Čtvrtek, 28 září, 2023

Pomoc porodní asistentky může předejít komplikacím. Ženy ale často nevědí, že na takovou péči mají nárok

Příprava na porod nebo pomoc s kojením. Ženy mohou ze zákona takovou péči od porodní asistentky využít bezplatně. Musí o tom však rozhodnout lékař. Jinak si ji hradí samy. „Jenže porodní asistentky stále nejsou všemi lékaři vnímány jako kompetentní zdravotnice,“ říká právnička.

„U všech tří dětí jsem měla fajn těhotenství a fantastické porody. Nedovedu si to však představit bez kontinuální péče porodní asistentky. Bohužel u nás v České republice je tato péče stále dostupná, primárně pokud si ji žena zaplatí ze svého,“ konstatuje Lilia Khousnoutdinova, zakladatelka Nadačního fondu Propolis33. „I proto, abychom pomohly napravit tuto nerovnost a pomohly všem ženám k péči, která se opakovaně prokazuje jako nejlepší, náš NF Propolis33 pomáhá tyto služby proplácet ženám, které jsou objektivně v těžké finanční situaci. Každá žena si zaslouží profesionální, laskavou a kontinuální péči v takto důležitém životním období.“

Právo na porodní asistentku v 21. století: V čem je vlastně problém?

V úvodu zmiňovaná právnička Anna Stefanedisová vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Pracuje v nevládní organizaci Liga lidských práv, kde se momentálně zabývá především problematikou protiprávních sterilizací a oblastí porodnictví. Je členkou Pracovní skupiny k porodnictví při Radě vlády pro rovnost žen a mužů. Zeptali jsme se jí na aktuální spor gynekologů a porodních asistentek, který na konci ledna vyvolalo stanovisko výboru České gynekologicko-porodnické společnost, jímž de facto nedoporučuje lékařům, aby předepisovali zdravým těhotným a rodičkám péči porodních asistentek.

„K návštěvě porodní asistentky u těhotné či ženy po porodu v domácím prostředí nevidíme jakoukoli medicínskou indikaci. Tato činnost byla smysluplná v polovině minulého století, do dnešní doby nepatří. Pokud chce žena konzultaci či péči od porodní asistentky, může ji vyhledat v ambulantním či lůžkovém zařízení odbornosti 603 (gynekologie a porodnictví – pozn. red.). Síť těchto pracovišť je v ČR dostatečně hustá, dostupnost není problémem,“ píše se ve stanovisku České gynekologicko-porodnické společnosti. Dle něj taková péče o všechny těhotné ženy a rodičky „nemá medicínské opodstatnění“, a proto lékař „rozhodně není povinen dát těhotné ženě či ženě po porodu žádanku na vyšetření (či návštěvu), které nepovažuje za indikované.“

Začněme úplně jednoduchou otázkou – pokud si platím zdravotní pojištění, mám jako žena před porodem nebo po porodu právo požádat o hrazenou návštěvu porodní asistentky, nebo nemám?

V rámci veřejného zdravotního pojištění máte nárok na jednu návštěvu porodní asistentky v období těhotenství a tři návštěvy v období šestinedělí. Tyto návštěvy jsou ale podmíněny indikací lékaře, tím může být ošetřující gynekolog nebo třeba praktický lékař ženy.

Proč je podle vás z právního hlediska tak složité nabídnout ženám možnost volby? Ty, které budou mít zájem o návštěvu asistentky, tak možnosti využijí, a ty, které dávají přednost výhradně péči lékaře gynekologa, mohou navštěvovat lékaře. Není nakonec argument, že ne všechny ženy takovou péči vyžadují a navíc není ani v rámci všech regionů dostupná, přece jen i v něčem relevantní?

Z právního hlediska situace dle mého komplikovaná není. Nebyl by problém ani ve vyžadované indikaci, kdyby se ovšem někteří lékaři a výbor jejich profesní organizace tolik nebránili ji ženám napsat. Je na místě říct, že řada lékařů naopak spolupráci s porodními asistentkami vítá, zatím jich ale není dostatek.

Určitě platí, že tuto péči nechtějí všechny ženy. Mnoho z nich ale o této možnosti vůbec neví. Nicméně i tam, kde ji aktivně nabízejí, jako třeba v porodnici v Třinci, ji nevyužije zdaleka každá žena, jen zhruba třetina.

Obecně je povědomí o tom, kdo je přesně porodní asistentka a jaké jsou její kompetence, v České republice malé. To jsme mohli vidět při projednávání novely zákona, která by zrušila zmiňovanou indikaci lékařem – ve Výboru pro zdravotnictví poslanci opakovaně zaměňovali profesi porodní asistentky za profesi duly. Návrh nakonec neprošel.

Jak je definována z právního hlediska odpovědnost lékaře – gynekologa a odpovědnost porodní asistentky? Předseda České gynekologicko-porodnické společnosti MUDr. Vladimír Dvořák, a nejen on, toto uvádí jako další argument, proč by návštěvy asistentek v domácím prostředí být součástí běžné péče neměly. Podle některých názorů snad ani žádná taková odpovědnost za zdravotní stav pacienta v naší legislativě stanovena není.

Lékař má odpovědnost za odbornost a kvalitu jím poskytovaných zdravotních služeb. Stejně tak za své zdravotní služby odpovídá porodní asistentka. Ta je samostatnou poskytovatelkou zdravotních služeb, k čemuž má odpovídající vzdělání a oprávnění. Ani jeden z nich nemá odpovědnost za zdravotní stav pacienta.

Porodní asistentka, která má smlouvu se zdravotní pojišťovnou, prošla výběrovým řízením. Lékař ji nepotřebuje znát osobně, ostatně odesílání k jinému odborníkovi v rámci našeho zdravotnictví bez problémů funguje, není důvod, proč by tomu u porodní asistentky mělo být jinak.

Existuje v rámci zdravotní péče v ČR v současné době nějaký podobný případ, kde se v rámci péče kombinují jak ambulantní ošetření od lékaře, tak odborná péče v domácím prostředí od zdravotníka jiného vymezení odbornosti?

Pozice porodní asistentky je v České republice jedinečná. Její domácí péče je totiž péčí preventivní a není potřeba žádný medicínský důvod pro její indikaci. Měla by být dostupná všem ženám. Samozřejmě pokud by najednou obdržela indikaci každá žena, narazili bychom na jiný problém: komunitních porodních asistentek nebo porodnic, které jsou schopné porodní asistentky vyslat k ženě domů, v tuhle chvíli není dost. Jako v každém komplexním systému nejde nic zúžit na jednotlivý problém a je potřeba pracovat na mnoha úrovních najednou. Musíme ale odněkud začít.

Pokud se ženě v těhotenství nebo šestinedělí nepodaří získat doporučení na návštěvu porodní asistentky v domácím prostředí od svého ošetřujícího gynekologa, co v takové situaci může dělat?

Záleží mimo jiné na tom, kdy žena indikaci začne od lékaře vyžadovat. Pokud již v těhotenství (na kód na pojišťovnu je možná i jedna návštěva porodní asistentky v těhotenství) a lékař indikaci napsat odmítne, může se žena pokusit najít porodnici, která návštěvní službu poskytuje v rámci své péče. Není jich mnoho, ale už existují – namátkou například Třinec nebo nově Frýdek-Místek. Další možností může být indikace od jiného lékaře – tím může být její praktický lékař nebo lékař v porodnici. Může také změnit svého ošetřujícího gynekologa. Pak je tu možnost podat stížnost na poskytovatele zdravotních služeb. Na její vyřízení má poskytovatel 30 dní, doporučila bych proto podat případnou stížnost už v těhotenství. Může pomoci dalším ženám do budoucna.

Projekt Ať můžou sdružuje porodní asistentky a další odborníky z oboru, kteří informují o přínosu péče porodních asistentek a usilují o to, aby mohly svoji práci vykonávat svobodně a autonomně. Foto: NF Propolis33

Osobní i odborný názor – proč je podle vás služba porodní asistentky lékařům „trnem v oku“? Jak je vymezena škála možných poskytovaných služeb porodní asistentkou? Je možné, že již ze samotného vymezení odbornosti porodních asistentek a lékařů dochází k nějakému zmatku nebo překryvu? Nebo je na vině spíše neochota spolupracovat a plně uznat možnosti péče porodních asistentek o ženy před porodem či v šestinedělí ze strany některých gynekologů?

Domnívám se, že profese porodních asistentek se ještě nevzpamatovala z minulého režimu, který přesunul víceméně všechny porody do zdravotnických zařízení a pod dohled lékařů. Porodní asistentky stále nejsou všemi lékaři vnímány jako kompetentní zdravotnice, které mohou bez další pomoci vést fyziologický porod a pečovat o ženu v období před porodem i po něm. K překryvu péče může někdy docházet, ale rozhodně se to neděje v období šestinedělí. Tam totiž žena od lékařů obdrží péči jen v porodnici a následně na kontrole po ukončení šestinedělí. Péče porodní asistentky v domácím prostředí tak patří právě do období, kdy je žena ponechána bez zdravotní péče. Využijí ji také ženy, které odchází z porodnice dříve (tzv. ambulantní porod, ačkoliv jde o nepřesné označení, v České republice je porod vždy spojen s hospitalizací). Zároveň jde o péči, která má preventivní charakter, může předcházet zdravotním problémům nebo je zachytit v rané fázi.

Péče porodní asistentky v domácím prostředí má své výhody v tom, kde je poskytována, a také v tom, že může pečovat o ženu i novorozence a pomoci i třeba s kojením, podpořit ji v péči o dítě. Takovou komplexní péči v ordinaci gynekologa žena nenajde, pomůžou jí tam ale naopak s jinými a vážnějšími zdravotními problémy.

Dala by se celá situace a všechny možnosti předporodní i poporodní péče nějak lépe legislativně ošetřit? Mohla by to vyřešit jasněji stanovená Koncepce o péči o matku a dítě?

Legislativa není nastavená špatně, ale v praxi naráží a není dodržována. Pomoci by mohlo odstranění indikace lékařem a nastavení úhrad tak, že by na péči porodní asistentky měla nárok každá žena. Jak jsem již ale zmiňovala, v současnosti není porodních asistentek dost, takže systém by musel reagovat například větším počtem studijních míst porodní asistence. Koncepce o péči o matku a dítě může pomoci, pokud bude dobře zpracovaná. A já věřím, že bude, podílí se na ní mnoho odbornic a odborníků.

Jak je to řešeno v jiných evropských zemích, kde je taková praxe běžná – nemohla by se ČR někde inspirovat?

V evropských zemích jsou různé systémy zdravotnictví a platí to i pro oblast porodnictví. Jsou státy, kde je péče porodních asistentek zcela běžnou záležitostí a kde existují i porodní domy vedené právě jimi. Můžeme se pro inspiraci podívat například do Německa, Rakouska nebo Anglie.

O důležitosti péče o psychické zdraví stejně jako o to fyzické se již celkem běžně v rámci odborné debaty mluví. Péče o ženy v tak citlivém období, jako je těhotenství či poporodní období, by měla naprosto evidentně o to spíše zohledňovat i co nejcitlivější přístup vedoucí ke zvýšení psychického komfortu. To může zajistit právě i individualizovaná péče porodní asistentky v domácím prostředí. Z názorů např. doktora Dvořáka lze snadno nabýt dojmu, že „medicínské hledisko“ s ohledem na psychiku příliš nepočítá. Jaká je opora „širší“ péče včetně té o psychiku v zákoně, jestli je nějaká?

Péče o psychiku má především tu oporu v zákoně, že je to dnes běžně péče, kterou je možné mít hrazenou z veřejného zdravotního pojištění (například psycholog, psychoterapeut). Definice zdraví podle WHO, která vznikla již v roce 1946, zní takto: Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady. Není to tedy žádná nová myšlenka, naopak, i z hlediska medicíny máme dbát také o zdraví duševní. Jako velký problém v této debatě vnímám, že nejsilnější hlas mají lékaři a naopak příjemkyně péče jsou v pozadí. Kdykoliv se pokusí naznačit, že náš systém má přeci jen určité nedostatky, dozví se, že máme skvělé statistické výsledky a vše je v pořádku. V 21. století ale už nemůže být měřítkem jen přežití dítěte a matky (v tomto ohledu máme zdravotní péči velmi kvalitní), ale i spokojenost a duševní pohoda žen a jejich dětí.

Vychází 2. října

S výukou finanční gramotnosti je třeba začít od útlého věku, tvrdí...

Ačkoli si české děti podle průzkumů finanční gramotnosti nestojí špatně, není rozhodně výjimkou, že žáci základních škol netuší, jakou hodnotu mají předměty, které vlastní,...

Česká značka Cirkulo šije ze zbytků prvotřídních látek domácí výroby

Stojí za ní Veronika a Tereza, které chtěly dát život nevyužitým materiálům. Na udržitelném festivalu Slou Days v pátek a sobotu představí kolekci šatů ze 100% bavlněného saténu.

Milujeme vintage! Tipy na obchody, kde hledat top kabelky i streetwear z druhé ruky

Jsme na počátku třetího milénia. Pořídit si značkovou kabelku z druhé ruky už dnes není potupa, naopak se z toho stává trend. Do roku 2030 má být resale trh v módním průmyslu větší než retail.

V poslední vánoční soutěži můžete získat dárkový set čaje a hrnku Kusmi Tea

Náš vánoční speciál, v němž jste mohli od 6. do 18. 12. soutěžit o produkty 12 skvělých značek, je...

Jan Bendig: Některé romské tradice jsou pro mě „too much“

Zpíval s Lucií Bílou, Leošem Marešem i Kapitánem Demo. Na Instagramu ho sleduje 275 tisíc lidí. Romů i Neromů, mladých i starších. Rozmanité je také složení diváků YouTube kanálu Romflix s romskými seriály, které točí s kamarády.
Zavří­t reklamu