Pletení pomlázky, barvení kraslic, pečení beránka nebo mazance a koledování – to je velikonoční klasika v České republice. Jak se ale slaví Kristovo zmrtvýchvstání v jiných zemí?
Řecko
Řekové tradičně barví vařená vejce červenou barvou, která má symbolizovat krev Ježíše Krista a tvrdá skořápka pak Kristův hrob. Rudě obarvené symboly nového života si pak lidé o sobotní půlnoci během mše v kostele navzájem oťukávají s přáním „Christos anesti! Na ostrově Korfu pak na Zelenou sobotu obyvatelé často hází vodou naplněné hliněné hrnce a pánvičky z balkónů. Cílem této tradice je přivítat jaro a nové plodiny. Někteří lidé ale tvrdí, že zvyk pochází od Benátčanů, kteří na Nový rok vyhazovali všechny své staré předměty. V řeckých rodinách se v rámci velikonočních tradic také pořádají vajíčkové bitvy, v nichž se účastníci snaží rozbít vejce protivníka.
Severské země
Například ve Finsku se děti oblékají jako velikonoční čarodějnice a se sytě nalíčenými tvářemi a šátky kolem hlavy chodí koledovat po ulicích a prosí o čokoládová vajíčka výměnou za svazek větviček vrby zdobené peřím. V některých částech západního Finska se na Velikonoční neděli pálí ohně. Severská tradice totiž vycházející z víry, že plameny odrazují čarodějnice, které létají na koštěti mezi Velkým pátek a Velikonoční nedělí. Je také běžné, že Finové na Velikonoce vysazují v květináčích žitnou trávu jako symbol jara a nového života. Ve Švédsku zase lidé tradičně hodují na rodinném obědě, kde si pochutnávají na sledi, bramborách a vejcích. Obří ohně ale nejsou v některých částech také žádnou výjimkou. K tradicím v Norsku pak patří detektivní příběhy, a to nejen v televizích. Napínavé kriminální historky se totiž o Velikonocích objevují i v novinách a na internetových serverech.
Skotsko
I ve Skotsku si lidé zvykli na zdobení a malování vajíček nejrůznějšími technikami. Vajíčka pak kutálí ze strmého kopce a ten, jehož vejce se dostane nerozbité nejdál, vyhrává. Další populární tradicí je pak lov na vajíčka, kdy jsou dětem vejce schovávány “velikonočním zajíčkem” a ony je pak s košíčkem v ruce hledají.
Guatemala
V Guatemale lidé před Velikonocemi tvoří krásné koberce z pilin a květin, které jsou obvykle více než kilometr dlouhé. Celý proces trvá několik dní. Během svátků se pak po nich lidé vydávají do místních kostelů, kde se konají tradiční mše.
Florencie
Obyvatelé Florencie udržují 350 let starou velikonoční tradici známou jako Scoppio del Carro, což znamená „výbuch vozíku“. Ozdobný vozík plný ohňostrojů vedou ulicemi města lidé v barevných kostýmech z 15. století, než se zastaví před florentským Dómem. Tam se pak během velikonoční mše zapálí pojistka a odpálí se tak obrovský ohňostroj. Význam tohoto zvyku se podle návštěvy Florencie datuje do první křížové výpravy a má zajistit dobrou sklizeň.
Francie
Pokud se na Velikonoční pondělí octnete ve francouzském Haux, věřte, že se pořádně najíte. Každý rok se totiž na hlavním náměstí podává obří omeleta z více než 15 000 vajec, z níž se nají až 1 000 lidí. Tradice vychází z období, kdy Napoleon a jeho armáda cestovali po jižní Francii, zastavili se v malém městě a jedli omelety. Napoleonovi tehdy tak zachutnaly, že nařídil obyvatelům města sbírat vajíčka a další den udělat pro něj a jeho armádu jednu obří omeletu.
Španělsko
Ve Španělsku jsou Velikonoce jedním z nejdůležitějších křesťanských svátků, jemuž předchází čtyřicet dní půstu a obrovské karnevaly po celé zemi. Celá sláva končí na Popeleční středu, kdy se pohřbívá obří atrapa sardinky v nadživotní velikosti, která je symbolem zimy. Ve Španělsku se pro Velikonoce ale používá spíše název Svatý týden, během něhož od brzkých ranních hodin ulicemi města chodí procesí tisíců kajícníků oblečených do dlouhých tunik a špičatých čepic, ze kterých jsou jim vidět jenom oči. Obzvláště v noci mají tato procesí velice mystickou a strašidelnou atmosféru. Dalšími členy procesí jsou pak například i nosiči, kteří nesou nádherně vyzdobený oltář se sochou Ježíše Krista nebo Panny Marie. V průvodu ale můžete vidět pochodovat i lidi převlečené za biblické postavy.
