Pondělí, 21 června, 2021

Nejzelenější evropská města: Prozkoumejte metropole, které myslí na budoucnost

Ačkoliv města zabírají pouhá dvě procenta zemského povrchu, žije v nich celá polovina lidí světa a planeta tady dostává nejvíc za uši. Vybrali jsme pro vás několik evropských metropolí, které myslí na budoucnost nás všech a stojí za to je navštívit (až to bude možné). Záměrně jsme nezamířili jen k Seveřanům, o kterých se ví, že jsou ekologicky nejuvědomělejší.

Kodaň, Dánsko

Hlavní dánská metropole se do roku 2025 chce stát prvním uhlíkově neutrálním městem na světě a není to nereálný sen. Už jen proto, že jako primární přemísťovací prostředek zde funguje kolo (je jich tu čtyřikrát víc než aut). Město je protkáno takřka 400 kilometry cyklostezek, které každý den využívá víc než polovina tamních obyvatel. Moudře se tady zachází i s odpady a s obnovitelnými zdroji a investuje se do nejmodernějších chytrých technologií. Aktuálně je hitem například Amager Bakke, údajně nejčistší spalovna na naší planetě, která nejenže vyrábí teplo a elektřinu, ale na jejích šikmých střechách jsou umělá sjezdovka, turistický svah a vysoká horolezecká stěna. Pro Dány environmentální odpovědnost rozhodně neznamená nudný životní styl. To potvrzují i projekty zdejších vizionářských architektů: třeba rezidenční čtvrť Resource Rows se střešními a vertikálními zahradami, která zareagovala na trend stěhování lidí do metropole a jako jeden ze zdrojů stavebního materiálu využila opuštěné vesnické domy. Mimochodem, díky upcyklaci se v porovnání s konvenčními stavbami podařilo zredukovat produkci CO2 až o 60 procent. Věhlasné studio Lendager stojí taky za právě rodící se UN 17 Village, vůbec prvním stavebním projektem, který v sobě nese řešení všech sedmnácti cílů udržitelného rozvoje OSN, a už teď se mluví o tom, že nejudržitelnější vesnička světa způsobí v urban designu revoluci. Ti samí autoři jsou podepsaní i pod Lokálním recyklačním centrem ve čtvrti Nordhavn, vzdělávacím a komunitním místem, kde se lidi mohou naučit třídit a recyklovat odpad i opravovat staré věci.

Foto: Kristijan Arsov, Unsplash

Göteborg, Švédsko

Domov Volva a mnoha úspěšných metalových hudebníků se těší statusu Evropského města chytrého turismu 2020 uděleného Evropskou komisí a čtyři roky po sobě je podle Global Destination Sustainability Index taky nejudržitelnější světovou destinací. Zelený ráj dělají z Göteborgu všudypřítomné parky a lesy (na domorodce tady připadá 275 metrů čtverečních zeleně – pro srovnání v Praze je to 48 metrů čtverečních), nešlo by to ale bez množství ekologických inovací, do kterých se tady posledních pár desítek let tvrdě šlape. Ostatně i University of Gothenburg se jako jedna z prvních vysokých škol zavázala k udržitelnému rozvoji v oblasti výzkumu, vzdělávání a udržitelného managementu, a to už v roce 1993. Město je tak malé a kompaktní, že se po něm dá pohybovat pěšky nebo na kole, pro které je tu i sofistikovaný systém sdílení, a pokud už využijete veřejnou dopravu, můžete cestovat s dobrým pocitem, protože ze 65 procent využívá obnovitelnou energii. Místní letiště Landvetter dlouhodobě dosahuje nejvyšší úrovně Airport Carbon Accreditation, což znamená, že je uhlíkově neutrální. Před devíti lety navíc místní přístav získal cenu za přispívání k regionální environmentální ochraně. A byl to přitom právě tenhle největší skandinávský lodní přístav, který za starých časů produkoval nejvíc špíny a ve městě dělal obrovskou průmyslovou neplechu. Pochvalu si zaslouží taky göteborgské hotely, z nichž má skoro každý eko-certifikát. Pozornosti se dostává třetímu nejstaršímu hotelu Eggers, který získává elektřinu z vlastní větrné turbíny na pobřeží, a rovněž Clarion Hotel Post, jenž si pěstuje biozeleninu na střeše.

Foto: Aron Fjell, Unsplash

Lublaň, Slovinsko

eště na přelomu milénia tady nikdo bez auta nedal ani ránu, spíš se stálo v dopravních zácpách, než někam jelo, smog a hluk z dopravy vyháněl rezidenty na periferie. A pak se během patnácti let událo něco, co ohromilo celý svět. Lublaň v rámci nové proenvironmentální politiky zakázala autům se spalovacími motory nejdřív vjezd do centra, pak i na dříve velmi frekventovanou Slovinskou třídu, nasadila autobusy na metan a silniční elektrické „vláčky“ URBAN s fotovoltaickými panely na střeše, zavedla bezplatnou hromadnou dopravu a revoluční carsharing elektroaut, usnadnila život cyklistům a – všemi těmito odvážnými zásahy vytvořila ze srdce města snové prostředí pro život a volný čas, nemluvě o tom, že snížila své emise o neuvěřitelných 70 procent. Logicky se stala vzorem pro celou řadu (i západních) metropolí a titul Evropského zeleného města nosila v roce 2016 víc než zaslouženě. Velkým lákadlem pro výlet do Lublaně je příroda, která zabírá až tři čtvrtiny její rozlohy. Dechberoucí je Tivoli Park, speciální Stezka paměti a přátelství lemovaná 7 000 stromy a čarovné Lublaňské bažiny proslulé svou biodiverzitou. Za návštěvu stojí i Včelí stezka, výjimečný edukativní projekt zaměřený na včely (nejen) ve městě. A ještě voda. Ta v Lublani teče křišťálově čistá, je nejzdravějším osvěžením, aniž by musela procházet jakýmkoliv technologickým procesem.

Foto: Febiyan, Unsplash

Lisabon, Portugalsko

Lisabon, to okouzlující místo s jedinečným koktejlem, namíchaným z divoké přírody, historie, žlutých tramvají, surfařských vln a současné kultury, je Evropským zeleným městem 2020. Součástí ocenění je také peněžitá odměna ve výši 350 tisíc eur, která má podpořit další zelené aktivity pobřežního města. Asi všichni tak trochu tušíme, že ocenění nedostalo za převratné inovace v globálním kontextu, ale za snahu, která začala už během ekonomické krize, a zapálení pokračovat ve své udržitelné vizi dál. Navíc je úplně prvním jihoevropským městem s podobným oceněním, což může pozitivně ovlivnit i metropole v sousedních prosluněných zemích Lisabon investoval spoustu peněz do obnovitelné energie, významně snižuje emise, věnuje se úspoře vody i zdravé péči o půdu, chce maximálně zlepšit život jak svým obyvatelům, tak přírodě. Příkladné je jeho zacházení s obrovským parkem Monsanto, za něž dostalo město certifikát udržitelného hospodaření s lesy, a slibná se zdá také plánovaná infrastruktura, která by měla usnadnit přístup do různých zelených oblastí Lisabonu pěšky i na kolech, jež tady mají čím dál větší podporu, stejně jako nejrůznější elektrická vozidla a vozítka. Až tady budete, nezapomeňte navštívit kreativní hub LX Factory, kde má sustainabilita největší zelenou!

Foto: Hugo Sousa, Unsplash

Roční předplatné + dárek

Předplaťte si WHAT a my vám darujeme kousek té nejčistší přírody. Díky biOrganica.cz si užijete hýčkání aktivizující super-food maskou nebo pečující čokoládovou maskou z dílny britské 100% bio značky Inlight.

spot_img

Balení z korku a krabička z trávy. Propadněte kouzlu přírodních balzámů...

Zabalte své rty do balzámů,  které nejen nádherně voní, ale mají i stoprocentně přírodní složení. Například ty od značky Kneipp jsou navíc také v...

Origami jako zrcadlo společnosti

Desítky nejrůznějších míst v Chile jsou zaplněny papírovými „lidmi” v životní velikosti. Umělec Claudio Acuña J. jimi chce donutit pozorovatele k zamyšlení nad tím,...

Katalyzátor Yemi A.D.

Překvapí! Tím, jak přemýšlí o světě i o sobě samém, jak se vymyká, a přitom je typickým představitelem generace...

Spolehliví ochránci, nebo mediální masáž: Jaké jsou skutečné účinky minerálních opalovacích krémů

Po dlouholeté informační masáži, že nesmíme vycházet na slunce nenamazaní, se rojí názory, že klasické opalovací přípravky škodí našemu...

První Železný muž s Downovým syndromem, korálový mrakodrap nebo mládě pandy červené. Jaké dobré zprávy nám přinesl rok 2020?

Rok 2020 byl příšerný! Taky máte pocit, že se nedělo nic hezkého? Mozek se ovšem automaticky soustředí na negativní...
Zavří­t reklamu