Na podzim ovládne obrazovky už čtrnáctá řada oblíbené show StarDance. Kromě osobností v tanečních párech bude letošním nováčkem také kostýmní návrhářka Kateřina Šmejkalová. Taneční soutěže dobře zná, sama je bývalou závodní tanečnicí a jako designérka pracuje pro taneční a krasobruslařské hvězdy. Obléká účastníky slovenské soutěže Let’s Dance a její modely už jste mohli vidět i na StarDance Tour 2025.
Užíváte si televizní taneční show jako divačka? Nebo si všímáte hlavně kostýmů a studujete každý detail?
Kostým a oblečení je pro mě to první, na co se zaměřím. Někdy přeskakuji, jen abych viděla všechny kostýmy co nejdříve. Není to pro mě jen práce, ale obrovská záliba, a tak se ráda dívám, jak ladí účes, make-up a jak je oblečení propracované. Je jedno, jestli je to divadlo, film nebo taneční soutěž.
Chtěla byste se sama zúčastnit podobné soutěže jako StarDance? Láká vás to?
Já pohyb miluju, bylo by to krásné. Bylo období, kdy jsem si to hodně přála. Ale být součástí realizačního týmu je také velký zážitek a zkušenost.
Jste zkušená tanečnice. Kdy jste se k tanci dostala a jak dlouho jste se mu věnovala?
Na střední škole, velmi intenzivně. Byla to obrovská láska. Nejraději jsem měla standardní tance. To je jako lítat v oblacích. To se mi na tanci líbí. Latina je zase více živelná. Když jsem skončila s tancem, začala jsem se opravdu naplno věnovat budování ateliéru, vytvořila jsem zázemí, dala prostor krejčím, aby se specializovali na tak specifický obor, jako je taneční oblečení, oblečení pro gymnastky, krasobruslařky a speciální kostýmy na stage. Celosvětově takových dílen není moc, a i díky tomu tvoří NOSME kostýmy do celého světa. Když jsem skončila s tancem, věnovala jsem se párové akrobacii. Teď je mojí vášní krasobruslení. Je skvělý pocit, když na ledě můžete vyskočit nebo se zatočit v piruetě.
Které tance nebo choreografické prvky jsou z hlediska tvorby oděvů nejnáročnější nebo největší výzvy?
Většinou zvedačky mohou dělat problémy. Nesmí nic zavazet. V tanci, showdance a krasobruslení je žádoucí, aby šaty pohyb hezky dotvářely, aby vlály závoje nebo aby šaty měly hluboká záda. Vše musí perfektně padnout a držet na svém místě, nic nesmí překážet nebo se roztrhnout. Nedávno jsem tvořila kostým pro kouzelnici. Vymýšlely jsme, jak v kostýmu zamaskovat mikrofon, jak udělat speciální doplňky a kapsy například na karty. Kostým však stále vypadal elegantně a nic nebylo vidět. Na divadelní představení Love2Dance jsme v ateliéru dělaly strhávací kalhoty nebo sukně. Takové srandy mě hodně baví. Snoubí se tam řemeslo, zkušenosti z tance a kreativita.
Z jakých materiálů šijete? Obecně jsou trendem přírodní materiály – má toto hledisko smysl i u kostýmů?
Přírodní látky mám hodně ráda, snažím se je využívat zejména v kolekcích na denní nošení. V NOSME šijeme krásná pevná bavlněná trika nebo šaty. Máme i bambusové – tyto látky jsou přímo vyrobené v Česku a u nás v ateliéru ušité. Na to jsem velmi hrdá. Na tanec jsou ale potřeba velmi jemné a lehké látky. Na šifony se specializuje zejména Japonsko. Krásné pevné krajky vyrábějí v Rakousku. Pružné síťky a lycry najdete v Itálii, ta je velmocí těchto funkčních materiálů.
Přináší práce pro televizní pořad nějaká specifika oproti modelům pro jiné show a závody?
Vše funguje podobně, vstupuje sem ale další faktor – kamera. A tak je nutné brát ohled na specifika snímání. Některé barvy se na kameře vytrácí nebo mění odstín, pak musíte použít odstín o něco sytější. Pozor si musíte dát na vzory, které dělají interferenci, pro oko nepříjemné vlnění obrazu. Ale díky zkušenostem vím, čemu předcházet.
Jaká je největší noční můra kostýmního návrháře televizní show?
Naštěstí nemám noční můry. Ale to, že se něco roztrhne, spadne, nebo že se strhávané oblečení nestrhne tak, jak má – to vždy pozoruji se zatajeným dechem.
Jak se vlastně tvoří kostýmy pro takový pořad? Spolupracujete na návrzích a výrobě společně s účastníky? Stává se, že se kostýmy musejí upravovat, protože v průběhu pořadu soutěžící hubnou?
StarDance by se opravdu dala zařadit mezi hubnoucí a fitness pořady. Účastníci hubnou a formují se. Kostýmy běžně v průběhu zmenšujeme. Nejvíce je to poznat u pánských kalhot na latinskoamerické tance. Ty jsou univerzální a používají se ve více tancích, jak na začátku, tak na konci. U někoho jsme zabírali až o 15 cm v pase. Návrhy jsou výsledkem společného dialogu. Někdo to zcela nechá přímo na mně a někdo má představu, kterou společně dotváříme a vylepšujeme k dokonalosti.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Na které kostýmy z historie své tvorby nejraději vzpomínáte?
Ke každým šatům mám speciální vztah. Nedělám rozdíl, jestli jsou na červený koberec, pro mistryni republiky, pro nevěstu, či pro tanečnici, která začíná. Všechny jsou pro mě speciální a snažím se, aby se každá cítila jako princezna. Některé akce však zanechají hlubší vzpomínku. Mohou to být olympijské krasobruslařské kostýmy pro sourozence Tashlerovy, velká večerní róba pro Tatianu Dykovou, divadelní představení Love2Dance, šaty pro mistryně v tanci nebo svatební šaty pro nejlepší kamarádku? Nevím, jaké bych si vybrala.
Jak se sama oblékáte v civilu? Platí u vás to, že návrháři obvykle sami chodí v minimalistickém černém outfitu?
Tak to jste skutečně vystihla, musím se smát… Ano, sama taková jsem. Nejraději v černé. Barev a lesku je kolem mě tolik, že sama sáhnu často hlavně po černé nebo tlumené barvě. Barvy ale nadevše mám ráda a v mojí tvorbě jich je plno.
