Jak pečovat o svou energii v covid době i po ní

Naše tělo je hmota nabitá energií. Onou božskou jiskrou, která se stále obnovuje a slouží k zachování života. Potřebujeme jí mít dost a musí dobře proudit.

Téma toho, co ovlivňuje stav naší energie, by se dalo pojmout různě, ale dnes ho uchopme takto:

Péče o fyzické tělo

Délka a kvalita spánku, strava, pitný režim, kvalita dýchání, držení těla tak, aby energie mohla proudit, dostatečný pohyb, dodržování rytmu zátěže a odpočinku.

Psychika

Jde v podstatě o to, jak moc se cítíte v životě mocní nebo bezmocní, svobodní nebo svázaní, hodnotní nebo bezcenní, v bezpečí či v ohrožení. Zkuste si sepsat, jak to máte vy: Co můžu a co nemůžu, na co mám sílu a na co ne, na co mám právo, co si můžu dovolit, co nesmím, i když chci, protože by to bylo sobecké, jak hodný nebo špatný člověk jsem, jak schopný nebo neschopný, jestli jsem na světě v bezpečí. Čím více oblastí, kde se cítíme bezmocní, v nebezpečí nebo bez hodnoty, tím hůř jsme na tom s energií. Buď jí máme málo anebo sice dost, ale ve špatných místech v těle (místo v aktivních rukou a nohou se městná například v bederní nebo krční páteři). Anebo ji distribuujeme neefektivním způsobem (například namísto konstruktivního činu do bezmocného hněvu). V tomto článku se nebudeme do hloubky zabývat tím, jak změnit své psychické nastavení a fyzické vzorce v těle. Toto je návod na malé svépomoci v průběhu dne. Takový SOS letáček.

Náboj = energie zadržená v těle

Ráda používám příměry z neurobiologie. Pokud potřebujeme něco udělat, například si sáhnout pro pamlsek anebo se před něčím ochránit, mozek situaci bleskurychle vyhodnotí a uvolní na daný úkol určité množství disponibilní energie. Nabije pušku, tedy naše tělo, a my jsme připraveni vystřelit a splnit úkol. Může se ovšem stát, že k výstřelu nedojde. Nemůžeme si sáhnout pro to, co chceme, protože nám v tom někdo zabrání (například v dětství starší bratr). Anebo se nemůžeme ochránit, třeba odchodem z místnosti (protože rodiče jsou silnější a nedovolí nám to). Tyto „náboje“ jsou potom uvězněny v nekonečné smyčce, nespotřebované a působí v těle a psychice různé tlaky. A probudí se vždy v situaci, která něčím připomíná onu dávnou z dětství. Pokud je takových tlaků až příliš, umíme se od jejich vnímání odpojit. Pak sice necítíme přetlaky, máme ale zase energie málo.

Jak regulovat stav své energie

Covidová doba může být pro mnoho z nás zdrojem nepříjemných omezení, podobně jako tomu mohlo být v dětství. A tudíž se probouzejí staré zadržené náboje a je potřeba o ně pečovat, abychom byli energeticky v rovnováze. Co v takových situacích dělat?

Příliš mnoho náboje

(tenze, podráždění, silný neklid)

 Pečovat o sebe průběžným vybíjením náboje, aby se nehromadil.

Autíčko přejede vrcholek. Běh na místě na maximum, vysoko zvedat kolena, tak půl minuty až minutu. Tím způsobíme, že se náboj necyklí těsně pod vrcholem, ale „přejedeme vrcholek“ a umožníme si přejít do uvolnění. Lepší je nepředjímat čas předem a vnímat, kdy přichází první spontánní větší výdech. Potom zastavit a hluboký výdech nosem i ústy a všechno povolit. Je možné to zopakovat i několikrát.

Dokončení obranného pohybu. Zkuste vycítit pohyb, který by vaše tělo v dané chvíli chtělo udělat. Možná sedíte u stolu a pocítíte, že je to nutkání se docela pomalu, ale rytmicky a silově naklánět dopředu a dozadu. Něco jako vybití kdysi potlačeného výhrůžného pohybu: „Pozor, tady jsem já. To je moje tříkolka! Můj prostor!“ Tyto tlaky jsou v nás i po letech a mohou se aktivovat například v práci nebo doma s partnerem a dětmi při běžném překračování hranic. Odolejte pokušení experimentovat příliš odvážně, například rychle vyskočit na nohy a podnikat celotělové simulace útoku nebo obrany, mohlo by to být pro vaši současnou kapacitu příliš. Pomaloučku. A vždy jen chvilku, třeba 15 vteřin. Pak nádech a výdech, zklidnění. A pokud se tělu chce, tak další kolečko.

Aktivace rukou. Ruce jsou určeny k manipulaci se „světem“. Přesunujeme nejen věci, ale odsunujeme i lidi ze svého osobního prostoru, nebo je do něj vtahujeme. Alespoň v dětství hojně. Tyto vzorce mohou být výchovou pokřivené a náboje zamrzlé. Pokud jste neklidní a cítíte onen potenciální „pohyb“, tedy neklid, zkuste procítit, co by ruce chtěly dělat. Třeba se natáhnout dopředu s dlaněmi vztyčenými, jako když říkají STOP. Anebo máte puzení něco odstrkovat. Lepší než pohyby do prázdna (evokují bezmoc a nereálnost) je tlačit proti stěně. A poté vyzkoušet ještě vložit jednu ruku do dlaně druhé a tlačit skrz tuto druhou ruku. Tak se přes převodník dostane informace o vaší síle a aktivitě do celého těla. A nepříjemný náboj spojený s dávným potlačením vaší síly pro tuto chvíli zmizí. Někdy se objeví menší pohyby, například pomalé, pocitem vedené kroužení zápěstími nebo zavírání a otevírání dlaně. A zase vždy chvilku pohybů a pak nádech, výdech a zklidnění.

Náboj v obličeji, v hlasivkách. Zastavený, zamrzlý náboj můžete mít kdekoliv. Pokud je v obličeji, pomůže dělat všechny možné grimasy, včetně nenávistných. Hlasivky zase můžete rozproudit vyluzováním všech možných zvuků, i těch nehezkých. Hlavně těch nehezkých. Všechno ven… Na závěr, po vybití náboje je vždy dobré chvilku myslet na něco hezkého, abyste se nezacyklili v energii hněvu.

Promluvit si o nepříjemných věcech, zastat se sám sebe, aktivní čin. Samozřejmě ne vždy to jde. Vždyť právě proto se v nás městná náboj. Ale po vybití náboje jde i ta komunikace lépe. Na mých kurzech o komunikaci se vždy učíme i umění seberegulace a bezpečného vybití náboje. Je to důležité.

Málo náboje

(útlum, pasivita, nezájem)

Vybudit náboj, vytvářet energii skrz podněty.

Dráždivá masáž. Protřete si dlaněmi postupně celé tělo od chodidel až po vrcholek hlavy. Nemělo by to být jen hlazení, tahy by měly být pevnější, abyste rozproudili energii. Nohy vždy zdola nahoru.

Cvičení nebo chůze. Intenzita by měla být stimulující (viz dráždivou masáž), ale ne stresující. Příliš vysoká intenzita může u citlivější nervové soustavy vést znovu k zamrznutí náboje. Učte se hledat hranici mezi příjemnou stimulací a přetížením.

Rozvíjející pohyby. I pokud necítíte nikde přetlak, zkuste si stoupnout, opřít se o zeď a jemně pružit nohama. Vnímejte, co přichází. Ty, kteří se zajímají o moderní traumatologii, nepřekvapí, že pokud tímto bezpečným způsobem energii rozhýbeme, může se najednou uvolnit z časové kapsy v těle i velká vlna náboje. Z apatie hup do zuřivosti. Zkrátka pod útlumem bývá vrstva natěsnaného náboje, který kdysi nemohl být vybit… Takže potom pokračujte návodem na to, co dělat, když je náboje příliš mnoho.

Malé radostné výzvy. Dělejte věci, které vás baví a jsou i maličko výzva. Neměly by být příliš obtížné, jinak může zase dojít k přetížení nervového systému a zamrznutí. Můžete si onu činnost rozdělit na malé kroky. Každý krok by měl být něčím hodnotný sám o sobě, abyste mohli být spokojeni, i kdyby už žádný další krok nenásledoval. Buďte připraveni, že další krok nemusí nastat. Celou věc si takto v hlavě nastavte.

Pro maminky – čas pro sebe. Dohodněte si doma čas, který bude jen váš a můžete ho využít jakýmkoliv způsobem. To znamená, že nepotřebujete omluvy: „Potřebuji pohlídat děti, protože musím na důležitou pochůzku.“ Ne, prostě čas pro sebe, nic přímo účelného pro rodinu. A partner nebo babička budou hlídat, i když nikam nepůjdete a budete jen u sebe v pokoji nebo v ložnici. Už nikdy omluvy za to, že máte potřeby. Pokud příliš dlouho potlačujete své potřeby a náboje, energie vám může klesnout úplně na nulu.

 

Mgr. Iveta Havlová 

Vede transformační kurzy v oblasti vztahů a zralé komunikace. Bádá si a vynalézá metody pro zrychlené přepisy vzorců chování, „autopilotů“ v naší psychice.

.