 oficiálně potvrdila identické složení a vlastnosti laboratorních diamantů a diamantů vytěžených. Takže žádné obavy!
Dost bylo krvavých diamantů
Ten nejlepší důsledek objevu lab-grown diamantů je jasný: diamanty už konečně nemusejí být krvavé. Toto strašlivé přízvisko vytěžených diamantů bohužel nebyla žádná nadsázka. Těžba byla od svého počátku ve druhé polovině 19. století provázena nejen nepředstavitelnou devastací životního prostředí, ale na svědomí měla i miliony lidských obětí. Většina diamantových dolů je v Africe, kde dodržování lidských práv a důstojných pracovních podmínek ani ekologické snahy dodnes nepatří mezi obecně respektované principy. Těžba a obchod s diamanty navíc přinesly několika africkým zemím zkázu v podobě ekonomické destabilizace a občanských válek.
Ekologický i ekonomický rozměr těžby bere v negativním smyslu slova dech. Pro jeden jediný karát diamantové suroviny (0,2 gramu) se musí vytěžit v průměru 250 tun horniny. Náklady tak stoupají do astronomických výšin.
Jak se pěstuje brilantní krása
Díky moderním technologiím nastal v příběhu diamantů nečekaný pozitivní zvrat. Zní to jako ekologická pohádka, ale vědci skutečně dokázali vyvinout technologie, díky nimž vznikají diamanty se stejnými vlastnostmi jako ty pocházející z hlubokých zemských útrob.
K výrobě diamantů v laboratorních podmínkách se využívají dvě metody. Vysokotlaká vysokoteplotní metoda HPHT v podstatě kopíruje podmínky v přírodě. Malý kousek diamantu se společně s kovovým katalyzátorem a kouskem uhlíku ve formě grafitu vloží do speciální komory, kde teplota dosahuje až 1500 °C a tlak 50–60 kbar. Kov se roztaví a rozpustí zdroj uhlíku, ten migruje k chladnějšímu diamantovému zárodečnému krystalu a tak dochází k růstu diamantu.
Druhou metodou je tzv. chemická depozice z plynné fáze CVD. Při tomto procesu se atomy plynu vrství na zárodečný krystal. Ten se vloží do reaktoru, který se utěsní a vyplní směsí plynů bohatých na uhlík. Pomocí mikrovlnného záření se plyn změní do plazmatické formy. Z ní se atomy uhlíku od sebe oddělují a mají přirozenou tendenci přilnout k chladnějšímu diamantovému plátku. Diamant tak pomalu krystalizuje a roste.
Ekologické alternativy surovin bývají často dražší, u lab-grown diamantů tomu ale tak není a cena je jejich dalším plusem na seznamu. Samozřejmě i u lab-grown diamantů platí, že čím větší a kvalitnější diamant, tím je výsledná cenovka vyšší. A i v tomto případě kromě velikosti záleží také na jiných faktorech, jako jsou barva, čistota a brus. V porovnání s vytěženými jsou nicméně o 30 až 50 procent levnější, což je velmi lákavé.
Třpyt diamantu jako součást života
K založení šperkařského ateliéru Tiami přivedla Gabrielu Dědičovou láska k diamantům a planetě. Tvořit ani nosit šperk se stínem diskutabilního původu si nedovede představit. A jak se zdá, tento přístup začíná být přirozený, zejména pro mladší generace. Gabriela Dědičová výběr šperků považuje ze jedinečný okamžik a ateliér Tiami si proto zakládá na co nejpříjemnější atmosféře a osobním přístupu. A ještě něco se s dobou mění…
„Udržitelnost lab-grown diamantů v mých očích mnohokrát povyšuje jejich čistotu. Šperky jsou srdeční záležitost. Mají být zdrojem radosti a lásky. Laboratorní diamanty jsou nadčasová nádhera a šperky s nimi mohou navždy připomínat životní milníky jako zásnuby, svatbu, narození dítěte, maturitu nebo promoci, významná výročí a narozeniny nebo přelomové úspěchy. Ale není nikde psáno, že je musíte dostat od někoho blízkého. Čím dál víc žen si kupuje svůj první diamant jako dar pro sebe. Je snad lepší způsob, jak ocenit samu sebe a vyjádřit si sebelásku? Tomu já velmi fandím,“ rozpovídá se s nadšením o špercích s laboratorními diamanty zakladatelka značky.
A nezapomene dodat: „Také jsem známá propagátorka naprosto běžného nošení lab-grown diamantů. Design šperků Tiami stavíme na jednoduché eleganci, dají se nosit kdykoliv – na gala večer stejně jako na kafe s kamarádkou nebo výlet na kole. Takže žádné trezory – každému šperku je nejlépe na těle, když dělá hrdě radost své nositelce nebo svému nositeli!“
