Existují tři typy lidí. Ti, kteří vás kdykoli a rádi obejmou, absolutní „nedotykáči“ a pak příležitostní objímači pohybující se někde mezi. Do jakého tábora váš člověk patří, můžete lehce zjistit po každém ahoj.
Nathan Fox, vedoucí Child Development Laboratory University of Maryland, celých 14 let sledoval děti v jednom rumunském sirotčinci. U těch neobjímaných se projevilo výrazné opoždění ve vývojové a sociálně-emoční oblasti, doprovázené menšími mozky. Ano, je to extrémní situace (ačkoli naznačuje, jak důležitá je dětská výchova), nicméně věda už i u „normálního“ života pozoruje důležitost doteku a objímání na úroveň psychického a fyzického zdraví.
Protijed stresu
Dotyk je silný komunikační prostředek a objímání je jeho významnou podmnožinou. V pozitivním světle nám předává jasnou zprávu „záleží mi na tobě“. Řešíte náročnou situaci, je vám úzko, cítíte se špatně a v tu chvíli vás nějaký blízký kamarád obejme. Jakoby se veškeré napětí rozplynulo do ztracena. Problém pravděpodobně nezmizí, ale změní se vaše reakce na něj. Jedna ze studií Michaela Murphyho, výzkumného pracovníka Laboratoře pro studium stresu, imunity a nemocí na katedře psychologie na Carnegie Mellon University, ukázala, že účinky objetí vás mohou uklidňovat po celý den – i když budete čelit nejrůznějším konfliktům. Nezáleží přitom na pohlaví ani na tom, jestli jde o milostný, rodinný nebo platonický vztah. Takový dotyk podle slov autora deaktivuje část mozku, která reaguje na hrozby, a uvolní se při něm méně hormonů signalizujících stresovou situaci. Náš kardiovaskulární systém pak ve výsledku prožívá méně stresu a my nejsme tolik ve stavu „boje nebo útěku“ před nepříjemnou chvílí.
U neobjímaných dětí se projevilo výrazné opoždění ve vývojové a sociálně-emoční oblasti, doprovázené menšími mozky.
Napojený, odpojený
Nebudeme se cítit tolik osaměle. Sociální média a technologie nás sice každodenně propojují, ale bohužel podporují náš fyzický distanc. Společenská izolace přitom není vůbec zdravá, protože může vyvolat nebo prohloubit depresi. Jako účinný nástroj pro vyšší emocionální pohodu může posloužit právě objetí. Přirozeně se uvolňuje oxytocin, hormon někdy nazývaný jako sociální nebo „mazlicí“, chcete-li. Souvisí totiž s takovými aspekty jako důvěra, pouto a oddanost, což pomáhá posilovat mezilidské vztahy. Jeho zvýšené množství se dále připisuje k lepšímu zdraví srdce. V druhém sledu pak jede (nebo spíš přibržďuje) kortizol. Objímání tento hlavní stresový hormon tlumí a snižuje jeho produkci. To znamená, že budeme lépe reagovat a podávat lepší výkon. Až vás tedy bude čekat nějaká důležitá prezentace, písemka ve škole nebo pracovní pohovor, nezapomeňte předtím někoho pevně stisknout.
Fyzické vitaminy
Trošku absurdní představa, že by objetí mohlo zmírnit příznaky nachlazení. Jenže výzkumy naznačují, že to tak je. Podle Murphyho pocit stresu a ohrožení dokáže rozhodit naši imunitu, a ta pak působí agresivněji. Následkem „bojovnějšího“ režimu může docházet k poškození tělesných systémů a růst riziko rozvoje nemocí. Objímáním se naopak cítíme bezpečněji a láskyplně, tudíž se chráníme před útočnou imunitní reakcí. Potvrzují to i vědci z Carnegie Mellon University, kteří zkoumali onemocnění a infekce, na něž jsme vlivem stresu a zvýšené hladiny kortizolu náchylnější. Zjistili, že objímaní lidé mají menší pravděpodobnost, že onemocní, a v případě nakažení jsou u nich příznaky méně intenzivní. Naše těla nejsou hloupá. A příroda k nám byla velmi velkorysá, protože nám dala tuhle pozoruhodnou možnost vzájemné pomoci a regenerace. Využíváte ji? Až příště uvidíte svého kamaráda nebo sourozence ve stresu, co uděláte? Pohádáte-li se se svým partnerem, co nakonec pomůže? Jak potěšíte své prarodiče po dlouho odkládané návštěvě? Není to o tom zahodit prášky předepsané od doktora nebo jíst méně ovoce, ale pravidelné dávky sounáležitosti rozhodně nejsou k zahození. Tenhle lék má navíc jednu výhodu – je zdarma.
