Představte si, že jste skončili na ulici. Kde si nabijete telefon, abyste si mohli domluvit práci? Kam půjdete na kafe, když nemáte ani korunu? A kam si zajdete na záchod? Zdánlivé samozřejmosti se pro lidi bez domova často stávají nedostupnými. Nevládní organizace Místní místním buduje solidární síť podniků, které lidem bez domova poskytnou služby zdarma, a pomáhá bořit předsudky na obou stranách.
Je krátce před jedenáctou dopoledne a před veganskou restaurací Střecha v centru Prahy postává několik lidí, kteří působí slušně, nicméně se dá tušit, že noc netrávili v některém z hotelů jako kolemjdoucí turisté, ani v peřinách pod vlastní střechou.
Po otevření restaurace usedají ke stolům a personál jim roznáší vodu nebo česnečku. Platit nemusí, ani když si dají celý oběd. Ten jim tu mohl předplatit jiný zákazník, který je na tom finančně lépe.
Zbytečné konflikty
V restauraci mám sraz s Ester Pacltovou, která má dlouholeté zkušenosti s dobrovolnictvím a prací v sociální oblasti, např. na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Působila také jako terénní pracovnice pro charitativní organizaci Naděje.
„Trápilo mě, že jsou lidé bez domova pro společnost často neviditelní, tedy pokud se pohybujete mimo oblast sociálních služeb. Můžete bydlet v Praze a téměř nic nevědět o těch, kteří bojují o základní potřeby. Nebo s nimi přijít do kontaktu pouze v nepříznivých situacích. Nedostatečné porozumění může vést ke vzniku konfliktů.“
270 tisíc neviditelných
Snaha lidí bez domova o opětovné začlenění do společnosti je velmi komplikovaná. Může je napadat: Proč bych měl nebo měla chtít znovu najít místo ve společnosti, která mě, zdá se, nepřijímá?
„Jedním z mála kontaktních bodů jsou pro lidi v nouzi sociální služby. Ty jsou nesmírně nápomocné, ale jakmile se člověk zvedá na vlastní nohy, kontakt se sociální službou paradoxně ztrácí,“ říká Ester a přidává pár statistik.
Podle údajů MPSV z roku 2022 žije v České republice nejméně 270 000 lidí bez domova a v bytové nouzi. Těch, kteří přespávají na ulici, v noclehárnách či na azylových domech, je minimálně 18 000. A to se bavíme pouze o lidech českého občanství. Dle průzkumu Ministerstva pro místní rozvoj z letošního roku je v ČR 1 270 000 lidí ohroženo ztrátou bydlení, bojuje s energetickou chudobou a nadměrnými náklady na bydlení.
„Lidé bez domova mají úplně základní potřeby. Překvapilo mě, že mimo sociální služby neexistují v Praze možnosti, kde mohou jen tak posedět, ohřát se, získat vodu nebo si dojít na toaletu. Z veřejného prostoru i z podniků jsou často vyháněni. Kdyby takové možnosti existovaly, napomohly by lidem, kteří jsou v extrémně zranitelné situaci, aby si mohli mnoho věcí zařídit sami. Hodně udělá už jen to, že budou mít ve městě kam jít, získají drobnou materiální podporu, zázemí, sociální kontakty, příležitosti a pocit přijetí v sousedství,“ vysvětluje Ester, co ji spolu s Jakubem Dutkou přivedlo k založení nevládní organizace Místní místním.
Od kaváren po knihovny
Ester s Jakubem se inspirovali u francouzské organizace Le Carillon, která vybudovala solidární síť v Paříži a následně i dalších městech ve Francii. Síť Místní místním byla první ve střední a východní Evropě a od roku 2017 působí v devíti městských částech Prahy. Propojila už tři desítky podniků a míst, které aktuálně nabízejí 19 základních služeb.
V začátcích tvořily síť kavárny a restaurace. Nechat někoho nabít si telefon nebo mu natočit vodu nestojí moc, pro provozovny to však znamenalo otevřít dveře lidem, kteří žijí na pokraji zájmu společnosti, což byl odvážný krok. Úplně první byl sociální podnik Kuchařky bez domova. Postupně se přidávala další místa a rozšiřovala se škála služeb.
V second handech Restart Shop lidé dostanou čisté oblečení, v knihkupectví ArtMap si mohou ohřát jídlo nebo vytisknout dokumenty, komunitní fitcentrum Sedmička v pohybu nově poskytuje sprchu a drogerii zdarma. V posledním roce se také podařilo zapojit dvě pobočky knihoven, do sítě patří i divadlo Studio Hrdinů a v komunitním centru Trhlina a multifunkčním prostoru Bike Jesus se ve spolupráci s organizací SOLA pomáhá vydávají menstruační pomůcky.
S nákladnějšími službami pomáhají lidé ze sousedství. V dané provozovně může kdokoli předplatit konkrétní službu prostřednictvím voucheru, který zaměstnanci předají člověku v nouzi nebo ho nechají „zavěšený“ na místě pro někoho, kdo ho bude potřebovat. Voucher si můžete i odnést a rovnou dát někomu, komu pomůže. Další možností je předplatit ho on-line na Facebooku nebo Instagramu @mistnimistnim.
„Vouchery slouží na kávu, na oběd nebo na něco tak fajn, jako je zákusek, což si lidé bez domova a v nouzi běžně nemůžou dovolit. Vouchery na oblečení využívají lidé shánějící práci nebo brigádu, poukázky do divadla předáváme seniorům a seniorkám, spolupracujeme i s azylovými domy,“ vypočítává Ester Pacltová.
Příliš brzy?
„Snažíme se získat další místa. Do solidární sítě se může zapojit třeba i pekařství, galerie nebo optika, aby se lidem v nouzi mohly předplácet například brýle. V důsledku ekonomické krize a dopadů války přibývá lidí v bytové krizi a různých formách nouze. Chceme umožnit i těm, kdo bydlí na ubytovnách nebo v azylových domech, aby měli přístup ke kulturním zážitkům,“ vysvětluje.
Podstatné je, že příjemce pomoci nikdo nekontroluje, restaurace a podniky nepátrají po tom, jak moc špatně na tom kdo je a jestli si jídlo nebo košili zdarma „zaslouží“. Otázku na možnou zneužitelnost pomoci nicméně Ester dostává často. „Usilujeme o to, aby solidární síť byla otevřená pro všechny. Samozřejmě je možné, že naše služby využije i někdo, kdo je možná nepotřebuje tak zásadně, ale to nevnímáme jako problém.“
Na školeních, která Místní místním nabízí zapojeným podnikům, se řeší jiné věci – jak s lidmi bez domova, kteří mají za sebou mnohá traumata, komunikovat a jak předcházet konfliktům a potížím. „Podle našich evaluací ovšem k problémovým situacím dochází jen výjimečně,“ zmiňuje Ester. Podniky dostávají letáky o solidární síti a sociálních službách, kam mohou lidi bez domova dál nasměrovat.
Organizace Místní místním svoje know how o této přehlížené cílové skupině sepsala do publikace „Bez předsudků“, která je zdarma ke stažení na jejich stránkách mistnimistnim.cz.
„Někdy mám pocit, že jsme s tímhle projektem přišli na českou společnost trošičku brzo,“ nadnese Ester. „V Česku je sociální oblast často vnímaná jako okrajová. Myslím, že hodnotu solidarity a sousedské soudržnosti je třeba zdůraznit. Do nouze se může dostat mnoho z nás.“
