Úterý, 7 února, 2023
spot_img

Workoholismus zákonitě vede k vyhoření, záleží jen na tom, kdy nastane, říká psychoterapeut

Cítíte vyčerpání, nemáte na nic náladu a i jednoduché úkoly se vám zdají být příliš náročné na to, abyste je zvládli? Nebo jste vystresovaní, velmi rychle se rozčílíte a většinu času pociťujete frustraci? Možná zažíváte syndrom vyhoření.

Podle psychologického slovníku APA je vyhoření definováno jako „fyzické, emocionální nebo duševní vyčerpání doprovázené sníženou motivací, sníženou výkonností a negativními postoji k sobě samému i k ostatním“. Vzhledem k tomu, že jde o popis dosti všeobecný, je vyhoření poměrně náročné rozeznat. A právě proto je také tolik zrádné.

Od mírné nespokojenosti k depresím

„Syndrom vyhoření má několik fází, klienti přicházejí v různé kondici. Zpočátku jsou ,jen‘ v práci nespokojení. To, co je dříve bavilo a naplňovalo, je už otravuje, jsou podráždění a do zaměstnání se netěší. V pokročilejší fázi mají k práci či kolektivu ,odpor‘, prožívají úzkost, napětí, špatně spí, špatnou náladu si hodně přenášejí domů do rodiny. Ti, co jsou vyhořelí už opravdu hodně, trpívají obvykle depresemi, nejsou schopní svou práci pořádně vykonávat, mají různé tělesné potíže a potřebují rychlou odbornou pomoc,“ vysvětluje psychoterapeut Jan Kulhánek.

Právě do posledního nejvyššího stádia syndromu vyhoření se kvůli náročné životní situaci dostala i Bára Kravčíková. „Ve třiceti už jsem za sebou měla poměrně těžký životní příběh. V ruce jsem držela ručičku svého malého syna, se kterým jsem zůstala sama, měla jsem rodičovský příspěvek 3460 korun na měsíc a snažila se nás uživit,“ vypráví Bára, která se v tu dobu snažila uživit několika projekty, ty však postupně z různých důvodů zkrachovaly. A to byla poslední kapka. „Cítila jsem frustraci, vyčerpání, pochybnosti o sobě, o smyslu života. Přestala jsem mít chuť dávat do čehokoli energii, zvládala jsem fungovat jen několik hodin dopoledne,“ popisuje. Syndrom vyhoření se spolu s náročnou osobní situací nakonec překlopil až do depresivních stavů a k myšlenkám na sebevraždu. Tehdy se Bára rozhodla vyhledat odbornou pomoc.

„Byla jsem na tom tak, že jsem v zásadě už ani nevěřila, že je to ještě možné zvrátit. Naštěstí to možné bylo a já po čase konečně mohla dělat svou odmalička vysněnou práci, bohatší o tyto zkušenosti,“ popisuje dnes již průvodkyně žen a odbornice na ženské sebevědomí a charisma, která mimo jiné pořádá živé seznamovací večery.

PŘÍZNAKY VYHOŘENÍ

Vyhoření dle oborníků může vypadat u každého jinak, přičemž postihnout vás může na fyzické, psychické i emocionální úrovni.

Únava

Únava je hlavním příznakem vyhoření a může ovlivnit všechny oblasti vašeho života. Například máte potřebu neustále spát nebo zjistíte, že i jednoduché úkoly vám trvají mnohem déle.

Pocit apatie nebo nespokojenosti s prací

Každý z nás má dny, kdy se mu nechce vstát z postele a jít do práce. Když však tyto pocity přetrvávají, je to problém. „Mnoho lidí, s nimiž pracuji, si pokládá otázku: ,Má práce, kterou dělám, vůbec nějaký smysl? Baví mě to, co dělám? Nebo v tom zůstávám jen ze setrvačnosti?‘ To ukazuje na nedostatek uspokojení z práce, kterou děláte,“ říká doktor Adam Borland z Clevelandské kliniky a dodává, že se může jednat o lidi ve všech fázích jejich kariéry. „Setkávám se s jedinci, kteří jsou ve svém oboru noví, třeba hned po vysoké škole,“ říká. „Ale také s těmi, kteří třeba pracují v oboru více než třicet let a najednou si nejsou jistí, jak dlouho to ještě můžou nebo chtějí dělat.“

Bolesti hlavy

Doktor Borland říká, že častým vedlejším účinkem vyhoření jsou bolesti hlavy: „Mnoho mých pacientů se s nimi potýká.“

Změny spánku a chuti k jídlu

My lidé rádi fungujeme na základě zvyků, a když se naše zvyky změní, je to často znamení, že něco není v pořádku. To je i případ vyhoření. „Vždy hledám změny ve spánkovém režimu,“ říká Borland. „A také výraznější změny ve stravování.“

Jak předejít vyhoření

Ideální by pochopitelně bylo, aby v našem životě syndrom vyhoření vůbec nenastal nebo abychom jej nenechali zajít příliš daleko. Podle Jana Kulhánka je tedy nejdůležitější se dobře starat o rovnováhu pracovního a osobního života. „Workoholismus celkem zákonitě vždy vede k vyhoření, záleží jen na tom, kdy nastane. Také je dobré se čas od času zastavit a přehodnotit, co mi práce dává, nakolik jedu na setrvačník a jestli není čas udělat změnu. Je důležité také nenosit si práci pravidelně domů, pěstovat koníčky, naopak nepěstovat v sobě pocit, že jsme na naší práci závislí a že si žádnou změnu nemůžeme dovolit udělat,“ radí.

Podle Báry je důležité zpomalit a poznat sebe sama, tedy začít si uvědomovat, co cítím, jak se má moje tělo, co mi dělá dobře, co mi přináší radost, v čem a kom mám oporu, jak se nejlépe zrelaxuji, a to si vnášet do života. „Dopřávejte si to dobré plnými doušky. Když totiž udržujete svůj pohárek zdrojů plný, jen tak něco vás nerozhodí a ani se nenecháte vysávat. Víte, kdo jste, za co stojíte a co je pro vás přijatelné a co už nikoliv. Nesnažíte se vyhovět lidem kolem, ani tlakům moderních technologií a online kultury.“ Báře nejvíce pomáhá udržovat balanc pobyt v přírodě, práce na zahradě, vypnutí telefonu, pravidelné masáže a dotyk, hodně odpočinku, kvalitní podpůrní lidé kolem a vědomí, že jí nic neuteče. „Je důležité mít na paměti i fakt, že jsem já sama paní svého osudu a že si stojím za svými rozhodnutími.“

Co dělat, když už syndrom vyhoření nastane

„Syndrom vyhoření je vlastně vyčerpání organismu, takže s vyhořelým klientem společně hledáme zdroje, které mu pomohou načerpat nové síly a zároveň řešíme, zda pomůže změna pracovní pozice, nebo je třeba ze zaměstnání úplně odejít. V pokročilých fázích vyhoření je někdy nutné spolupracovat s psychiatrem a nějakou dobu užívat antidepresiva,“ vysvětluje Jan Kulhánek.

Bára dodává, že se syndromem vyhoření a překračováním vlastních hranic bývá spojené nízké sebevědomí. „Často s lidmi, kteří syndromem vyhoření trpí, narážím na to, že je třeba udělat z jejich strany nějaké změny. Naštěstí si mě ale vybírají ti, kteří jsou ochotní ty změny opravdu udělat, proto je spolupráce většinou velmi účinná a v mnoha případech i rychlá.“

Vychází 31. ledna

5 dobrých zpráv, které vám pomohou zlepšit pondělní den

Představte si, že slavíte 100. narozeniny. Jaký asi povedete život a co budete dělat? Stoletá Britka Edith Murway-Traina zrovna trénuje na další soutěž ve...

Terapie zvukem: Dostupný prostředek na podporu naší psychické i fyzické kondice

Zvuk. Co je zvuk? Šumění stromů, praskání ohně, zpěv ptáků, tóny hudebních nástrojů, řev motorů a domácích spotřebičů, moře, lidský hlas, klakson či bzučení...

Zapojte se do vánoční soutěže a vyhrajte líčení od značky Sephora Collection

U štědrovečerní večeře si asi každá z nás přeje vypadat slavnostně a upraveně. Možná vás tak potěší náš vánoční...

Lilia Khousnoutdinova: Věřím, že způsob, jakým rodíme, ovlivňuje všechny oblasti našeho života

„Záleží mi na tom, aby ženy byly ve veřejném prostoru vidět a měly slovo,“ říká na úvod Lilia Khousnoutdinova,...

Senioři by nikdy nic nevyhodili, říká Zuzana Vránová, která týdně rozdá tunu jídla potřebným

Založila Sousedský klub, prostřednictvím něhož pomáhá seniorům, samoživitelkám a v poslední době také lidem bez prostředků, kteří k nám přicházejí z Ukrajiny.
Zavří­t reklamu