Neděle, 5 února, 2023
spot_img

Máte plno empatie, ale občas se před lidmi potřebujete schovat? Možná jste hypersenzitivní

Odjakživa špatně snáším zmatek a hlučné prostředí. Jsem citlivá na ostrá světla, silné vůně i kousavé oblečení. Často dokážu odhadnout, jak se druhá osoba cítí, aniž by řekla jediné slovo. Akce plná lidí mě do hodiny vyšťaví. Zároveň jsem hodně přemýšlivá a v životě dokážu ocenit i maličkosti, nad kterými by ostatní pravděpodobně jen mávli rukou. Mám problém věnovat se vícero věcem najednou a nejraději pracuji sama, v tichém prostředí, kde mě nic nerozptyluje. Jinými slovy, jsem učebnicovým příkladem hypersenzitivního neboli vysoce citlivého člověka.

Hypersenzitivita není to samé jako přecitlivělost. „Přecitlivělost je stav, který lze změnit. Přecitlivělá je například žena v šestinedělí. Přecitlivělí jsme, když zažijeme nějaké trauma a potřebujeme se s tím vyrovnat. Chvíli jsme plačtiví, věci se nás více dotýkají, ale pak se zase srovnáme do normálu. Naopak hypersenzitivní člověk se takový narodí, jedná se o dědičný povahový rys,“ uvádí Alena Wehle, terapeutka, lektorka a odbornice na hypersenzitivitu.

Kde se vzala hypersenzitivita

První zmínky o vysoké citlivosti sahají do minulého tisíciletí, kdy se začalo psát o indigových dětech, o skupině mimózovitých lidí (podle květiny mimózy) a o introvertech. V devadesátých letech pak konečně přišla s výzkumem americká psycholožka a vědkyně Elaine Aron a skupina hypersenzitivních lidí dostala název HSP (highly sensitive person). Tedy vysoce citliví lidé. Elaine Aron definovala vlastnosti HSP a konečně jim odebrala doposud jediný štítek „introverti“. Za introverty se totiž schovávají citliví lidé nejčastěji, i když sami vědí, že to zdaleka jejich osobnost nevystihuje.

Podle průzkumů psycholožky Elaine Aron i dalších zdrojů je hypersenzitivních lidí v populaci přibližně 20 %. Podle Aleny Wehle zároveň mnoho lidí o své příslušnosti k této skupině neví a snaží se fungovat jako všichni ostatní, aniž by respektovali své specifické potřeby. „To má za následek větší únavu a následné energetické propady. Někteří HSP si dokonce myslí, že mají sociální fóbii, protože kvůli častému obrovskému přetížení mají tendenci veškerý kontakt s lidmi blokovat,“ vysvětluje lektorka.

Listy mimózy se v reakci na dotyk rychle stáhnou. Česky se jí říká také citlivka stydlivá. Foto: Unsplash

Fyzická i emoční přecitlivělost

Psycholožka Genevieve von Lob uvádí, že hypersenzitivní jedinci dostali do vínku extrémně citlivou nervovou soustavu se zvýšeným průtokem krve v oblastech mozku, které mají na starost emoce, uvědomění a empatii. „Tito lidé zpracovávají mnohem více informací z mnoha různých podnětů, a to do mnohem větší hloubky než ostatní,“ vysvětluje klinická psycholožka, která pracuje s mnoha vysoce citlivými lidmi, zejména s dětmi. „Právě to má za následek, že u nich může mnohem rychleji dojít k přehlcení.“

Jak se konkrétně vysoká citlivost lidem promítá do života? Anne Marie Crosthwaite, která se řadí k HSP, na webu Mindbodygreen.com zmiňuje různé projevy. Z emocionálního hlediska může neopatrný posměšek cizího člověka rozhodit hypersenzitivního jedince na několik hodin. Když je v práci pověřen náročným úkolem, může zažívat obrovskou míru stresu, i když to pravděpodobně nedá najevo. Na druhou stranu pohled na dědečka, jak si hraje s vnoučaty, nebo nečekaný kompliment od přítele může HSP rozradostnit i na několik dní.

Z fyzického hlediska mohou HSP velmi rozladit jakékoli zvuky, vůně, textury, fyzická bolest, konzumace příliš velkého množství kofeinu nebo cukru, nedostatek spánku nebo dokonce pocit hladu. Když HSP zažívá cokoli z výše uvedeného nad hranicí, která by se člověku, který není HSP, zdála docela nízká, je pro něj téměř nemožné udržet pozornost či zachovat klid. To může pochopitelně nezasvěceným připadat bizarní. Když třeba hypersenzitivní jedinec odejde po hodině či dvou z večírku domů, protože je tam příliš hlučno, může to působit jako podivné, až asociální chování. Přitom důvodem je jednoduše jen charakteristicky nižší tolerance vůči vnějším podnětům, které na tyto lidi často útočí ze všech stran.

Jak poznáte, že jste hypersenzitivní?

Myslíte si, že byste do skupiny vysoce senzitivních bytostí mohli také patřit? Následující otázky jsou inspirovány testem na hypersenzitivitu, který najdete v knize Průvodce pro vysoce citlivé lidi. Pokud na většinu z nich odpovíte ano, pak je velmi pravděpodobné, že jste jedním z nich.

Vadí vám hlučné prostředí a máte tendenci z něj co nejrychleji utéct?
Ovlivňují vás nálady ostatních lidí?
Jste citliví na ostrá světla, silné chutě a pachy?
Pokud před sebou máte několik různých úkolů, které musíte splnit, cítíte se zahlceni, ve stresu a nakonec jste i méně produktivní?
Máte nízký práh bolesti?
Považujete se za abnormálně empatické?
Trvá vám rozhodování déle než ostatním?
Jste silně propojeni s přírodou?
Reaguje vaše tělo silně na kofein a alkohol?
Dokáže ve vás umělecké dílo či hudba vzbudit silné emoce?
Vyhýbáte se záměrně násilným pořadům v televizím?
Máte sklony k úzkostem a depresím?
Nesnášíte otevřené kanceláře a raději pracujete v soukromí a klidu?
Snadno poznáte, jak se druhý cítí?
Máte velkou představivost a jste silně intuitivní?
Po dlouhém pracovním dni potřebujete strávit čas o samotě a v klidu, abyste načerpali nové síly?

Častěji potřebujete klid a soukromí, ale není to důvod izolovat se před světem. Foto: Matthew Henry

Přemýšliví a kreativní tvůrci

Pokud i vy do této kategorie spadáte, pravděpodobně se často cítíte izolovaní, protože nejste schopni zvládat určité úkoly, činnosti či situace stejným způsobem jako vaši blízcí. Jak už ale bylo řečeno, hypersenzitivita není reakcí na trauma, neznačí neschopnost vypořádat se se životem a není to ani diagnóza. Jedná se o povahový rys, který, pokud jej respektujeme, může přinášet mnoho pozitivního.

Vysoce citliví jedinci například dle psychologických studií vynikají kreativitou, empatií a mají schopnost vidět souvislosti, které ostatním unikají. Mají zvýšenou intuici a skvělou paměť. Jejich prožívání je mnohem silnější než u většiny ostatních lidí, což je, minimálně v případě pozitivních emocí, také velkým benefitem. Linda Silverman, ředitelka Centra pro rozvoj nadaných v americkém Denveru, která se věnuje výzkumu nadaných dětí, spojuje vysokou citlivost s výjimečnými talenty.

Podle Genevieve von Lob zase mohou být HSP skvělými vůdci. „Jejich schopnost empatie je pro vedoucí pozice velmi užitečná. Také myslí odlišně od mainstreamu, jejich smysl pro spravedlnost je velmi silný. Jsou dobrými posluchači a zpochybňují pravidla, která nedávají smysl. Jsou hodně svědomití, protože hledí na detaily. To je přesně soubor dovedností, které svět v tuto chvíli potřebuje,“ napsala ve svém článku pro The Guardian.

Až vám tedy někdo příště řekne: „Nebuď tak přecitlivělý!“, klidně mu dejte najevo, že jste perfektní přesně takoví, jací jste. Lidé ve vašem okolí mají štěstí, že mohou těžit z vaší svědomitosti, empatie, hloubky a kreativity. A pokud HSP znáte, věnujte jim trochu lásky a trpělivosti navíc. Nyní už víte, že oni mají díky své citlivosti skvělé schopnosti, jen potřebují trochu více klidu než většina ostatních lidí.

Vychází 31. ledna
Miloš Urban

Miloš Urban: Kapři mají hlad před bouřkou

Známé osobnosti se s námi podělily o své oblíbené historky spojené se sluncem, vodou a letní pohodou. První z nich je spisovatel Miloš Urban....
Klára Nademlýnská

Klára Nademlýnská a dobrodružství na lodi

Uznávaná módní návrhářka Klára Nademlýnská je další osobností, jež se s námi podělila o letní zážitek, na který dodnes vzpomíná. Zkraťte si čekání na...

Ester Rišková zachraňuje týrané a vysloužilé dostihové koně

Když se před pár lety rozhodla koupit ex-dostihovou klisnu Relace, která měla kvůli nezvladatelné povaze skončit na jatkách, netušila, jak moc se tím změní její vlastní život.

Kristína Nemčková: Jen v kuchyni se cítím sama sebou

Mluví se o ní jako o „gastro zázraku“. Sedmnáctiletá Kristína Nemčková ale veřejnost neokouzlila jen svým dechberoucím talentem a...

Františka Plamínková – zapomenutá vizionářka, která musela volit mezi láskou a posláním

Zasadila se o zrušení celibátu učitelek, otevřela ženám přístup ke vzdělání a vybojovala pro ně volební právo. Jenže neměla děti. A tak její poprava nevzbudila tolik emocí jako poprava Milady Horákové a téměř se na ni zapomnělo. Neprávem. Připomeňme si její dramatický život a zásluhy.
Zavří­t reklamu