Jmenuji se Claudie Křížová, na sociálních sítích mě najdete pod jménem Claudie Cross. Věnuji se profesionálnímu koučinku a lektorské práci, ve které propojuji poznatky z psychologie, neurovědu a hluboký zájem o to, jak fungujeme. Jako jednotlivci, i jako týmy. Nepřicházím s instantními odpověďmi, hacky či strategiemi. Vedu rozhovory, které pomáhají zorientovat se v sobě, změnit úhel pohledu a objevit sílu, která nevyčerpává, ale posiluje.
K této práci mě přivedla vlastní potřeba zpomalit a pochopit, co je opravdu podstatné. Vystudovala jsem výběrové vzdělání v oblasti psychologie, řízení změn (Harvard, MBA, People School) a aktuálně mám jednu z nejprestižnějších mezinárodní koučovacích certifikací PCC od ICF. Bavilo mě byznysové prostředí i jeho dynamika. Zároveň jsem cítila, že skutečná změna nevzniká pod tlakem, ale v tichu mezi slovy. V tom, co často přehlížíme. A tak jsem začala hledat jazyk, který dokáže mluvit k výkonu, ale zároveň respektuje lidskost. Baví mě hledat rovnováhu mezi obojím a ukazovat, že tlak není podmínkou růstu. Porozumění ano.
Rozhovory, které mění
Při práci s jednotlivci i firmami, nezačínám tím, co chtějí změnit. Ale tím, jak přemýšlejí. Jak komunikují. Co je pro ně ve skutečnosti důležité.
Všichni touží po růstu, zvýšit výkon, lépe prosperovat. V prvním kroku tak tíhnou po přenastavování procesů, zavádění nových strategií či školeních nových dovedností. Zde ale velmi často narazí. Změna, která vyrůstá z tlaku (na cokoliv), je krátkodobá. Reaktivní. Změna, která se zrodí z pochopení, je volba, která s sebou nese daleko větší potenciál. A právě na tomto nastavení, na porozumění a lidskosti, stojí veškerý můj přístup.
Neurověda mi k mé práci dává oporu – např. SCARF model, trauma-informed přístup a další. Ale nejsilnější nástroje nejsou metody. Jsou to nuance. Kontext. Jemné záchvěvy v komunikaci, které rozhodují o tom, jestli se někdo otevře. Nebo stáhne.
Rozhovor není technika. Je to prostor, který držím tak, aby se v něm mohlo objevit to, co bývá přehlížené. Nevyřknuté. A přesto klíčové. Tímto způsobem začínají komunikovat i mí klienti (týmy mezi sebou). A určitě jste o úspěchu nejednoho z nich slyšeli.
Co znamená růst
Firmy často chtějí vědět, jak zlepšit výkon. Ale málokdy se ptají, proč lidé ztrácí chuť tvořit.
S týmy nejdřív zpomalujeme. Nasloucháme. Než nastavíme postupy, mapujeme vztahy, hodnoty, tichá pravidla. Neviditelné vzorce, které určují, jak moc se lidé cítí viděni, slyšeni, bezpečně. A jak moc si dovolí být v práci sami sebou. Než přijdou cíle, přichází pravda. Tu kultivujeme a až ji všichni rozumíme, začínáme společně tvořit.
Zažila jsem proměny týmů, kde se fluktuace změnila v loajalitu. Kde ticho přestalo být pasivní tíhou a stalo se odlehčeným prostorem pro naslouchání. Díky těmto změnám se na výkon nemusí tlačit. Přicházel sám, a přirozeně. Ano, díky lidskosti a porozumění.
Kultura budoucnosti
Věřím, že budoucnost nepatří těm, kdo budou nejrychlejší. Ale těm, kdo budou nejvědomější.
Kultura budoucnosti se neopírá o sílu tlaku, ale respektu. Stojí na důvěře, vědomém vedení a schopnosti vytvářet prostředí, kde se lidé nebojí myslet jinak.
Opravdové vedení neznamená řídit. Znamená vidět. Naslouchat. Reagovat. A umět ustoupit, když je to potřeba. Je důležité si uvědomit, že profesionalita není o tom být odpojen od emocí, ale schopnost jim porozumět a navigovat je s respektem.
Když vstupuji do firem, vnímám je jako živý organismus. Neodděluji „lidi“ od „výsledků“. Mapuji napětí, hledám, kde proudí energie a kde se ztrácí. Spolu s lidmi nastavujeme nové rytmy. Neusilujeme o souhlas. Usilujeme o soulad.
V takovém prostředí roste nejen výkonnost. Ale i důstojnost.
Claudie Cross, Za slovy
Podcast Za slovy vznikl z tiché potřeby. Potřeby slyšet víc, než co je běžné.
Nejde v něm o výkony, ale o postoje. Se svými hosty mluvím o vnitřních proměnách. O rozhodnutích, která nebyla ta „strategická“, ale vycházela z vnitřní pravdy. O místech, kde se potkává úspěch s lidskostí a jedno neruší druhé.
Nezáleží, jestli je mým hostem CEO nadnárodní firmy, umělkyně nebo někdo, kdo jednoduše žije naplno to, co cítí jako své. Všichni se dotýkají něčeho společného.
Hloubky. Odvahy. Pochopení.
Podpora, která dává smysl
Záleží mi na tom, aby hodnoty skutečné lidskoti byly čím dál tím více slyšet. V pracovním kontextu i mimo něj.
Proto jsem se rozhodla být ambasadorkou projektů Babičky a For Greyhounds. Dvou iniciativ, které připomínají, že důstojnost a blízkost si zaslouží každý. Bez ohledu na věk, tělesnou schránku nebo okolnosti. Projekt Babičky Míši Matějíčkové přináší vědomý dotek do domovů pro seniory. Radka Alexa skrze svůj projekt For Greyhounds přiváží do České republiky chrty z Anglie a Irska. Tam jsou tito psi využívání téměř výhradně na psí dostihy a následně je s nimi z velké části zacházeno velmi nepatřičný způsobem.
A dál?
Moje práce není odpovědí pro všechny. Je pro ty, kteří vnímají, že růst nezačíná v excelu, ale v odvaze podívat se dovnitř. S těmi, kteří chápou, že je důležité zorientovat se v sobě před tím, než povedou druhé. A že žádná strategie nebude fungovat, pokud je v týmu přítomné napětí, kterému se nerozumí.
Věřím, že čím výš chceme vyrůst, tím hlubší musíme mít kořeny. A že proměna nezačíná direktivou. Ale rozhovorem. Tím opravdovým. Lidským.
A já jsem tu od toho, abych ho pomohla vést.
