Dětské domovy v Česku dosud neměly jednotnou strategii, jak téma sexuality uchopit. Samo o sobě je citlivé. V prostředí, kam děti přicházejí z nejrůznějších podmínek, ještě více. Organizace Freya před rokem přišla s praktickým projektem ke zlepšení komunikace intimity a do dětských domovů tak přinesla doslova revoluci.
„My nesnižujeme, nepoukazujeme, nepohoršujeme se. To je praxe, která funguje. Po roce fungování projektu cítíme přerod, děti už jsou v tom tématu přirozené,“ mluví v podcastu Už budu! vychovatelé, tety Stáňa a Růžena a strejda Filip o projektu organizace Freya. Tento konkrétní komentář se vztahuje k masturbaci, která je v dětských domovech běžná, jen se často děje na nevhodných místech. Vykomunikovat to lze i bez pohrdání a zakazování.
O tématech, jako jsou první sex, intimní hygiena nebo antikoncepce, se děti z dětských domovů dozvídají různě. Většina má základní povědomí ze školy, část od rodiny, některé ani to ne. V podstatě všem zůstává mnoho nezodpovězených otázek. Jenže vychovatelů se mnohdy stydí zeptat a odpovědi radši hledají na internetu.
Organizace Freya navštívila několik dětských domovů, aby zjistila, co všechno děti vědí a co by je zajímalo. A pak se pustila do práce. Ukázalo se, že jedním z hlavních témat u dívek je menstruace. Často se o ní dozvídají pozdě, někdy až v momentě, kdy u nich nastane. Některé informace se k nim nedostanou vůbec. To samé platí pro intimní hygienu. „Když přicházíme do dětského domova, předpokládá se, že o tom máme povědomí z rodiny. Nikdo ale nezjišťuje, co vlastně víme. Řeknou nám jen ,Umyj se tam dole!‘“ popisovala své zkušenosti jedna z mladých respondentek.
S menstruací se pojí dostupnost hygienických potřeb. Dívky mívají limitované možnosti, většinou dostávají pouze vložky. „Jdeme za vychovatelkou, která nám je vydá. Na výběr moc nemáme, a tak si některé z nás kupují tampony z kapesného,“ uvádí jiné z děvčat, kterých se pracovnice organizace Freya v průzkumu ptaly. Další otázky, které mladé zajímají, ale s vychovateli je probírat nechtějí, se týkají například potratů. Tíží je i otázka soukromí.
Soukromí bývá v dětských domovech velmi omezené. Například v koupelně často není možnost se zamknout a jedinou náhradou je leckde svítící značka STOP. V některých zařízeních však nemají ani to. U dveří do pokojů nebývají zámky, a ačkoliv personál někdy klepe, malé děti klidně vstupují bez varování. Intimní okamžiky tak v domovech nemají příliš prostoru. Děti mohou mít strach svěřovat se „tetám“, protože se o všem musí dělat zápis.
Kartičky jako nástroj ke komunikaci Bez rozpaků
Informace získané z průzkumu organizace Freya Co vědí děti a mladí lidé v dětských domovech o sexualitě a co je zajímá? jsou velmi přínosné pro další práci.
„To, že má dítě chuť, ochotu a odvahu se svěřit, je vizitka vychovatele, jeho dobré práce. I tam pomáhá nástroj organizace Freya Bez rozpaků. Je to box, ve kterém jsou kartičky s nehodnotícími otázkami, zaměřenými na téma sexuality, intimity i sebepřijetí. S kartičkami se dá pracovat různým způsobem. Záleží na situaci. Děti s těžkým dětstvím se stávají častěji oběťmi toxických a násilných vztahů. Zvyšování sebehodnoty je základním pilířem pro jejich budoucnost. Začíná se vždy jednoduchými záležitostmi, například že láska neznamená, že vám někdo ublíží nebo si vynucuje násilím něco, co nechcete.“
Místo odborných textů v učebnicích raději zábavné komiksy na záchodech
Téma uchopili zapojení pracovníci domovů šikovně. V rámci projektu pracovali s dětem blízkými komiksy, které umístili například na toalety a do koupelny. Intimitou není míněná jen masturbace, ale například i výměna tamponů nebo základní hygiena. Z komiksů se děti bez kategorického poučování dozvědí, co je to třeba noční poluce nebo již zmiňovaná masturbace. Že dělat ji je přirozené, ale ne na veřejnosti. A že vzít na sebe v obýváku deku není intimní prostředí.
Otevřenost k dětem je podle vychovatelů zcela zásadní. „Vše je o přístupu a chuti ho měnit. Začít se může třeba tím, že do koupelny se zkrátka teenagerovi nechodí. Což pro mnohé z nich v náročných domácích podmínkách nebylo běžné a návazně bohužel často ani v dětském domově. Nechodíme jim tam. Nemusíme jít do hlubokých intimních témat, musíme začít tady,“ ukazuje cesty vychovatelka v dílu podcastu, který vznikl na podporu projektu Bez rozpaků.
Chyběl nám jednotný systém, zaznívá ze zapojených domovů
„Děti samozřejmě mají mnohem více zdrojů informací, ale také těch nevhodných a neověřených. Připojení na pornoobsah blokujeme, ale děti jsou kreativní, vědí, co jsou VPNky. Mají i svoje datové přístupy. Nejde tomu zabránit úplně. Jde to jen odklonit od nejmladších a nejcitlivějších dětí. Když jsou pohromadě, dochází k tomu, že ti starší předávají nevhodné informace mladším. Základem je vybudovat v dětech důvěru, že se o tom s nimi v klidu dokážete bavit a nevynadáte jim, když se ptají na sprosté slovo,“ říká vychovatel Filip.
Osvědčený nástroj komunikace Bez rozpaků Freya přeložila z norského originálu Play it Right. Smyslem je pomoci tetám a strejdům z dětských domovů získat kompetence a prostředky, pomocí nichž si mohou nastavit a zavést metodiku práce se sexualitou a vztahy v dětském domově. S inovativním a respektujícím přístupem se rozhodla organizaci Freya pomoci dárcovská platforma Znesnáze spolu s Auto Škoda a zařadila ji do svého celoročního projektu Spolu na cestě životem. Díky němu můžeme podpořit důležitou změnu v přístupu k potřebám dětí v dětských domovech i my všichni.
