Loňskou účastí v reality show Survivor se stal Martin Carev známým i mimo on-line svět, do kterého vstoupil v patnácti letech, kdy začal točit videa na YouTube. Dnes je jeho hlavním influencerským zájmem cestování. Navštívil už 59 zemí a doma moc nepobude, když tu zrovna třeba nemoderuje akce spojené s Elite Model Look. Martina jsme zastihli zrovna po návratu z ostrova Mauricius a pár dní po rozhovoru už zase vyrážel pryč.
Odmala jsem chtěl hodně cestovat. Když se objevily sociální sítě, sledoval jsem pár ifluencerů a rozhodl jsem se taky vytvářet nějaký obsah. Nejdřív jsem točil vtipná, snadná videa doma v obýváku, a když s mou tvorbou začal přicházet první příjem, chtěl jsem se začít profilovat jako cestovatel.
Nejdřív jsem si výlety platil sám, abych měl co dávat na sítě, a potom už mi značky samy začaly poskytovat spolupráce. Jedna z prvních větších pracovních cest vedla do Brazílie, to mi bylo asi devatenáct. Pracovně jsem navštívil spoustu módních přehlídek v Miláně, kde jsem potkal řadu zajímavých osobností, třeba Zlatana Ibrahimoviče a další celebrity. Jednou jsem taky letěl do Londýna dělat rozhovor s Davidem Beckhamem, který tenkrát uváděl novou vůni.
Mám rád všechny formy cestování. Dokážu si užít luxusní hotel, ale klidně můžu bydlet na hostelu, kde třeba potkám jiné cestovatele. Baví mě road tripy, stanování. Myslím si, že je fajn vystavovat se i míň komfortním situacím, protože pak si člověk pohodlí víc váží. Kanadu jsem třeba projel celou v dodávce, a kdybych bydlel jenom po hotelech, neuvidím ani půlku toho, co jsem měl možnost zažít. Pokud se chcete poznat s obyvateli dané země a jejich kulturou, je super cestovat sám. Když jedete s partou, kterou znáte, je přirozeně těžší seznamovat se s místními.
Zelený ostrov
Na Mauricius jsem se vydal s větší skupinou, část z nich byli mí fanoušci, a strávili jsme tam necelé tři týdny. Mauricius mě lákal už dlouho, protože mi všichni říkali, že je to krásný zelený ostrov s nádhernou přírodou. I když je ostrov docela malý a dá se podle mě objet za dvě tři hodinky, má hodně co nabídnout. Můžete si tam najít cokoli. Pokud se chcete vyvalit na pláž a jenom si užívat moře, bude se vám tam líbit, protože moře je krásné a pláže taky. Mauricius ale poskytuje i spoustu vyžití mimo rezorty.
My jsme toho stihli docela dost. Jezdili jsme pozorovat velryby – viděl jsem velrybu spát, viděl jsem ji vyskočit z vody, viděl jsem jejich socializing, tedy páření. Zahlédli jsme delfíny, želvy… Chodili jsme na pěší túry. Hiky, které jsme absolvovali, nebyly náročné vzdáleností, ale technicky. Na trase, která se jmenuje Sedm vodopádů, se scházelo uprostřed pralesa a většinou to dost klouzalo, protože v pralese je velká vlhkost a všude je bahno. Museli jsme se držet stromů a kořenů a v podstatě lézt dolů po čtyřech. Túra na jednu z místních hor Le Morne byla zase do první poloviny v podstatě normální procházka, pak ale přišlo docela strmé šplhání po skalách, kde ani nebyla natažená lana, nebylo se čeho držet, a tak jsme taky museli na čtyři.
Čekání na známku
Na Mauriciu byla vydaná nejznámější poštovní známka světa, Modrý Mauricius, a tu jsem si samozřejmě nenechal ujít. Mají ji vystavenou v muzeu, ale zajímavé bylo, že na ni zapínají světlo jen na deset minut každou hodinu. Musíte si tedy chvíli počkat, než ji uvidíte. Při objížďce ostrova jsme se podívali i do místní výrobny rumu, kde jsme měli deset ochutnávek zdarma, takže to byla docela veselá návštěva.
Ostrov je dost ovlivněný Indií. Mauricius v minulosti kolonizovala řada zemí a posledními kolonizátory byli Britové, kteří tam přivezli mnoho Indů a celou indickou kulturu. To se odráží i v gastronomii. Typickým jídlem je kari, rýže a k tomu se podávají luštěniny. Ale najdete tam i spoustu jiných světových kuchyní, čínské restaurace i americké burgrárny. Na Mauricius se jezdí taky kvůli vodním sportům, na ty je nejlepší sezona přes léto, kdy víc fouká. Hodně se tam surfuje a kitesurfuje. Plánoval jsem si, že si taky zasurfuju, ale naše dovolená byla hodně aktivní, skoro každý den nějaký výlet, a na surf už jsem neměl moc sílu. Nejstálejší počasí bývá na jaře a na podzim. Vím, že na Mauricius lidi často míří v zimě, ale slyšel jsem, že v té době občas přijdou cyklony, a to bych nechtěl riskovat.
Vybledlí koráli
Během cest po světě si všímám, jak se příroda mění. Na Mauriciu nebo třeba na Maledivách je to nejvíc poznat na korálech. Když jsem se jel někam potápět před deseti lety, koráli byli všude hodně pestří a barevní, viděl jsem červenou, modrou, fialovou. Teď jsou vybledlí, hnědí, žlutí… Změnu jsem pozoroval i v Izraeli u Mrtvého moře. Poprvé jsem se tam podíval asi před osmi lety a pamatuju si, v jaké úrovni byla hladina moře. Potom jsem letěl do Izraele asi dva roky zpátky a musel jsem jít ve vodě mnohem dál oproti tomu, kam moře sahalo před lety.
Docela dávno, nějakých sedm osm let zpátky, jsem byl na Bali, a vybavuju si, že už tehdy bylo na plážích opravdu hodně plastů a odpadků. Šel jsem surfovat a běžně se mi stávalo, že jsem ve vodě udělal tempo a zavadil při tom o nějaký igelitový pytlík. Na cestách se snažím soustředit na to, abych se sám za sebe k místům choval správně. Když někoho vidím v lese odhodit láhev, nemám problém ho seřvat. Když vidím odpadky, seberu je a vyhodím. Ale vzhledem k tomu, jak často létám letadlem, je moje uhlíková stopa asi hodně výrazná. Většinou si u letenek připlácím kompenzaci uhlíkové stopy a připlácím si za ni i u zásilek, které mi chodí ze zahraničí, ale radši se tím nikde neprezentuju, protože lidi si na tom stejně často něco najdou.
Zatím jsem se neúčastnil větších filantropických nebo environmentálních projektů, ale na podzim se připojím k expedici Save Elephants v Kongu. Pojedeme po stopách pašeráků, kteří zabíjejí slony, budeme se snažit přijít na to, co je motivuje a jak tomu zabránit. Naším cílem je šířit osvětu, aby i lidé v Česku pochopili, proč je důležité se o to zajímat.
V létě do Grónska
Přes léto mám napevno napláno vanou zatím jenom jednu cestu. Koncem srpna poletím do Grónska. Je to destinace, kde asi moc Čechů nebylo, a bude fajn jim to ukázat. Našel jsem levné letenky za asi 15 tisíc, což je vážně dobrá cena, protože se většinou pohybuje kolem třiceti čtyřiceti tisíc. Objevil jsem je díky tomu, že mám na Patreonu cestovatelskou komunitu, kde lidem doporučuju levné letenky a pobyty po celém světě. Nabídku přizpůsobuju sezoně a zájmu lidí, proto jsem se v létě zaměřil víc na Evropu. Osobně mám v Evropě moc rád Barcelonu, Amsterodam a potom celé Portugalsko, protože jsou tam dobré vlny na surf. Zrovna si předělávám obytňák, starý mercedes z roku 80. Je na něm dost práce, a tak to bude ještě nějakou dobu trvat, než s ním někam vyjedu. Říkal jsem si, že první destinací bude asi Itálie, Dolomity, a pak bych s ním rád projel Norsko.
