Zpěvačka Annabelle a filmový režisér Matěj Chlupáček se spolu dali dohromady nejen jako pár, ale také spolu vytvořili klip k singlu Dear Cali, který vyšel 23. 8. Bezstarostný sluncem zalitý svět Dear Cali natáčeli na LED screenech a vytvořili tak iluzi amerického snu. Zpěvačka Annabelle, Objev roku z Cen Anděl 2022, se v něm projede v Porsche 911, ve slunečních brýlích a ve větru, který jí rozfoukává vlasy. Jaké bylo natáčení klipu? A jaký je reálný americký sen Annabelle.
Matěji, popsal byste nám, o čem klip je?
Videoklip je pro mě o iluzi zatím nedosaženého přání. Jde o příběh zpěvačky, která se prohání skrz LA ve své limitované edici žlutého Porsche 911. Nic jí netrápí, ale až později odhalíme, že se vše odehrává ve filmovém studiu na LED obrazovkách a jde o lež. Annabelle se pouze “vkradla” do studia, které není její, a v pauze, kterou měl štáb mezi natáčením, si žila svůj americký sen.
Čím jste se pro klip inspiroval?
Vycházel jsem čistě z atmosféry Aniččina songu. Bezstarostností kalifornské nálady, ale zároveň tématem snu holky, která si přeje, aby byla Amerika jednou domovem pro její tvorbu.
Aničko řekněte nám něco o tom americkém snu. Co děláte pro to, aby se vaše písně dostaly do zahraničí?
Letos se mi jako první české interpretce podařilo představit svůj singl mezi focus tracky evropských poboček Universal Music. To znamená, že evropské pobočky musí se singlem nakládat jako kdyby šlo o jejich prioritní lokální song a snažit se ho dostat do playlistů a rádií. To byl pro mě důležitý mezník a s každým dalším songem to mám v plánu posouvat dál.
Jaké bylo natáčení nového klipu. Bylo specifické svým technickým zpracováním…
A: Neuvěřitelné. Poprvé v životě jsem točila před LED obrazovkami a řídila Porsche! Nejvtipnější a pro mě nejproblematičtější moment bylo opuchnutí pravého oka, do kterého mi nejspíš něco nafoukal větrák, kterým jsme dotvářeli iluzi exteriéru. Vypadalo to tak strašně, že jsem zbytek klipu dotáčela ve slunečních brýlích! Nakonec to ale perfektně sedlo vibu videa a není to ani poznat.
M: Osobně jsem si moc užil spolupráci s německým kameramanem Janem Prahlem, který má s natáčením na LED screenech bohaté zkušenosti, a tak byla velká zábava vybírat s ním ta správná prostředí, ve kterých se bude klip natáčet. Měli jsme na výběr stovky možností. Rozhoduje totiž každý detail; světlo, pohyb kamery, správná perspektiva, ale i třeba charakter větru v palmách. To vše musí perfektně sedět dohromady, aby se pak Anička mohla postavit před obří zahnutou LED obrazovku a zapadnout v záběru do atmosféry prosluněného LA.
Jste partneři. Jaké to bylo připravovat videoklip spolu?
M: Spolupracovat s Aničkou je radost. Má naprosto profesionální, pečlivý přístup plný radosti. Je pro mě inspirativní s ní cokoliv tvořit. Byl to sice náš první společný videoklip, ale už předtím jsme spolu pracovali na závěrečném songu pro jeden z našich “Barletta filmů“ Život k sežrání a vybírali Aniččinu hudbu k sérii Dcera národa, kterou jsem režíroval. Mimo to se společně radíme o tvorbě každého z nás vlastně bez ustání, takže bych řekl, že nás spolu baví sdílet nejen život, ale i umění, které tvoříme.
A: S Matějem se pracuje krásně a lehce! Je do projektů hrozně zapálený a dělá je s radostí, což je myslím pro všechny kolem něj dost nakažlivé! Když mi Matěj nápad na klip k singlu Dear Cali posílal, přišlo mi, že to nemáme šanci zprodukovat, ale to jsem ještě nezažila Matěje v akci. Jsem na něj moc pyšná. To, že jsme si blízcí mi přišlo skvělé i na place, protože jsme se mohli o všem naprosto upřímně bavit a být si vzájemně oporou.
Dohadujete se v práci nebo je vše vždy v souladu a dokážete pak doma práci oddělit?
M: Film a natáčení obecně je neoddělitelná část mého života, a tak ji nedokážu brát jako práci. Já se celý život prostě jen bavím tím, co dělám, a věřím, že Anička to má podobně s hudbou. Není se tím pádem o čem dohadovat, každý do toho dáváme to nejlepší, co v daný okamžik umíme a perfektně si rozumíme.
A: Souhlasím. Myslím, že ani jeden svoji práci nebereme jako “práci”, ale jako něco, co nás baví a je to důležitá součást našeho života. Takže není co oddělovat. Prostě jsme si to spolu užili.
Vnímám, že český ženský rap je na vzestupu. Vnímáte to také tak?
A: Určitě to tak je, ale zároveň myslím, že je holek v rapu ještě pořád málo a doteď narážím na kluky, kteří tvrdí, že by holky ani neměly rapovat. Já myslím, že by rozhodně rapovat měly a těším se na nějakou pořádnou vlnu!
Jaké to je být žena na rapové scéně? Musíte se obrnit, abyste obstála?
Musím říct, že já osobně jsem se s nějakým zásadním hejtem nesetkala, ale věřím, že to může být náročné. Obrnit se je potřeba, ale stačí jen trocha “delulu” a jít si za tím, co mě baví. Člověk se vždycky může zpětně sám sobě trochu zasmát, ale je to lepší než kvůli strachu z kritiky neudělat nic.
