Domů INTERVIEWS Petra Hlaváčková: Prales nám dává možnost prožít, že vše je vzájemně propojeno

Petra Hlaváčková: Prales nám dává možnost prožít, že vše je vzájemně propojeno

Po první benefiční akci Forest.ink koupili čeští ochránci přírody v ekvádorské Amazonii první pozemky. Nyní vrací tamní krajinu do původního, přirozeného stavu, spolupracují s univerzitami a vzdělávají místní obyvatele i turisty. V neděli 15. prosince podpoří tatéři, umělci a návštěvníci Vnitroblocku prales podruhé. Jednou z duší celého projektu je tatérka a jogínka Petra Hlaváčková, na kterou dnes narazíte s mnohem větší pravděpodobností uprostřed džungle než v pražských ulicích.

 

Foto: Archiv Petry Hlaváčkové

Většinu času v posledních letech trávíte v Amazonii, do Čech přijíždíte jen občas, tetovat nebo se věnovat aktivitám projektu Forest.ink. Kde jste doma?

Doma je pro mě všude. Prožívám pocit domova ve vzdálené exotice, na české vesnici i v okrajových čtvrtích New Yorku. Za toto uvědomění, že je úplně jedno, kde jste, pokud se cítíte dobře sami v sobě, vděčím pravidelné praxi jógy. Potom s vámi tolik netřesou externí podmínky a vnímáte reality z pozice pozorovatele. Když takto změníte úhel pohledu, okolní dění se vás samozřejmě stále týká, ale proplouváte realitou s jakousi lehkostí.

Myslím, že tenhle přístup taky hodně souvisí s kladným vztahem ke svobodě, s uměním s ní nakládat.

To je pravda. Pro mě je svoboda klíčová už odmala. Díky ní se můžu rozvíjet v souladu se svými vlastními hodnotami a potřebami a je jedno kde. Za hranice Čech mě v minulosti táhla hlavně touha zažít jiné kvality života. Průmyslová společnost přerušila lidskou vzájemnost. V Latinské Americe mě okouzlila otevřenost a jednoduchost. Věci, které si v Evropě koupíme na každém rohu v supermarketu, se tam nedají sehnat, tak si je sami vyrobíte nebo nasbíráte. Prostě se vracíte ke kořenům. Cítím, že má pozice je někde mezi. Původní obyvatelé uctívají hodnoty silně spjaté s přírodou a vesmírem. To nám v naší společnosti chybí. Respekt, úcta a pokora k něčemu vyššímu. My máme zase komfort a materiální zabezpečení, které potřebují oni. Chci být prostředníkem pro spolupráci těchto dvou světů.

Foto: Archiv Petry Hlaváčkové

Opravdu ale pro vás nebylo nikdy těžké zvednou kotvy a vyrazit o dům dál?

Pro mě je přirozená spontánnost, stejně jako napojení na intuici. Když začnou přicházet znamení k tomu, někam odjet, vše se děje tak rychle, že už za pár dní se rozkoukávám na jiném kontinentu. Je to něco jako volání žít skutečnější a pravdivější život. Jako odměna za odvahu vydat se do neznáma na mě někde čeká nějaký učitel, příležitost podílet se na zajímavém projektu nebo rovnou nějaký založit. V těchto situacích vím, že je to přesně to, co z hlediska své evoluce potřebuji prožít. Nejspíš by mě to potkalo i když bych nikam nejela, ale takhle se to děje neskutečnou rychlostí, jsou to kvantové skoky. Tyhle cenné zkušenosti potom můžu sdílet tady v Česku a třeba inspirovat ostatní, aby se nebáli, a když to cítí, tak aby prostě ty kotvy zvedli.

Co přesně děláte v Latinské Americe? Jak tam vypadá váš život?

Momentálně žiju střídavě v Guatemale a v Ekvádoru. V Guatemale jsem si s přáteli koupila malý pozemek v tradičním mayském městečku u jezera Atitlan. Dělala jsem si tam kurz učitelky jógy a pak už na tomhle místě jako instruktorka i zůstala. Občas taky na zahradě tetuju turisty, kteří se vydali za spirituálním dobrodružstvím nebo novými začátky. Nejezdí tam žádná auta, všude dojdete pěšky nebo si stopnete tuk-tuk. V ekvádorské Amazonii se věnuju organizaci Bosque Medicinal a projektu Forest.ink. S naším týmem, který vede Roman Kollár, skupujeme pozemky na ochranu a zalesňování. Založili jsme pralesní stanici, která slouží jako základna pro nás a pro dobrovolnické aktivity v okolí.

Ekologickou situaci v Amazonii pozorujete z bezprostřední blízkosti. Co vidíte?

Z mého pohledu je ekologická situace divoká a nepřehledná. Místní si pralesa neváží, využívají jej jako zdroj příjmů. Vláda se snaží vyhnat domorodé obyvatele, aby mohla půdu využívat. Kvůli cenzuře je těžké odhadnout reálný stav. Amazonský prales kdysi pokrýval čtrnáct procent zemského povrchu, dnes necelých šest. Odhaduje se, že do čtyřiceti let zmizí vlivem nadnárodních korporací a vlastníků půdy veškeré deštné pralesy, přičemž důsledky si vůbec nedokážeme představit. Proto v těchto oblastech rozvíjíme ekoturismus. Pozemky kupujeme přes místní, které zná náš ekvádorský biolog, se záměrem zachovat je tak, jak jsou. Máme radost, že naše projekty zaujaly univerzity a střední školy, které se na místo jezdí učit o okolní fauně a floře. Místním tak konečně začíná docházet, že peníze se dají vydělat i jinak než prodejem stromů a půdy. Snad včas přijdou i na to, jak důležité je zachovat moudrost domorodých národů a předat ji budoucím generacím.

Z vlastní zkušenosti vím, že prales je už sám o sobě velký učitel.

To ano. Aby se lidé naladili na jeho krásu, musí projít hlubokou očistou své mysli a odstřihnout se od všeho, co považují za své Já. Jdete do džungle a vrátíte se jako někdo úplně jiný. Je to zkušenost toho, že jde žít jinak, než jsme zvyklí, způsobem, který je udržitelnější, klidnější, radostnější a šťastnější. Dochází tam k ultimátní očistě organismu, mysli a nervového systému. Prales nám dává možnost prožít moment, že vše je vzájemně propojeno. Příroda a lidstvo, rovnováha celé civilizace má původ v každém z nás. Vzhledem k intenzitě místa se vám posunou limity, jen tak něco vás už potom v reálném životě nerozhodí.

S celou tou životní cestou, kterou jste si zavolila, a co vás na ní do téhle chvíle potkalo… Co pro vás znamená tetování?

Díky tomu, že jsem začala tetovat před třináct lety, vnímám v tetování mnoho rovin. Od estetické funkce zdobení těla, které je staré jako lidstvo samo, přes sociální vymanění se, rebelství a sebevyjádření až po hledání kreativní a duchovní identity. Některé domorodé kmeny věří, že tetování si bereme do dalších životů. Jiní zase věří, že to co vidíme tady v naší realitě jako pigment v kůži, je o několik dimenzí dál zvukem, takže tetování mění tón duše. V poslední době řeším v tetování hlavně chápání podstaty ženství. Ženy za mnou chodí začít, posílit nebo ukončit období osobní transformace. Tetování je jeden z prvků autenticity, díky kterému probouzejí své vnitřní archetypy ženství, divokost, nespoutanost a svobodu. V osobní rovině se do mého tetování zrcadlí jogínská praxe a pralesní šamanismus. Vnímám ho také jako nástroj k propojování a inspirování ostatních. A v neposlední řadě – jsem nadšená, že tetování funguje i jako zdroj finanční podpory pro obnovu amazonského pralesa.

FOREST.INK 2 VIVA LA AMAZONIA!
Kdy: neděle 15. prosince, 10.00-23.00
Kde: Vnitroblock, Tusarova 31, Praha 7

Více o projektu i benefiční akci na www.forestink.net

Barbora Poláková: Koncentrát myšlenek uspořádaný do rýmu

Když s Barborou Polákovou strávíte nějaký čas, dojde vám, co je pro ni typické – má nefalšované nadšení ze života. S radostí přistupuje k...
Albert Černý

Albert Černý: Kdybych nezpíval, asi bych byl průvodcem

Právě odletěl do izraelského Tel Avivu, aby za pár dní společně se svou kapelou Lake Malawi bojoval v mezinárodní hudební soutěži Eurovision...

Art Index Pop Up nabídne to nejlepší ze současné umělecké špičky

Chystá se unikátní výstava české umělecké špičky. Už pošesté totiž připravuje J&T BANKA žebříček popisující vývoj současné...

Bio kosmetika ESSERE: Speciální přírodní produkty v jedinečném konceptu

ESSERE je nejmladší projekt uznávané výzkumné laboratoře Made in Italy a stojí za ním kosmetičtí profesionálové, kteří pevně věří...

Nepropásněte koncert krále filmové hudby Hanse Zimmera

Gladiátor, Počátek, Interstellar. To je jen část snímků, ke kterým složil melodie Hans Zimmer. Jeden z největších...