Vstupte do prostor plných vlídnosti, přijetí a pochopení pro ty, jimž slouží. Kromě emočního přesahu se často mohou pochlubit i kvalitním interiérem nebo architekturou. V atypické dílně v Davli vyrábějí lidé s mentálním znevýhodněním Dobroty s příběhem, na respektujícím prostředí si zakládají v prvním lidskoprávním Safe space bookstoru. Klid a pohodu evokuje i moderní čekárna dětského oddělení otrokovické polikliniky a k okolnímu světu je laskavý také projekt Českého soběstačného domu.
Desetiletá výprava za možnostmi šetrnějšího života
Na začátku tohoto příběhu byla touha podnikatele Pavla Podruha minimalizovat vlastní ekologickou stopu a žít šetrněji. Na jeho konci je Český soběstačný dům. Stojí uprostřed lesů a luk u osady Kyselov v jižních Čechách a funguje bez napojení na vodovod, elektřinu a kanalizaci. Ambasador udržitelnosti Pavel Podruh se jeho prostřednictvím snaží inspirovat ostatní a šířit zkušenosti a poznatky o šetrnějším bydlení. Právě to podle něj dává celému projektu pointu.
„Sdílet zkušenosti, nápady, kreativitu, nadšení a touhu po poznání mi přijde přirozené. Dává to smysl,“ vysvětluje podnikatel zapáleně. Specifikum domu spočívá v tom, že ačkoli není napojen na žádné sítě, vůbec byste to nepoznali. Nabízí veškerý komfort moderního života. Sám si vyrobí potřebnou elektrickou energii ze slunce, zachytí maximum dešťové vody a dále ji využívá.
Pro stavbu domu nadchnul Pavel Podruh více než padesát odborníků, kteří se na projektu, ověnčeném mnoha českými i mezinárodními cenami bezplatně podíleli. Vysněný dům postavil v roce 2020 a nakonec dostál i svému slibu – sdílet s lidmi veškeré know-how. Nabízí ho zdarma ke stažení v podobě manuálu na webových stránkách projektu.
Letos navíc vydal spolu s Radkem Váňou i knihu Český soběstačný dům. „Připravit a postavit Český soběstačný dům mi zabralo skoro deset let a byla to výprava za možnostmi šetrnějšího života. Všechno, co jsem cestou zjistil, jsem nakonec sepsal do této knihy. Snažil jsem se to pojmout velice pragmaticky, možná až sebekriticky, a rozhodně jsem si dával pozor na jakékoliv lakování nazeleno,“ říká v dokumentu vydaném ke knize. Část jejího nákladu byla dokonce vytištěna přímo v Českém soběstačném domě, takže jde zřejmě o první solární knihu na světě.
Pavel Podruh ovšem nesdílí jen své know-how, ale i samotný dům. Pár dní tu může strávit kdokoli, stačí si udělat rezervaci. „Jediné, co za to chceme, je symbolický příspěvek či drobnou pracovní pomoc kolem nebo uvnitř domu,“ říká. Lidé tak výměnou za pár dní uprostřed přírody myjí okna nebo sekají dříví. Jihočeská samota je plná na rok dopředu, takže pokud máte zájem načerpat inspiraci a přiložit ruku k dílu, s rezervací rozhodně neváhejte.
K doktorovi? Do pohádkového světa se strážkyní velrybou
Musí být prostor určený dětem plný křiklavých barev a plastových hraček? Nemusí, řekla si architektka Kristýna úpů§§§¨dchgJandíková a pro dětské oddělení Městské polikliniky v Otrokovicích vytvořila harmonický, uklidňující a trošku pohádkový interiér čekárny. Dominují zde jemné pudrové tóny růžové, zelené a modré s bronzovými prvky.
„Myslím, že se obecně mění potřeby lidí týkající se barev v interiéru. Zatímco před dvaceti lety jsme chtěli ‚akci‘, teď mám spíše dojem, že se interiéry přesouvají do tlumenějších tónů a hledáme doma klid, pohodu, prostor pro relax a odpočinek od shonu v životě,“ popisuje architektka.
Ústředním motivem moderní čekárny a sociálního zázemí pro veřejnost i zdravotníky je tapeta velryby, která je pomyslným strážcem dětí a jejich zdraví. Kristýna Jandíková při navrhování interiéru myslela na každý detail. Stěny zdobí věšáky v podobě hvězd, sedací lavice by měly odolat častému dezinfikování, na podlaze je intuitivní navigační systém do každé ordinace. Atypické přebalovací pulty byly vyrobeny na míru a lavice v čekárně jsou díky zvýšené zadní opěrce nejen pohodlné, ale malým pacientům a jejich rodičům nabízejí potřebné soukromí.
„I když interiér funguje už druhým rokem, zpětná vazba je stále moc pěkná. Velmi mě těší, že přichází nejen od malých pacientů a rodičů, ale i od tamějších doktorů,“ dodává architektka Kristýna Jandíková.
Safe Space. Bezpečný prostor mění svět kolem sebe
Byl to jejich dlouholetý sen. Vytvořit prostor, kde všichni mohou být sami sebou. Bez ohledu na minulost, identitu nebo preference. Safe space bookstore na pražském Žižkově je první lidskoprávní knihkupectví a vegan kavárna v Česku. Za ním i za edukačním projektem Respektuju stojí Kateřina Panzer a Jana Myšáková. „Naším cílem bylo vytvořit místo, které nejen nabízí útočiště, ale zároveň propojuje komunitu lidí sdílejících podobné hodnoty,“ říká Kateřina Panzer.
Interiér Safe space bookstore je výrazný a barevný, inspirovaný feministickým knihkupectvím She Said v Berlíně. „Chtěl* jsme vytvořit takový ‚cosy‘ pokojíček s nádechem Pinterest koupelny. Ve výzdobě se odrážejí i naše hodnoty – máme například figuríny s různými nápisy, fotky lidí, kteří nás inspiroval* v aktivismu, a samozřejmě všude zarámovanou naši kočku Lídu,“ usmívá se Panzer a upozorňuje, že používání neutrální ho jazyka je jedním ze základních pravidel v Safe space. S tím souvisí i to, že vás tu nikdo nebude urážet, soudit, hodnotit nebo jinak obtěžovat.
„Pravidla slouží především pro ty, kteří o smyslu a vizi Safe space nic nevědí a přijdou jen na pivo nebo na kafe. Snažíme se chránit ty, kteří u nás hledají útočiště, a zároveň nastavit bezpečný řád i pro naše zaměstnanectvo, jejichž právo na Safe space bereme velmi vážně. Nabízíme například kartičku ‚minimální interakce‘ pro ty, kteří mají sociální úzkosti nebo se ten den necítí dobře. Na první pohled si možná ničeho nevšimnete – jde spíše o prevenci negativních situací. Nikdo se nemusí bát, že by si nemohl jen tak přijít na kávu nebo domluvit schůzku jako v jiném podniku,“ vysvětluje Kateřina Panzer.
Bookstore a kavárnu nabízející cruelty-free menu se podařilo otevřít díky loňské veřejné sbírce na portále Donio. „Zpětně nám to přijde naprosto neuvěřitelné – celou rekonstrukci jsme zvládl* vlastními silami, od malování a úklidu po výměnu barové desky. Byly to náročné dny, ale stálo to za to. Otevřít prostor s takovou energií a vizí bylo neskutečné a krásné zároveň,“ dodává Panzer.
Fasáda jako poutač. Dobroty s příběhem v davelské dřevostavbě
Znáte Dobroty s příběhem? Pod touto značkou vyrábějí nakládané sýry, utopence nebo kvašenou probiotickou zeleninu lidé s mentálním znevýhodněním. A to v modulární dřevostavbě, jejíž návrh byl v roce 2010 nominován na ocenění Young Architect Award. Atypickou sociálně-terapeutickou dílnu se ve středočeské Davli podařilo postavit i díky veřejné sbírce Akce Cihla. Tu už pětadvacet let pořádá Portus Praha.
„Náš příběh je důkazem toho, že i malá skupina lidí s velkým odhodláním může pomoci udělat svět lepším místem,“ říká Richard Němec, zakladatel neziskové organizace Portus Praha, pod jejíž hlavičkou Dobroty s příběhem vznikly. Původní terapeutická výroba nakládaných sýrů se s otevřením davelské dílny změnila v plnohodnotné zaměstnání osob se speciálními potřebami – oblíbené pochutiny vyrábí na levém břehu Vltavy třiadvacet lidí, z toho šestnáct se zdravotním postižením. Jejich produkty nabízejí některé dovážkové služby, jako je třeba Košík, ale i nejrůznější kavárny nebo restaurace.
Architektky z někdejšího studia MMM-architekti budovu pojaly jako dřevěnou stavebnici a zároveň billboard. Písmena laserově vyřezaná do fasádních panelů totiž dohromady skládají slovo „příběh“. Uvnitř najdeme i malý a útulný bistro krámek Příběh, kde prodávají nejen Dobroty s příběhem, ale i další produkty od lokálních farmářů a bio potraviny.
Další podniky s dobrým srdcem
Laskavárna, Moravská Třebová
Bývala tu kotelna, pak se z nevyužitých prostor františkánského kláštera v Moravské Třebové stala „laskavá kavárna“. Sociálně terapeutická Laskavárna je prvním projektem obecně prospěšné společnosti Naproti a pracují v ní lidé s mentálním znevýhodněním i bez něj.
Kavárna Stará škola, Praha
„Místo, kde se zastaví čas a oživí vzpomínky na nejlepší koláče a chlebíčky od babi a dědy.“ To slibuje smíchovská kavárna, sociální podnik organizace Elpida, která zaměstnává lidi starší 55 let. Senioři pro kavárnu také sami pečou. A proč Stará škola? Protože sídlí v první smíchovské základní škole.
Vincafé Filomenka, Brno
Klášterní kavárnu s vlastními výrobky otevřely sestry františkánky v brněnské Grohové ulici, aby podpořily své další nevýdělečné činnosti. Nákupem v klášterní kavárně se tak zákazníci nepřímo stávají podporovateli charitativní práce řádových sester. A ta je velmi rozsáhlá – provozují dva domovy pro seniory, domov se zvláštním režimem, církevní střední zdravotnickou školu, církevní domov mládeže a mateřskou školu.
Naše Café, Olomouc
Silně návyková kavárna, jak zní její „podtitul“, zaměstnává osoby po léčbě závislostí. Kavárnu Naše Café najdete na Dolním náměstí v Olomouci a od roku 2021 funguje další pobočka i na náměstí Republiky. Navíc, v Naše Café si můžete objednat i dort, výrobna je součástí kavárny na Dolním náměstí.
Jídelna Kuchařek bez domova, Praha
Sociální bistro zaměstnává desítku žen bez prostředků, často se zdravotními nebo duševními obtížemi, cizinky nebo Romky, které běžně čelí diskriminaci a odmítání. Připravují zde nejen cenově dostupné rostlinné jídlo, ale využívají také přebytky ovoce a zeleniny. Týdně se tu v pokrmy promění 50 až 120 kilogramů surovin, jejichž jedinou „vadou“ je třeba jen špatně nalepená etiketa.
