Špalíček veršů a pohádek, Zahrada nebo Pohádky Hanse Christiana Andersena. To byly knížky, které provázely dětstvím několik generací českých čtenářů. Jedinečný vizuální styl Jiřího Trnky byl ceněný i v zahraničí.
Jiří Trnka byl nebývale nadaný, všestranný umělec. Dokázal kreslit oběma rukama zároveň. Jeho ilustrace doprovázejí řadu dětských knih jako například zmiňovaný Špalíček veršů a pohádek. Objemná kniha, kterou napsal František Hrubín, se v mnoha rodinách předávala z generace na generaci.
Blízce spolupracoval s loutkářem Josefem Skupou a s Janem Werichem, jemuž ilustroval knihu Fimfárum. Byl zakladatelem a prvním ředitelem studia animovaných filmů Bratři v triku a pomohl rozšířit povědomí o českém loutkovém filmu ve světě. Nápomocný mu v tom byl americký producent William L. Snyder, který jeho práci natolik obdivoval, že pojmenoval svoji dceru Trinka. Trnkovu tvorbu znal Jean Cocteau. Inspiraci jeho melancholickým stylem přiznal třeba režisér Guillermo del Toro.
Mezi lety 1945 a 1965 pracoval Jiří Trnka na mnoha snímcích, ať už byl „pouze“ návrhářem a výrobcem loutek, či zároveň režisérem a scenáristou. Vedle pohádkových námětů se zabýval i vážnějšími tématy. Krátce po válce převedl do filmu legendu o tajemném hrdinovi pražských ulic Pérák a SS, ke konci své profesní dráhy pak natočil sci-fi horor Kybernetická babička nebo alegorii boje proti totalitnímu režimu Ruka. Krátký film z roku 1965 o harlekýnovi, který je ovládán rukou, Trnka vytvořil v době, kdy už cítil, že se jeho zdravotní stav zhoršuje a jde nejspíš o jeho poslední práci. Dílo po okupaci v roce 1968 samozřejmě putovalo trezoru. Trnkův památník v jeho rodné Plzni odkazuje právě k tomuto filmu a má podobu ruky, která prorazila klec.
Věnoval se divadelní scénografii a byl i kostýmním výtvarníkem. Věděli jste, že jeho kostýmy nosili herci v dvojfilmu Pekařův císař a Císařův pekař nebo v historických snímcích Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem?
Sláva držitele řady uměleckých cen, mimo jiné z filmového festivalu v Cannes za snímky Zvířátka a petrovští a Sen noci svatojánské, dosahuje až ke hvězdám – byla po něm pojmenovaná planetka s číslem 38461. Jiří Trnka trpěl cukrovkou a rozedmou plic, zemřel v roce 1969 v pouhých 57 letech.
Umělcův syn malíř Jan Trnka a kurátorka Martina Vítková připravili pro Villu Pellé komplexní výstavu, která představí i méně známé knižní ilustrace a loutky, Trnkovy autoportréty nebo portréty blízkých, k vidění budou také jeho novinové anekdoty a samozřejmě několik autorských filmů. Doprovodný program výstavy, jež potrvá do konce srpna, nabízí komentované prohlídky, tvůrčí dílny pro děti nebo třeba debatu s potomky Jiřího Trnky, která se koná dnes, 5. Června v 18 hodin.
