Můžete mít skincare rutinu vyladěnou do detailu, pečlivě vybrané aktivní látky i zdravý životní styl. A přesto pleť nereaguje tak, jak by měla. Pupínky, zarudnutí, ztráta jasu, zašedlost nebo dehydratace. Co když za tím není produkt, ale hormon? Kortizol – stresový hormon, který dokáže výrazně ovlivnit to, jak vaše pleť vypadá, funguje i stárne.
Kortizol je hormon vylučovaný nadledvinkami v reakci na stres. Je nezbytný pro přežití a pomáhá tělu zvládat akutní zátěž. Pokud je však jeho hladina dlouhodobě vysoká, začíná se měnit celá chemie organismu. Kortizol zpomaluje regeneraci, narušuje tvorbu kolagenu, zvyšuje zánětlivost a má vliv i na produkci mazu.
Pleť pod vlivem stresu často působí unaveně, mdle, je náchylnější ke vzniku akné, zarudnutí nebo ekzému. Může docházet k porušení kožní bariéry a snížení hydratace. A právě zde může být klíčový rozpor mezi tím, co pro pleť děláme zvenčí, a tím, co se odehrává uvnitř.
„Stres dokáže zcela rozvrátit kožní mikrobiom a hormonální rovnováhu, což má přímý dopad na výskyt akné, ekzémů i celkové zhoršení kvality pleti,“ uvedla dermatoložka Justine Kirk v British Journal of Dermatology.
Co vysoká hladina kortizolu způsobuje?
- Akné a záněty: Kortizol stimuluje tvorbu mazu a zároveň oslabuje imunitní obranu kůže. Kombinace, která vede ke vzniku zánětů a pupínků.
- Ztenčování pleti: Dlouhodobě vysoký kortizol zpomaluje syntézu kolagenu a elastinu.
- Zhoršené hojení: Rány, popraskaná kůže nebo drobná poranění se hojí pomaleji.
- Citlivost a zarudnutí: Kožní bariéra je narušená, pleť je reaktivnější a méně odolná vůči větru, chladu nebo slunci.
- Zašedlost a mdlý odstín: Chronický stres ovlivňuje mikrocirkulaci a snižuje jas a vitalitu pokožky.
Hladinu kortizolu si můžete změřit. Zjistit se dá nejčastěji ze slin, krve nebo moči. Je však třeba mít na paměti, že hladina kolísá během dne a výsledek je relevantní jen v kontextu s dalšími příznaky. Pokud máte podezření, že vaše pleť trpí kvůli stresu, stojí za to obrátit se na lékaře, endokrinologa nebo funkčního terapeuta.
Jak poznám, že je za problémem s pletí stres?
Neexistuje jednoznačný test, ale můžete se orientovat podle těchto znaků:
- Máte pocit, že vaše skincare je vyladěná, ale pleť stále nereaguje dobře.
- Všimnete si zhoršení stavu pleti po výraznějších psychických zátěžích.
- Objevuje se zarudnutí, pupínky, přesušení nebo reaktivita bez jasné příčiny.
- Zhoršený spánek, vypadávání vlasů, problémy s koncentrací a zažíváním mohou být dalšími signály.
Jak stres a kortizol snížit? A existuje nějaký quick-fix?
Naděje existuje. A nejsou to jen dlouhodobé změny životního stylu. Kortizol ovlivňují i mikromomenty během dne.
- Dýchací techniky: Stačí 3 minuty hlubokého dechu do břicha. Nervový systém se zklidní a hladina kortizolu klesá. Zkuste jednoduché rytmické dýchání (např. 4-7-8), které aktivuje parasympatikus.
- Oxytocin: Hormon blízkosti a klidu. Uvolňuje se při objetí, doteku, ale i při mazlení se zvířetem. Přirozeným „protikladem“ stresového kortizolu je právě oxytocin, který zklidňuje srdeční tep, podporuje trávení a přináší pocit bezpečí.
- Spánek: Nedostatek spánku zvyšuje hladinu kortizolu, a naopak kvalitní hluboký spánek ji přirozeně snižuje. Spánkový výzkumník Matthew Walker (autor knihy Proč spíme) uvádí, že i jedna špatně prospalá noc může zvýšit stresové hormony až o 30 procent.
- Adaptogeny a byliny: Ašvagandha, reishi, magnólie, meduňka, heřmánek, L-theanin nebo magnézium – všechny tyto látky pomáhají snižovat reaktivitu nervového systému.
- Pohyb a světlo: Krátká procházka, ranní slunce, chůze naboso. Vědomý pohyb pomáhá tělu zbavit se nadbytečných stresových hormonů a obnovuje jeho přirozený rytmus.
Rovnováha jako klíč
Mít pěstěnou pleť není jen otázka krémů. Je to vztah mezi tím, co na sebe dáváme, a tím, co prožíváme. Pokud je tělo dlouhodobě pod tlakem, může i ta nejlepší skincare zůstat bez odezvy. Pozornost věnovaná nervovému systému, kvalitnímu spánku, doteku a mikroradostem během dne je možná ten nejpřímější, a zároveň nejpříjemnější způsob, jak pleti vrátit její světlo.
