Jak nejlépe oslavit dnešní Mezinárodní den žen? Co třeba připomínkou osudů odvážných, nonkonformních a moudrých žen, které historie nespravedlivě opomíjela. Teď je vyzdvihuje projekt Jsem žena, jsem kněžka.
Víte, která žena platí v Česku za královnu senzibilů? Že sestra Máří Magdalény svatá Marta prý založila po ukřižování Ježíše ve Francii klášter, kde až do smrti kázala jeho učení? Nebo že ve středověku stála v čele katolické církve papežka Jana? Vydejte se s námi skrze čas a prostor na pouť za duchovními ženami a objevte příběhy těch, které se díky své víře, ať už v Boha, Vesmír či sebe samu dokázaly prosadit i v době, jež se snažila jejich vnitřní sílu i velké dary co nejvíce potlačit.
Napravujeme historii
Velcí panovníci, udatní bojovníci i famózní vědci. Inspirativními příběhy mužských hrdinů historie rozhodně nešetří. Bohužel důležité ženské postavy, jejichž odvaha i schopnosti jsou neméně fascinující, stále poměrně upozaďuje. Právě k narovnání této disparity slouží již druhým rokem charitativně-edukativní cyklus s názvem Jsem žena, který iniciuje historička, designérka a publicistka Lilia Khousnoutdinová. Plánovaná pentalogie chce připomenout a vyzdvihnout ženskou sílu v mnoha podobách a podpořit tak všechny, kteří se chtějí opřít o zdravé ženské archetypy.
První díl projektu s názvem Jsem žena, jsem bohyně patřil slovanské mytologii a jejím bohyním. Druhý díl Jsem žena, jsem Evropa již brzy, rovněž skrze knihu, představí ženy, jež formovaly dějiny Evropy. Nejčerstvější třetí část potom ukáže dámy z duchovní oblasti, a to v celé šíři spektra. „Schválně jsme se snažily o to, aby působení žen bylo co nejrozmanitější, abychom se dívaly skrze různá staletí i různé země. Do tohoto dílu tedy spadají takzvané kacířky i ty, jež byly uznávány oficiální církví, ale také šamanky, léčitelky či věštkyně,“ popsala Lilia část projektu s trochu kontroverzním názvem Jsem žena, jsem kněžka.
Kouzelnice i královna
A na jaké konkrétní postavy se tentokrát můžeme těšit? Z těch domácích určitě nebude chybět pravděpodobně nejslavnější česká léčitelka Božena Kamenická, známá také jako Královna senzibilů, jež se proslavila nejen svým uměním uzdravovat nemoci, ale také tím, že měla už od mládí vize, které se téměř vždy naplnily. Velmi známý příběh takzvaných žítkovských bohyní, který v roce 2012 přiblížila veřejnosti svým románem Kateřina Tučková, je představen skrze poslední ženu s tímto titulem Irmu Gabrhelovou. Nakonec fakt, že mocné a obdivuhodné ženy nechyběly v Česku ani ve velmi dávných dobách, připomene příběh sester Kazi a Tety, tedy věhlasné kouzelnice a pohanské kněžky.
Pokud se podíváme za hranice Česka, ani zde není o fascinující příběhy spirituálních žen nouze. Například už z doby starověkého Řecka se vynoří slavná věštkyně Kassandra, jejíž schopnosti nebyly bohužel kvůli údajné kletbě nikdy doceněny. O tom, jak skvěle dokážou ženy komunikovat s přírodou a uspět i v oblastech klasicky „mužských“, povypráví příběhy severské šamanky Rijkuo Maji nebo i papežky Jany. Ta podle legend vládla katolické církvi asi dva roky, než bylo její působení prozrazeno těhotenstvím. Příběh bojovnic, jež ve jménu svého přesvědčení dokázaly tasit zbraň, zastupuje osud mladičké Johanky z Arku, kterou prý v životě vedly hlasy svatých, a také keltské královny a druidky Boudicy. Tato žena ve starověké Británii vedla vzpouru proti římské nadvládě a před každou z bitev věštila a modlila se k Bohyni. Historické postavy, které se objevují ve třetím díle, ztvárnila, stejně jako v předchozích částech, řada známých českých žen. „Usilovaly jsme o to, ambasadorka byla s postavou skutečně propojená,“ říká jedna ze spoluautorek projektu Michaela Cásková. A tak například nábožensky kontroverzní svatou Vilemínu ztělesnila oblíbená husitská farářka Viktorie Kopecká, úlohy porodní báby usvědčené z čarodějnictví Margarety Jonesové se zhostila herečka Kristýna Leichtová známá svým domácím porodem a udatnou Johanku z Arku představila Bára Basiková, která opětovně tuto roli hrála v muzikálu.
Dobrý skutek
Plánovanou knihu o významných spirituálních ženách doplní kromě textů také překrásné fotografie nadané módní fotografky Ivy E. Morwen. Snímky se zároveň stanou i součástí nedatovaného diáře. Stejně jako v předešlých případech, i tentokrát finance z projektu poputují na charity, konkrétně ve prospěch nadací DEBRA ČR, Nadačního fondu Slunce pro všechny a nově vzniklého Nadačního fondu Propolis 33.
