Představte si chvilku, kdy vstoupíte do pokojně zařízeného sídla staré vily. Dřevo jemně nese stopy letitého používání, světlo se tichounce odráží od porcelánu vystaveného v kredenci, a pocit je spíš o vnitřním klidu než o okázalosti. Právě tento dojem, tato atmosféra, je duší stylu, kterému se říká old money. A není – jak by se mohlo zdát – jen o penězích, nýbrž o vnitřní kultivovanosti, uvědomění si kvality a výběru, který není vykřičený.
Kořeny tohoto stylu sahají do prostředí starých evropských rodin, kde se oděv stal součástí identity a hodnot jako tradice, vzdělání a decentnost. Na tuto estetiku později navázala americká elita první poloviny 20. století – absolventi univerzit jako Harvard, Yale či Princeton, kteří zformovali vizuální jazyk, jenž se stal symbolem kultivovaného úspěchu. Ivy League styl, často spojený s tenisovými kurty, knihovnami a rodinnými sídly, byl odrazem investic do kvality, ne do dojmu.
Ve střídmosti tohoto stylu se skrývá sebevědomí, které nepotřebuje být potvrzováno vyšitou značkou. Kašmírový svetr, kostkované tvídové sako, kvalitní bílé košile a mokasíny z měkké kůže – to vše tvoří základ šatníku, který neslouží k exhibici, ale k pohodlí a důstojnosti. Každý kus má svůj příběh, každý materiál nese dotek řemesla.
Pokud byste otevřeli šatník člověka, který tento styl skutečně žije, našli byste v něm poklady: trenčkot, který ustál déšť i několik sezón, hedvábný svetr často přehazovaný přes ramena, bílé košile s pevnými manžetami a kabát, který stárne s nositelem. Ženy dávají přednost sukním v áčkovém střihu, hedvábným halenkám, perlovým náušnicím a jemným šátkům, muži chino kalhotám, svetrům s véčkovým výstřihem a koženým mokasínům, které s věkem získávají charakter.
A právě zde se odlišuje old money od současného fenoménu zvaného quiet luxury. Quiet luxury je jeho moderní, minimalistickou interpretací – odpovědí dnešního světa na potřebu klidu v přebytku možností. Je to estetika, kterou znáte z přehlídek značek jako The Row, Loro Piana či Totême: měkké linie, luxusní materiály, čisté siluety. Quiet luxury je o jemné demonstraci statusu prostřednictvím kvality a decentního designu. Old money oproti tomu odkazuje k něčemu hlubšímu – k dědictví, k postoji, který vznikl z tradice a kultury, ne z módního manifestu. Quiet luxury může být styl, old money je způsob života.
Old money je o pokoře. Vyjadřuje vnitřní klid, sebeúctu a jistotu, že méně může být skutečně více. Volit pomalu, s rozmyslem, s úctou k řemeslu i k sobě. Old money totiž není o tom, co si obléknete. Je o tom, jak žijete.
