Ne, nikdo ještě nenašel jednorožce ani Yettiho, ale na Zemi stále existují neprobádaná místa, která vědcům přinášejí překvapení. Američtí badatelé v loňském roce popsali nové druhy žraloků, pavouků či květin, které pocházejí z celého světa.
Kalifornská akademie věd ve spolupráci s desítkami kolegů ze zahraničí rozšířila rodinu fauny a flóry o čtrnáct brouků, dvanáct mořských slimáků, devět mravenců, sedm ryb, šest štírů, pět mořských hvězdic, pět květin, čtyři žraloky, tři pavouky, dva pérovníky (mořské živočichy, jejichž tělo má tvar ptačího pera), jeden mech, jednoho trpasličího mořského koníka a jednoho červora (beznohý obojživelník). Vědci je nalezli v pralesích i pouštích na pěti kontinentech a ve vodách tří oceánů.
„Biodiverzita je pro zdraví naší planety zásadní. Mizí však takovou rychlostí, že programy udržitelnosti nestačí,“ říká mikrobioložka a vedoucí akademie Shannon N. Bennett. „Jako správci našeho přírodního světa musíme hrát při obnově ekosystémů aktivní roli. S každým nově objeveným druhem se zlepšuje náš vztah k přírodě a prohlubuje se naše chápání toho, jak planeta funguje. Lépe pak dokážeme čelit nejisté budoucnosti. Vzhledem k pokračujícímu boji s měnícím se klimatem a globální pandemií nikdy nebyla vhodnější chvíle k ochraně pestrosti života na Zemi.“
A kdo se vědcům loni představil poprvé?
Neprobádaný Zéland
U útesů nejsevernější oblasti Severního ostrova na Novém Zélandu si ichtyolog Graham Short všiml růžového trpasličího mořského koníka, který se ukrýval v červených řasách. Dal mu jméno Cylix tupareomanaia. Tupareomanaia v maorštině znamená „oblek mořského koníka“ a je to poprvé, co byl v této oblasti pojmenován nový druh živočicha podle Maorů. Poslední druh trpasličího koníka byl na Novém Zélandu objeven před 100 lety, což ukazuje, jak málo prozkoumané jeho břehy jsou. Vědci věří, že se pod hladinou skrývají další neznámé ryby a živočichové.
Pocta domorodcům
V malém kousku nedotčeného mlžného pralesa filipínských hor žije brouk Pachyrhynchus obumanuvu, který na rozdíl od jiných obvykle jednobarevných zástupců rodu nosatců nosí na krovkách výrazné žluté nebo zelené skvrny. Připomínají tradiční oděv domorodého kmene Obu Manuvu, proto se u nich objevitel brouka entomolog Matthew Van Dam inspiroval při hledání názvu. Jeho kolegyně Analyn Cabras dodává, že to u původních obyvatel vzbuzuje hrdost a jistý závazek k ochraně druhu, jenž nese jejich jméno, což je obzvlášť důležité v době, kdy pralesy rapidně ubývají vlivem zemědělství a těžby dřeva. „Mnoho hmyzu může vyhynout ještě dřív, než je někdo objeví.“
Hvězdice z bájné země
Zoolog Christopher Mach už v uplynulých letech popsal pět druhů ostnokožců (mořských tvorů, mezi něž patří hvězdice, mořské okurky a další), kteří žijí ve vodách u Nové Kaledonie a Velikonočního ostrova. Jméno nové hvězdice Uokeaster ahi je odvozeno od mořského boha ničitele Uokeho, který dle legendy ponořil kdysi rozsáhlý kontinent Puku-Puhipuhi pod moře a nad hladinou zůstaly jen jeho nejvyšší hory ‒ dnešní Rapa Nui, Velikonoční ostrov. Hvězdice obývá korálové útesy pod hladinou, tedy původní potopenou Rapa Nui. Slovo ahi pak odkazuje k barvě, v řeči Rapa Nui to znamená oheň. Mořské hvězdice jsou důležitými obyvateli korálových útesů. Čím víc o nich víme, tím lépe dokážeme křehký ekosystém chránit.
