Pondělí, 21 června, 2021

Cukety z komunitních zahrad i rajčata z balkónů: Objevte kouzlo městského zahradničení

Šalvěj a papriky v truhlíku na okně, spokojené ruce zabořené v hlíně komunitní zahrady. Pár pozitivních věcí nám tahle doba přece jen přinesla. Třeba touhu po udržitelnosti, soběstačnosti a kvalitních potravinách s otiskem našich osobních příběhů. Jaro je čas, kdy je proměnit v zelenou realitu.

Čím kratší cestu urazí potravina z místa, kde vyrostla, k nám domů, tím lépe. Úplně ideální je, když nemusí nikde čekat, nikam jezdit a jediné kroky, které udělá, budou ty s námi z balkonu do kuchyně nebo z vnitrobloku do bytu. Pak je nejen ta nejekologičtější, ale i přirozeně nejkrásnější a taky nejchutnější. Poznáváte se v tom? Je dost možné, že ano, protože pěstování vlastních bylinek, ovoce a zeleniny zažívá v téhle zvláštní době totální boom. „Lidi dnes chtějí být nezávislejší a soběstačnější. Obrovsky stoupá poptávka po sazenicích i po poradenství, jak na to. A taky počet těch, kteří teď místo dovolených investují peníze do pěstování a do zvelebování zeleně na zahradě i doma. Lidé si zároveň během homeofficů uvědomují, že až 40 procent jejich koše tvoří bioodpad, který často smrdí, a že se nabízí smysluplná řešení,“ říká Radka Pokorná ze společensky prospěšného podniku Kokoza, který se zabývá pěstováním a kompostováním ve městě a nabízí odrazový můstek i inspirativní přístav pro každého, kdo se chce na tuhle misi vydat taky.

Cesta městem

Máme pro vás špatnou a dobrou zprávu: bez pořádné zahrady nebo komunitou podporovaného zemědělství, je potravinová soběstačnost zatím nereálný sen. Skvělé ale je, že i ve městě má jakákoliv taková činnost velký smysl a nese s sebou celou řadu benefitů. „Jsou to hlavně ty, které se nedají měřit, ale jsou pro nás, obzvlášť dnes, ohromně významné. Studie poukazují, že takové pěstování má příznivý vliv na duševní pohodu, tvořivost, produktivitu, vnímání, ale i na fyzické zdraví, například na kardiovaskulární a imunitní systém. Je obohacující také pro děti, které se tak dozví o přírodě zase něco víc, mají možnost ochutnávat přímo z keříků, můžou sledovat, jak jahody nebo rajčata rostou, nevidí je jen zabalené v supermarketu,“ vysvětluje Radka Pokorná.

Foto: Pexels

Sám doma

Je jedno, v jak velkém bytě žijete, vždycky a všude se vám vejdou blahodárné bylinky. Pokud chcete v rámci truhlíku na okně zkusit další level, pusťte se do pěstování pálivých papriček, salátů a nižších keříkových rajčat (jen pozor, plodová zelenina vám nepůjde na severním okně). No a jestli máte štěstí na balkon nebo terasu, můžete rozjet odvážnější experimenty a založit si doma malou farmičku, kde budou mít své místo také jahody, papriky a troufnete-li si na vyvýšený záhon, pak třeba i cukety. Obecně je dobré mít na paměti, že rostliny v nádobách se cítí trochu jako ve vězení a potřebují hodně naší pozornosti – opečovávat a hnojit. Výhoda naopak je, že v těch truhlíkách a květináčích je můžeme přesouvat sem a tam podle toho, jak potřebují ony, nebo zrovna my. Během plánování takové zahrady myslete na orientaci balkonu či terasy a i na takové „drobnosti“, jak moc tam fouká vítr. Pro ty, kdo tyhle možnosti v bytě vůbec nemají, nebo chtějí pěstovat dokonce v kanceláři, může být zajímavou cestou hydroponie.

Společenství zelené pracky

Komunitní zahrady jsou nejlepší způsob, jak se seznamovat a setkávat s lidmi s podobnými hodnotami, být blíž přírodě a dělat u toho všeho něco užitečného pro sebe i okolí. V moderních evropských metropolích jsou komunitních zahrad tisíce (u nás už aspoň stovky), dává to smysl – tím, jak obyvatelé ozeleňují nevyužité plochy a pečují o ně, podporují biodiverzitu a procesy, které zmírňují dopady klimatu. Ve většině takových zahrad si lze pronajmout malý záhonek (metr na metr), což se oproti terase může zdát jako nevelký rozdíl, ale – je tam hodně půdy, což znamená úspěšné pěstování dýní, cuket, jahod, rajčat a paprik, je tam společenský život a je to příležitost ke krásné spolupráci. Nejlepší čas, kdy se po komunitní zahradě porozhlédnout, je teď. Buď se můžete k nějaké již existující přidat anebo sami jednu založit – najít vhodný nevyužívaný pozemek (ideálně takový, kam svítí slunce, ale kde nefouká vítr), domluvit se s majitelem na pronájmu, zjistit nakolik město či městská část tyto aktivity podporuje (stále častěji ano) a oslovit sousedy z okolí, kteří by mohli mít zájem na projektu participovat. Pokud to myslíte s potravinovou soběstačností vážněji, rovnou se zaměřte na produkční komunitní zahradu.

Komunitní zahrady jsou nejlepší způsob, jak se seznamovat a setkávat s lidmi s podobnými hodnotami a být přírodě blíž.

V uzavřeném cyklu

Bez jedné části by mise udržitelného pěstování ve městě nebyla kompletní. Kompost! Jakmile se do toho jednou pustíte, bioodpad už nikdy nebude odpad, ale zdroj nejlepší organické výživy pro rostliny – pro ty vaše doma, pro komunitní zahradu anebo prostě pro jakýkoliv kus přírody. Vždyť co z ní vzešlo, má se do ní vhodným způsobem také vrátit. Že vermikompostér s gangem žížal je nejstylovější, jenže není vhodný pro každého, už asi všichni víme. Pokud jste na něm ztroskotali, nebo už rovnou víte, že na tuhle starost nejste, zkuste další interiérovou hitovku, Bokashi. Jestli se už těšíte na dráhu komunitního zahradníka, skvělé řešení najdete v zahradním kompostéru, anebo se prostě domluvte se sousedy z domu, že si jeden společný pořídíte do dvora. Stále je to náročnější, než by mělo být? Pak vyhazujte organický odpad do speciálních hnědých popelnic. A je to.

Foto: Pexels

Roční předplatné + dárek

Předplaťte si WHAT a my vám darujeme kousek té nejčistší přírody. Díky biOrganica.cz si užijete hýčkání aktivizující super-food maskou nebo pečující čokoládovou maskou z dílny britské 100% bio značky Inlight.

spot_img

Balení z korku a krabička z trávy. Propadněte kouzlu přírodních balzámů...

Zabalte své rty do balzámů,  které nejen nádherně voní, ale mají i stoprocentně přírodní složení. Například ty od značky Kneipp jsou navíc také v...

Fotograf uspořádal výstavu pod mořskou hladinou. Chce upozornit na znečištění

Chodit na výstavy do galerií už se může jevit jako nuda. Rozhodně tedy ve srovnání s projektem Plastic ocean, který má na svědomí Andreas...

Plovoucí města mají zabránit katastrofám. Co na ně říkáte vy?

Podle odborníků by v důsledku klimatických změn mělo být do roku 2050 zasaženo až devadesát procent světových pobřežních měst...

Husy do pusy: Vyzkoušejte svatomartinskou pochoutku na několik způsobů

Jedenáctý měsíc v roce odjakživa patří husím pečínkám, ale z jedné husy můžete mít užitku mnohem víc. Objednejte si...

Dopřejte si letní refresh s domácími detoxikačními nápoji

Už za tři dny byste měli cítit neskutečnou úlevu a příval energie, která vám poslední dobou možná trochu chyběla....
Zavří­t reklamu