Zdánlivě obyčejná parta vozíčkářů z Domova bez bariér Hořice dostala díky sbírce loni něco víc než zájezd k moři. Dostali sebejistotu, že dokáží cokoli, pro co se rozhodnou, a ujasnili si, že život nesmí mít mantinely. Díky čtyřem stovkám dárců se vypravili loni v létě poprvé k moři. Letos plánují cestu na Slovensko.
Dodnes v domově na moře vzpomínají. Přineslo mnohem víc než krásné fotky a téma k vyprávění. Přineslo naději, že všechno je možné. Když se opravdu chce. A to Pavel, autor celé myšlenky chtít umí. I letos se rozhodl obrátit s žádostí o pomoc na širokou veřejnost na dárcovské platformě Znesnáze. Není totiž sám, komu se cestování, poznávání a změna prostředí zalíbily. „Obraceli se na mě účastníci zájezdu, ale i ostatní obyvatelé domova s prosbou, zda se někam letošní léto pojede. Někdo by rád po Čechách, někdo k moři, je to různé. Už jsem zjišťoval v cestovní kanceláři, jaké jsou vyhlídky na letošní sezonu, ale šance jsou mizivé, protože většina hotelů je už z větší části obsazená,“ říká Pavel, hlavní strůjce myšlenky a spoluorganizátor loňské výpravy. Nakonec letos padlo rozhodnutí vyrazit do lázní v Piešťanech.
Dobrovolníci se hlásí sami
Loňská výprava, které zpočátku někteří účastníci zájezdu nevěřili, probudila u některých klientů hořického domova touhu uskutečňovat svá přání. Tudíž se z domova „po své“ ose vydala i výprava za papežem Františkem, další začali plánovat drobné výlety po okolí, třeba do Jaroměře do Výtopny, do Chrudimi do muzea výsadkářů nebo do Jičína za kamarády. „Cesta k moři rozhýbala některým sousedům krev žilách a začínají si plnit sny,“ raduje se Pavel. „Chceme jet hlavně tentokrát autobusem, jelikož máme špatné zkušenosti s nakládkou a vykládkou na letišti,“ ohlíží se za logistickými nepříjemnostmi, sám ale o kus zkušenější a silnější. „Dokážu si poradit s vyúčtováním sbírky, snažím se najít řešení každého problému,“ těší se Pavel z nabyté sebedůvěry.
Podporu cítí i z řad zaměstnanců domova, kteří by opět rádi vyrazili jako dobrovolníci. Parta vozíčkářů z Hořic dokázala na svou výpravu sehnat nejen finance, ale i potřebné záchranáře a další dobrovolníky. Někteří pracovníci na tuto výpravu dokonce vyčerpali svou dovolenou, kterou mohli trávit s rodinou. „Letos by do toho se stejnými podmínkami šli znovu,“ říká Pavel.
Když mu bylo 19, nešťastnou náhodou skočil do mělké vody a poranil si krční míchu. Po čase stráveném v nemocnici a v rehabilitačním zařízení se přestěhoval do Brna, kde žil v bezbariérovém bytě s pečovatelkou, s jejíž péčí nebyl spokojený. Navíc rodina bydlela 150 km daleko a viděl ji jen dvakrát do roka. Rozhodl se proto najít místo blíže k ní. Do Domova bez bariér v Hořicích se přestěhoval předloni v létě. Pavel je inovátor, nápaditý člověk, kterého zajímají počítačové hry, 3D tisk nebo drony. A jak se ukázalo, je i skvělý organizátor. „Jeden zkušený dobrovolník už se obrátil přímo na mě, že by se chtěl přidat, kdyby se jelo,“ říká.
Výpravy už se ale bohužel tentokrát nezúčastní pan Zdeněk. Když zemřel, věnovali mu kamarádi vzpomínku i na svém facebooku. Vzpomínku na fajn chlapa a kouzelný příběh. Vidět moře byl Zdendův velký sen, stejně tak se v něm naučit plavat. To všechno se mu loni v Turecku díky podpoře dárců, domova a dobrovolníků splnilo. Své přání si splnil a s klidem v duši odešel.
Zážitek, který pomáhá
„Těšení je neskutečné. Ti kteří jedou letos, o tom vypráví ostatním. Chystají se, rozmýšlí, co si mají vzít, jaké to tam asi bude. Ti, co byli loni u moře se neskutečně zlepšili, ať motoricky, psychicky i sociálně. Ze zážitku žijí dodnes. Rádi by jeli i letos,“ těší se z dlouhodobého dopadu svého úsilí Pavel a sleduje vývoj sbírky, která by jim jejich další sen pomohla uskutečnit. „Pokud se něco podaří i letos, určitě budeme informovat naše laskavé dárce stejně aktivně na našem facebooku. Je to náročné, z loňské zkušenosti víme, že je třeba o osobu navíc s sebou. Jednak pro sociální sítě, ale také v případě, že doprovod z řad dobrovolníků překvapí zdravotní obtíže. O jednoho člena pak okamžitě přicházíme a různě se to lepí. Ale zkušenosti nás připravily. Je třeba, aby dárci věděli, jak jejich finance pomáhají a zlepšují lidem s postižením život,“ vysvětluje závěrem s vděčností v hlase Pavel, který i letos věří v dobrá srdce dárců.
