Maraton večeří, příprav na druhý den a alespoň rychlý úklid bychom nejraději vyměnili za klid a věnovali se sobě nebo partnerovi. Pokud únavu cítíme večer, co večer, je to frustrující, ale v zásadě je to v pořádku. Když ale spíme osm hodin a ráno sílu už delší dobu nemáme, vypadá to na chronickou únavu, nebo případně jiné neurologické onemocnění jako je například chronický únavový syndrom. Jak poznáme, když se překročí ona tenká hranice a z běžné únavy se stane ta chronická? A co na únavu skutečně zabírá?
Chronický únavový syndrom může vzniknout v důsledku onemocnění, neschopnosti relaxovat, ale i po dlouhém fyzickém či psychickém přetížení (stresu) a dokonce v důsledku dehydratace. Z toho vyplývá, že v ohrožení je v podstatě každý. Obzvlášť ženy, na které je kladena zátěž v podobě mateřství, manželství a někdy i zaměstnání. V tomto kontextu je důležité si uvědomit, jak potřebné je najít si více času pro sebe, kvalitní spánek, čas strávený s přáteli, zdravé jídlo, přiměřený pohyb a dobrý pitný režim.
Prevence a léčba
Vyléčit se z takové nemoci bude trvat minimálně tak dlouho, jako jsme do ní padali. Léčba musí být komplexní a neobejde se bez toho, co se doporučuje i jako prevence únavy a vyhoření. V první řadě tedy třeba dbát na správnou životosprávu: pestrou stravu, dostatek pohybu a zdravý spánkový režim.
Z reality víme, že minimálně jedna věc z toho většinou pokulhává, není na škodu dopřávat tělu i důležité vitamíny, minerály a další látky, které ho udržují při síle. V období zvýšené námahy se doporučuje hořčík a ženšen. „Dostat organismus do rovnováhy pomáhají i beta-glukany, složené cukry z hlívy ústřičné. Je dokázáno, že posilují některé buňky imunitního systému, podporují rychlejší rekonvalescenci a sehrávají klíčovou úlohu i při psychosomatických onemocněních kůže, astmatu a dalších diagnózách,“ doporučuje Adrián Doboly z biotechnologické společnosti Natures.
I káva pomáhá, ale…
Když nezůstaneme jen u chronické, ale té běžné únavy, víme, že káva umí pomoci a kofein je neodmyslitelný společník. Jen je potřeba dávat pozor na množství. Přiměřená dávka totiž povzbudí, ale vyšší množství může organismus zatížit, a to určitě nepotřebujeme. „Obsah kofeinu v kávě se liší mimo jiné podle toho, jak horkou vodu použijeme, jak dlouho kávu extrahujeme či louhujeme a množství, které vypijeme,“ vysvětluje baristka Monika Matúšová z pražírny kávy Zlaté Zrnko.
I když v této pražírně vědí o kávě asi všechno, co se dá, nechali si udělat laboratorní testy. „Z výsledků vyplynulo, že nejmenší množství kofeinu má espresso nebo moka. Naopak nejvíce kofeinu obsahuje zalévaná káva, která se dlouho louhuje. Někdy můžeme cítit větší stimulaci po vypití espressa, ačkoli má menší obsah kofeinu, protože šálek vypijeme naráz. Zalévanou kávu pijeme déle, kofein se tak do těla dostává postupně a necítíme takové nakopnutí,“ vysvětluje baristka. Po kávě je potřeba dopřát si dostatek tekutin. Standardní poučka říká, že vodu a kávu bychom měli konzumovat v poměru jedna ku jedné. Zelený čaj má také schopnost povzbudit. Hlavně ale platí, že když nemáme energii, máme hledat způsob, jak zpomalit.
Projevy běžné únavy
- bolest hlavy
- bolest svalů
- poruchy soustředění
- otupělost
- snížená schopnost koncentrace a soustředění
- ospalost
- špatná nálada
- symptomy trvají krátce, po dostatečné regeneraci (po jednom až třech dnech) únava odezní a člověk je fit
Projevy chronické únavy
- dlouhodobě snížená schopnost koncentrace
- špatná paměť
- nekvalitní spánek (po probuzení přetrvává pocit únavy)
- bušení srdce
- poruchy vidění, zamlžené vidění především po probuzení
- poruchy trávení
- výrazná změna hmotnosti
- zvýšená citlivost všech smyslů
- bolesti svalů, kloubů, hlavy
- pocit vnitřního nepokoje
Většina z těchto symptomů se projevuje dlouhodobě (6 měsíců a déle)
