Pomalu, ale konečně snad jistě proniká do éteru termín „sociální zdraví“. Jak podpořit zdraví těla, to víme všichni dobře. Jak podpořit zdraví duše, snad už tušíme, mluví se o tom všude. Co je to zdraví sociální? Funkční a hezky košatá vztahová síť. Nejen naše vztahy bližší – partnerské, rodinné, přátelské –, ale i ty víc na volno – pracovní, sousedské, společenské. Kvalita a bohatost našich vztahů totiž funguje jako podhoubí zdraví fyzického a duševního. Jako investice pozornosti jsou vztahy jasné terno. Zisk zaručen dokonce hned na více frontách.
Kolik času jsme ochotní si v běhu všedních dní vyšetřit na péči o vztahy? Takovou tu plnou, pořádnou? Jaké míváme plány a jaká je pak realita?
„To nejcennější, co můžete druhému dát, je vaše pozornost,“ napsal v knize Skutečná láska buddhistický mnich Thich Nhat Hanh. Uvědomit si, že láska je v prvé řadě investice pozornosti, je velmi praktické. Těžko najdete větší smysl. Jsou na to i tvrdá vědecká data. Fungující sociální vztahy jsou na fyzické úrovni generátor nejen toho nejluxusnějšího dopaminu, jaký si můžete představit, ale i dalších důležitých neurotransmiterů a hormonů. Mozek miluje, když jsme s lidmi v dobrém kontaktu.
Tovární nastavení
Povídání a sdílení. Objetí. Pohlazení. Laskavost. Úsměv! I to nejdrobnější vyjádření lásky nebo zájmu v organismu okamžitě spouští reakci, která podporuje fyzické i psychické zdraví. Všechno je to dokázané. Zvyšuje se tím imunita, snižuje hladina chronického stresu i riziko kardiovaskulárních onemocnění. Lékaři vědí z praxe už dávno, že pacienti obklopení zdravými vztahy se rychleji zotavují po operacích, úrazech, nemocech. Láska hojí!
Funguje to bohužel i obráceně, a právě proto se začíná bít na poplach, co se týče zmíněného sociálního zdraví. Osamělost, izolace nebo chudé, nefunkční či přímo patologické vztahové zázemí má na naše zdraví extrémně negativní vliv. Můžete kolem stravy a pohybu dělat psí kusy, meditovat, relaxovat. Ale když se budete cítit osamělí a budete sociálně strádat, celkově to nebude žádná hitparáda.
Málo, ale pravidelně
Když se v péči o vztahy inspirujeme světem financí, vychází nejlépe osvědčená metoda dlouhodobého pravidelného investování. Říká se mu pasivní, ale to jediné v případě vztahů až tak neplatí. Péče vždy vyžaduje aktivitu, byť nemusí být ani veliká. Ono se to nasčítá. I málo, ovšem pravidelně, přináší v dlouhém plánu zisk. Tahle strategie vnáší do života uklidňující přehlednost a jednoduchost. Zároveň je to i nejlepší ochrana proti volatilitě neboli kolísání. Ať to jde zrovna snadno, nebo vás to stojí větší úsilí, přes minimální dávku nejede vlak. Mimořádné vklady jsou samozřejmě vždy možné a vítané.
Investovat do sebe vzájemně pozornost tímto způsobem můžeme na milion způsobů. Každý máme své emoční a vztahové potřeby. Preferujeme jiné projevy lásky a zájmu. Do základních ingrediencí zdravých vztahů se řadí laskavé zacházení, otevřená komunikace a respektování hranic. Ale jak přesně to bude v praxi vypadat, to je potřeba si navzájem vyjasnit.
Co, kdo a kdy potřebuje? Co potřebuju já? Vím, co potřebuje můj parťák? Moje rodina? Jak řešit situace nebo dny, kdy ve vztahu nejsem schopná/ý dávat svých očekávaných 50 procent? Jak umíme „vykrýt“ období totální nouze? Jak si užívá me období dostatku? Jak voláme o pomoc? To všechno jsou otázky, na které je dobré hledat ve vztazích odpovědi. Znát „udržovací minimum“ a vyšetřit si na něj pozornost – stejně jako na jídlo nebo hygienu. A těšit se na příležitost, kdy si vzájemně dotankujeme plnou. Jak už víme, jde o zdraví. Vztahy definují atmosféru našeho života. Zmapovat si situace v různých oblastech života a klást si ty správné otázky o přátelství, hledání lásky nebo spokojenosti ve vztahu pomáhá také projekt Posviť si (posvitsi.cz).
Záchrana ano, nebo ne
Úzce se s tím pojí ještě jedno téma. Do jakých vztahů investovat, a do ja kých (už) ne? Existují případy, kdy je to celkem jasné – silně toxické a patologické vztahy, s agresí fyzickou nebo psychickou. Tam není co řešit a radši rychle pryč. Ve většině případů to tak vyhrocené nebývá. Přesto není nic smutnějšího, než když spolu lidé žijí a ve způsobech dávání lásky se míjí. Zklamání a trápení se potom kupí na čím dál větší hromadu. Pak to chce odvahu i rozvahu. Zachovat klid a neuspokojivou vztahovou situaci pořádně propátrat. Co se stalo, že je potřeba vztah „zachraňovat“? Vidím to tak jen já, nebo se minimálně na pocitu, že je něco špatně, s partnerem shodneme?
Jednou z nevyžádaných rad, která podle mě nikdy není od věci, je soustředit nejdřív pozornost na sebe. Oťukat vlastní terén sebereflexí a mapováním svých aktuálních potřeb a tužeb. Zvážit případně i terapii, najít si průvodce. Co potřebuju – nejen od vztahu, ale celkově od života – a jak dokážu svoje potřeby komunikovat? Co brání tomu, aby mezi námi láska volně proudila? Všichni jsme díla ve vývoji. Zrajeme, stárneme, měníme se. S tím se proměňují naše potřeby, preference i sny. Bohužel se o tom jaksi zapomínáme informovat. A jasnovidci nejsme. Někdy je míjení ve vztazích v podstatě jen „pitomé“ nedorozumění, které se dá s troškou dobré vůle vyjasnit a prakticky ošetřit. Někdy už jen toto ujasňování lásku rozproudí. A když ne – odcházíte zralejší a bohatší o cennou vztahovou zkušenost.
Hýčkat si celou vesnici
Asi znáte takové to slavné prohlášení psychoterapeutky Esther Perel, že v dnešní době očekáváme od jedno ho člověka to, co dřív zastala celá vesnice. Je to tak. Sociální zdraví tkví v pestrosti. Zkusme svým romantickým vztahům ulevit a neočekávejme od nich všechno. Pojďme si dát zase dohromady celou vesnici. Pečovat o svoji smečku. Navazovat nové kontakty skrze nové zájmy. Hledat v sobě nové role. Víc se otevírat, méně uzavírat. A ptejme se sami sebe: Co nejmenšího dnes můžu udělat pro své vztahy?
Autorka se dlouhodobě věnuje vztahovým a psychologickým tématům na svém blogu Uměnímilovat.cz.
