O výživě těla už máme celkem zevrubné povědomí – málo smaženého, hodně zeleniny –, výživa samotného mozku je ale neméně důležitá. Co všechno má vliv na naše mentální rozpoložení?
„Gut feeling“ je anglický výraz, který v doslovném překladu znamená „střevní pocit“, jakési tušení, intuici. Aktuální vědecké studie potvrzují přesnost této anglické metafory, propojení mezi střevy a mozkem totiž skutečně může ovlivňovat naše rozhodnutí a nálady.
Střevům se dnes někdy říká druhý mozek, mají totiž obrovský vliv nejen na imunitu, ale i na naše nálady. Právě střeva jsou místem, kde je 90 procent receptorů serotoninu, známého jako hormon štěstí, zároveň se právě tady nachází stovky milionů nervových buněk (neuronů). Vnitřek střev se tedy stará nejen o správné vstřebávání jídla, ale také kontroluje naše emoce.
Štěstí ve špagetách
„Umami tě dělá šťastným,“ tvrdí kuchaři z japonské restaurace Yamato v Praze. Umami, tzv. pátou chuť, najdete v řase kombu, dlouhozrajícím sýru, katsobushi (vločkách ze sušeného uzeného tuňáka bonito), ale také v rajčatech nebo v sušené šunce.
„Umami zakulatí všechny chutě, v průmyslu se proto cíleně nahrazuje MSG, tedy glutamátem sodným. Spousta surovin je umami doslova nabitých, stačí je jen umět využít,“ prozrazuje Jakub Horák, který nedávno zvítězil v 10. ročníku nejprestižnější soutěže japonské kuchyně Washoku World Challenge.
„Ale nemusíme zůstávat jen v japonské kuchyni, vezměte si takové špagety. Když si je dáte samotné, tak se nic nestane. Ale když je zasypete parmazánem, rozsvítíte se jako sluníčko,“ popisuje šéfkuchař restaurace Yamato Marek Hora. „Parmazán je, tuším, druhý největší zdroj umami na světě, hned po řase kombu,“ dodává. „Nebo takové bolognese – máte tam rajčata, která obsahují kyselinu glutamovou, maso, zajišťující další aminokyseliny, podlijte vínem, což je opět zdroj glutamanu a nakonec vše zasypete parmazánem. To je ultimátní recept na štěstí,“ popisuje Jakub.
Umami místo dietologa
Co přesně je umami – jestli jde o chuť, pocit nebo chemickou reakci –, se kuchaři neshodují, ale jedním jsou si jistí. Výsledkem je pocit štěstí. Umami neznamená jen, že je jídlo opravdu lahodné, má daleko větší význam. Podle jedné studie např. pomáhá popíjení vývaru s umami kontrolovat, kolik toho sníte, vědci zaznamenali zvýšenou aktivitu v části levého dorsolaterálního prefrontálního kortexu. Právě tato část mozku je spojována s úspěšnou sebekontrolou při dietologickém rozhodování.
Obecně platí, že samotné jídlo ovlivňuje naši náladu takřka okamžitě. Už jen to, že si sednete ke stolu, kde si introverti odpočinou od všech, se kterými museli do té doby přijít do styku, extroverti naopak mohou dohnat společenský deficit. Pomineme-li ale radost ze setkání a dobré společnosti (nebo vítané samoty), první pocity štěstí se dostaví se zvýšením hladiny cukru v krvi. Pokud snídáte drobenkový koláč a zapíjíte to kakaem, zvýší se hladina cukru do pár minut. Cukry z lehčí buchty s tvarohem nebo celozrnného pečiva se šunkou a rajčetem budou mít za následek pomalejší nástup, který ale také déle vydrží. Vždy totiž záleží na glykemickém indexu daného jídla – tedy na rychlosti využití glukózy. Čím vyšší glykemický index, tím rychleji se cukry využijí. Díky cukrům se vyplaví endorfiny a dopamin. A pocit štěstí je na světě.
Zelenina coby psycholog
Jen o cukru to ale zdaleka není. Živočišné proteiny obsahují aminokyseliny, které tělo potřebuje (a které si často neumí samo vyrobit). Například tyrosin a tryptophan jsou potřeba pro produkci dopaminu – neurotransmiteru kontrolujícího pocity štěstí a odměny. A také serotoninu, který pomáhá s kontrolou nálady.
Od masa můžeme přejít k zelenině: kapusta, růžičková kapusta, zelený hrášek, špenát, chřest, brokolice, různé druhy salátů… to všechno obsahuje kyselinu listovou známou též jako folát nebo také označovanou jako vitamin B9. Všechno tohle býlí můžete narvat do jarní nádivky, ale také už si můžete umíchat křupavý salát. Kyselina listová je důležitá nejen pro správnou krvetvorbu, ale také pro náš nervový systém.
Přidejte k tomu potraviny s vysokým obsahem vitaminu C, jako jsou citrusy, červené papriky, jahody, rajčata, a máte skvělou prevenci stresu a špatné nálady. Vitamin C je totiž důležitý nejen pro své antioxidační účinky, ale také pro přeměnu dopaminu na noradrenalin, který se podílí na mediaci stresových situací. Jeho nedostatek se navíc často pojí s depresí.
Nonstop akce
Lidský mozek představuje dvě procenta váhy člověka, ovšem z celkového příjmu kalorií si klidně ukrojí 20 až 30 procent. Je to jedna z energeticky nejnáročnějších částí těla. Stačí si uvědomit, že mozek vlastně nikdy nespí – má na starosti všechny pohyby, dýchání, tlukot srdce i naše smyslové vnímání. Potřebuje proto neustálý přísun kvalitního paliva. Jídlo je to, co ovlivní, jestli budete mít náladu pod psa, nebo skákat štěstím, jestli budete k smrti unavení, nebo plni energie. Je proto dobré nezapomínat, že každá jeho část má své nutriční potřeby.
Budete-li mít drahé auto, dáte mu tu nejlepší péči. S mozkem to funguje stejně. Máte sice k dispozici skvělý nástroj, ale pokud mu nedáte nejlepší palivo, bude to drhnout. Můžete se snažit pozitivně myslet, odpočívat a pravidelně meditovat, ale bez správné výživy nebude mozek správně fungovat. Nevyužijete svůj potenciál na maximum. Myslete na to a dejte mu pořádně najíst.
