Sobota, 28 ledna, 2023

Bunkry z peřin a bramborové placky. Inspirativní umělkyně vzpomínají na dětství

S čím si hrávaly designérky, které dnes navrhují hračky? Jaké měla dětství ilustrátorka Andrea Tachezy? A na co si nejvíc pamatuje biohackerka Veronika Allister? Zeptali jsme se několika zajímavých osobností, co si nesou z dětství. Zvyky, ale i hračky a objekty, které nás v myšlenkách teleportují do dob, když jsme ještě neuměli zavazovat tkaničky, nám v životě ve složitých chvílích mohou pomoci. Vzpomínky se nedají vymazat, jsou v nás uložené jako pomyslné letokruhy. Na co si vzpomínáte vy?

Tereza Talichová

„Hračky z mého dětství podlehly zkáze po několikátém stěhování. Jediné, co střežím, jsou mé staré dětské knížky ilustrované mou nejoblíbenější Květou Pacovskou, Jiřím Trnkou nebo Španělské pohádky ilustrované Stanislavem Kolíbalem a samozřejmě Muminci od Tove Janssonové a další knižní poklady. Cítím, že je ve mně zakořeněný velký respekt k tradici. I proto jsem se rozhodla v Tititi pracovat s tradicí Artělu a dalších umělců, kteří do svých děl vkládají na jednu stranu znamení doby a na stranu druhou nadčasovost.“

Figurky Tititi jsou ručně vyráběnými originály. Foto: Tititi

Vystudovala konceptuální a intermediální tvorbu na UMPRUM a už na stáži v Paříži tvořila první kresby objektů, inspirované hračkami z počátku 20. století. Později se na výrobu dřevěných hraček začala soustředit a s láskou k tradici a tvůrcům jako Minka Podhajská, Václav Špála nebo Josef Čejka, vytvořila značku Tititi. Ručně vyráběné a malované unikáty najdete ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a v Moravské galerii v Brně. V roce 2019 obdrželo Tititi cenu Designbloku za Nejlepší bytové doplňky a stalo se finalistou kategorie Objev roku 2019 Czech Grand Design. Více info: www.tititi.cz

Andrea Tachezy

„Věcí z dětství mám víc, prasátko a myšku, které mi šila maminka, pouzdro na akvarelové barvy od paní profesorky z lidušky. Lva, kterého jsem vyrobila, a pak měla hrozný vztek, protože vůbec nevypadal tak, jak jsem si představovala. Jsem sběrač, k věcem si vytvářím vztah a nerada vyhazuji. Nejcennější je pro mě ale zlatý přívěsek s andělíčkem, protože je spojený se vzpomínkami na moji babičku. Na její teplou náruč, na trpělivé čtení u jídla, na bramborové placky, které byla ochotná mi udělat, kdykoliv jsem si vzpomněla.“

Její specifický rukopis propojuje dětskou imaginaci s viděním dospěláka a přemosťuje nás do dob, kdy svět byl jedno velké hřiště. Andrea kreslí, lepí, maluje. Vytváří milé kresby a milé věci i sbírá. Původně se po studiu VŠUP věnovala grafice, konkrétně hlubotisku, ale poté, co vyhrála konkurz na ilustrování knihy veršů jejího oblíbence Josefa Kainara, nastoupila na ilustrátorskou cestu. Splnil se jí tak sen, který měla od dětství. Knih, které ilustrovala, je celá řada. Za tituly Ferdinande!, Bořivoj a blecha Fló a Dům číslo 226 získala cenu Zlatá stuha. Kniha O čem sní byla nominována na cenu Czech Grand Design a v roce 2017 získala Fedrigoni Card Couture Award. Více info: www.andreatachezy.cz

Nikol Bóková

„V domě mé rodiny je místnost, která se z dětského pokoje transformovala spíše na úschovnu. Její dominantou je pianino, které mi od pěti let dělalo každodenního společníka. Tam se jednou budu, spolu s alergií na prach, dojímat nad vzpomínkami, které ve mně každá jediná věc bezpochyby vyvolá. Když zavřu oči, dokážu si živě vybavit i vůni klavíru a mých prvních not. Mohu se procházet svým dětstvím, kdykoli tomu svou mysl otevřu, slyšet, jak klavír hraje za slunečného dne. Jak já hraji. Jako malá, pak už dospívající a dospělá žena. V takových vzpomínkách mi je krásně.“

Nikol Bóková, foto: Jan Vala

Klavíristka a hudební skladatelka klasické hudby a jazzu hraje na klavír od pěti let. Během tří posledních let vydala tři studiová alba, která se setkávají s pozitivními ohlasy kritiků. Ve spolupráci s Janem Valou založila audiovizuální projekt Cataplasm, v rámci kterého vytvářejí filmově zpracované master classy, dokumenty ze světa hudby, klavírní lekce pro začátečníky, videoklipy na autorskou hudbu či audiovizuální záznamy klasické interpretace. V rámci tohoto projektu je Nikol vedle pianistky a skladatelky také scenáristka a editorka. Její alba vycházejí v nezávislém jazzovém vydavatelství Animal Music. To poslední Prométheus věnovala svému tatínkovi, kterého nečekaně zasáhla smrt. Více info: www.nikolbokova.com

Veronika Allister

„Z dětství si nesu zásadní vzpomínku na mou babičku, která mi říkala, že bůh je všude a že jsme všichni vzájemně propojeni. Tenkrát jsem se vylekala, protože jestli je bůh všude, tak je i na záchodě, a to mi bylo nepříjemné (smích). Každopádně ve mně tato vzpomínka zanechala něco opravdu hlubokého. Uvědomění toho, že nikdy nejsem sama a že jsme všichni součástí jednoho velkého celku. A tím se pragmaticky řídím ve svém každodenním obyčejném životě.“

Veronika Allister, foto: poskytnuto Veronikou Allister

Biohackerku Veroniku Allister fascinují technologie, věda a vědomí. Studuje, jak nejlépe naplnit lidský potenciál, specializuje se na optimalizaci ženské biologie a je zastánkyní holistického fitnessu a inovativních metod v oblasti zdraví, wellbeingu a dlouhověkosti (longevity). Se svým mužem vede meditace laskavosti. Je autorkou knižního bestselleru Hoř pomalu a zakladatelkou projektu Systers.bio. Kromě e-shopu s doplňky stravy nabízí také vlastní produkty, funkční a chutné potraviny, které si kladou za cíl nastolit zdraví v ženském těle. Více info: Horpomalu.cz

Kateřina Brůhová a Adriana Kováčová

Kateřina: „Dodnes mám doma hracího panáčka, který mi visel nad postýlkou, když jsem byla malá. Pokaždé, když ho teď po letech natáhnu a slyším melodii, která mě uspávala,  rozpomenu se na dětství. Samozřejmě mám doma lego, které jsem také milovala. Nejvíc jsme si se sestrou ale vyhrály s dekami a polštářemi. Stavěly jsme si různé domečky a bunkry. Stavebním materiálem nám bylo cokoliv, co bylo po ruce. To nás bavilo nejvíc. Stavět si vlastní světy a vymýšlet příběhy. Asi proto mi Totemo dává takový smysl. Děti potřebují jen impuls, jejich představivost pak pracuje sama.“

Adriana: „Z dětství si určitě pamatuji knížky, které mám dodnes. Stavěly jsme z nich různé domečky a opevnění. Také si pamatuji malá farmářská zvířátka po dědečkovi. Ty jsou u nás dodnes uschovány jako poklad. Kdekoliv jsem je postavila, proměnily obyčejný prostor na kouzelné místo. Koník změnil neustlanou postel na horské planiny, prasátka kuchyňský stůl na farmu. V Totemu mě baví přesně takové náznakové imaginární světy vytvářet.“

Designérky Kateřina a Adriana, foto: poskytnuto Kateřinou Brůhovou

Co kdyby byl celý svět rozdělen na kousky a vy byste je mohli spojit tak, jak se vám líbí? Netradiční stavebnice Totemo, vyrobená z přírodního dřeva, recyklovaných materiálů, jako jsou PET lahve, a potištěná ekologickými barvami, vaši představivost hezky podnítí. Za poetickými názvy Krajinotaj, Ptákočka nebo Tryskolo stojí dvě designérky Adriana Kováčová a Kateřina Brůhová, které v době digitalizace podávají pomocnou ruku všem, kteří si při hraní v realitě chtějí odpočinout a užít si smysluplný čas s dětmi. Více info: www.totemo.cz

 

Vychází 31. ledna

S výukou finanční gramotnosti je třeba začít od útlého věku, tvrdí...

Ačkoli si české děti podle průzkumů finanční gramotnosti nestojí špatně, není rozhodně výjimkou, že žáci základních škol netuší, jakou hodnotu mají předměty, které vlastní,...

Golfistka Klára Spilková: V kabelce si stále nosím vlastní příbor

Se známou profesionální golfistkou Klárou Spilkovou jsme si během jedné z jejích velmi cenných volných chvílí popovídali o životě, užívání si přítomného okamžiku, udržitelnosti...

Už znáte zpěvačku Zeu? Její nová skladba Out of Touch je emocemi nasáklá audiovizuální lahůdka

Ještě ani nestihl utichnout rozruch okolo létem provoněného hitu Loco, v němž zpěvačka a tanečnice Zea hostuje známému rapperovi...

Taťána Kuchařová: „Na opravdovou lásku si ráda počkám.“

I nejkrásnější žena světa někdy začíná znovu, protože se cosi nepovedlo. V případě modelky a podnikatelky Taťány Kuchařové to bylo manželství. S rozvodem se srovnala díky terapii i práci.

Husy do pusy: Vyzkoušejte svatomartinskou pochoutku na několik způsobů

Jedenáctý měsíc v roce odjakživa patří husím pečínkám, ale z jedné husy můžete mít užitku mnohem víc. Objednejte si...
Zavří­t reklamu