Stovky lidí si v českých věznicích odpykávají trest za pěstování konopí. Jenže často delší než jejich spoluvězni, kteří někoho znásilnili nebo zavraždili. Na podivně nastavený systém doplácejí hlavně rodiny pěstitelů, ale také daňoví poplatníci, kteří takovým lidem pobyt ve vězení platí. Za změnu bojuje česká iniciativa i s pomocí filmařů a výzev k dopisům prezidentovi.
Za 8 kytek 12 let vězení. Za znásilnění podmínka. Za vraždu 4 roky. Jako vážně? V Česku ano. Ať se na to podíváte z jakékoli strany, tato tvrdá protikonopná represe nedává žádný smysl. Veřejnosti, ani odborníkům. Tak proč ji stále přehlížíme? Zdá se ale, že ne všichni.
Na problém se pokusil v posledních týdnech upozornit širokou veřejnost filmař Jan Látal v rámci své série czeXperiment, kdy na pozadí komunitního trestného činu uprostřed Prahy představil konkrétní příběhy několika lidí, jejichž životy a životy jejich rodin fatálně ovlivnil systém. Emotivní video získalo jen na YouTube během měsíce už skoro 200 tisíc shlédnutí a jistě i mnoho dopisů adresovaných prezidentovi ČR, ke kterým autoři v popisku videa diváky vyzývají. Celkový zásah snímku na sociálních sítích byl přes jeden milion shlédnutí. Ostatně podobně jako další videa autorů kanálu czeXperiment, které jsou jakousi sondou do duší českého národa.
Za políčko 24 let
Autoři dokumentu dlouhodobě otevírají společenská témata, o kterých je třeba diskutovat, a toto je bezpochyby jedno z nich. Experiment se inspiroval skutečným případem na Znojemsku, kdy si tři mladíci společně zalévali políčko v lese, které za ně sklidila policie, a následně dostali jako „organizovaná skupina“ dohromady neuvěřitelných 24 let. Vidět je můžete ve zmiňovaném snímku, stejně jako jejich rodiny.
„Můj syn si zpočátku zapisoval případy lidí, se kterými seděl. Byl tam chlap, co zakopal ženu na zahradě, byli tam takoví, co vařili pervitin a ve velkém ho prodávali. Všichni dostali míň. Pak to raději přestal zapisovat, protože mu z toho bylo ještě hůř,“ popisuje v dokumentu Irena, maminka jednoho z konopných vězňů, který za pěstování a držení dostal 12 let.
Pojďme si připomenout, že jeden vězeň stojí stát, potažmo daňové poplatníky, zhruba 750 tisíc korun ročně. Pak jsou tu ale samozřejmě další, lidské aspekty celého problému. Například to, že mezi pěstiteli jsou často nemocní lidé a senioři, kterým bylina z jejich zahrádky jen pomáhala s ukrutnými bolestmi. Nebo tátové a mámy dětí, které na ně doma čekají. Často společností stigmatizované.
„Nejhorší je, když ho vidím přicházet na návštěvy. Sleduju, jak roste, jak se vyvíjí. Vídat ho můžu jen tři hodiny měsíčně. Nemám tak žádný vliv na jeho výchovu. Bylo mu šest let, když mě zavřeli, dvanáct mu bude, pokud mě pustí na půlku trestu, a osmnáct, pokud si to odsedím celé,“ říká Matěj, který se pomalu blíží polovině ze svého dvanáctiletého trestu.
Pomoc dětem vězněných rodičů
Spoluautoři snímku založili na dárcovské platformě Znesnáze sbírku, aby pomohli rodinám, které se staly obětí prohibice. Ty sdružuje občanská iniciativa Rodiny proti prohibici (Vznikla jako hnutí matek, otců, sourozenců, partnerů a dalších příslušníků i přátel rodin postižených přísnou protikonopnou politikou, kteří na vlastní kůži zažívají absurditu prohibičního drogového režimu a volají dlouhodobě po změně.) a zapsaný spolek Racionální regulace.
„Vybrané peníze budou použity jednak na právní služby obětem konopné prohibice, tedy na služby advokátů, kteří s námi spolupracují v rámci Rodin proti prohibici i Racionální regulace. Jedná se o zkušené experty, kteří se přímo specializují na konopné kauzy. Dále budou použity na přímou sociální a psychologická podporu rodinným příslušníkům, zejména dětem,“ vysvětluje spoluzakladatel iniciativy Rodiny proti prohibici Lukáš Hurt.
