Jestli jsem někdy měla pocit, že se vznáším, bylo to u terapie Watsu. V pětatřiceti stupňové vodě jsem pod vedením terapeutky Šárky Laury Tůmové plula jako miminko v plodové vodě, a zároveň jsem na vodní hladině tančila jako mořská panna. Tak jak mizela tíha mého těla, jakoby se ztrácely všechny problémy, které mě tíží na souši.
„Moje dcera nebyla kontaktní, dotek jí nedělal dobře. Pak ale nastal zlomový moment. Jela jsem s ní na Vysočinu na pobyt pro rodiče s dětmi v teplé vodě. Tam mi doteklo, jak je mi ve vodě dobře. Ani jsem se nechtěla vynořit. Zjistila jsem, že pod vodou vydržím dlouho a vnímala jsem bezpečí, které mi dává. Velikánskou výhrou bylo, když se po třetím dni soustředění o mě dcerka opřela. Viděla jsem, co voda umí. Až pak jsem zjistila, že jsme se dětmi učili Watsu,“ vypráví svůj zážitek Šárka Laura Tůmová, která v Česku dlouhá léta vede terapie Watsu.
Ticho a bezpečí
A já vzpomínám na svoji první lekci se Šárkou. Na začátku plynutí mi umístila na končetiny takzvané floaty (vznášedla, pozn. red.), které mi pomohly tělo na vodě nést. Jen na chvilku se se mnou propojila tichým hlasem. Navedla mě ke klidnému dechu a sladila si se mnou signály pro pobyt ve vodě. Celá jsem se odevzdala její mateřské náruči a nechala se houpat a vodit po vodě. Protože jsem milovník tohoto živlu, za chvíli mi na nos umístila kolíček a uváděla moje tělo do tance pod vodou. Klasická terapie Watsu však počítá s tím, že pod vodou máte jen uši a obličej je nad hladinou. Zapomněla jsem na prostor a čas, vnímala jsem ticho a dávala důvěru tomu, co se právě odehrává. Když mě po hodině Šárka vynořila, měla jsem v očích slzy vděčnosti.
Vy i já jsme voda
Watsu je zkratkou pro vodní shiatsu (water shiatsu). Vodní terapie založil Herald Dull v Americe kolem roku 1980. Jako terapeut shiatsu začal testovat účinky teplé vody horkých pramenů na lidské tělo ve spojení s dotekem a prací s meridiány. Zjistil, že klienti jsou schopni nečekaného uvolnění a ve velmi teplé vodě zažívají pocit klidu a přitom odblokovávají bolesti zad i starodávná traumata. Kolem roku 1990 se Watsu začalo šířit do Evropy. V Česku se pak objevilo kolem roku 2010. V současnosti existuje vzdělávací systém pro terapeuty, kteří se naučí vést klienta ve vodě, protáhnout jeho tělo různými úchopy, stimulovat meridiány, působit na psychiku dotekem. Jak říká japonský vědec Masaru Emoto: „Musíme ctít vodu, vnímat ji s láskou a vděčností a dostane se nám pozitivních vibrací a změn. Pak se změní voda, změníte se vy, změním se já. Protože vy i já jsme voda“.
Cesta k uvolnění
„Tělo zrcadlí to, co si myslíte. Ve vodě nahmatáte pohybové vzorce těla na fyzické úrovni. V terapii jdete slupku po slupce a můžete se dotknout toho nejhlubšího já,“ popisuje Šárka Laura Tůmová. Jednou z nejskloňovanějších chorob současnosti je neschopnost uvolnění od stresu. Naše negativní emoce se otiskávají do těla v podobě napětí a Watsu přináší vysvobození z tenze. Energie se dočerpává a my vnímáme tělo jako něco velmi blízkého. Tato terapie pomáhá bez ohledu na hmotnost, věk nebo zdravotní indispozice. Je vhodné pro všechny zdravé lidi, speciálně je přínosné pro hyperaktivní děti, stejně jako pro lidi s tělesným postižením.
Watsu pro ženy
„Bohužel vnímám, jak se dnes ženy zaměřují na to, co se děje kolem nich a úplně se odpojily od toho, co se děje uvnitř. Ve vodě najednou vidím, jak nejsou schopné dýchat do břicha a jak mají ztuhlou bederní páteř a pánev,“ popisuje terapeutka. Watsu odstraňuje kloubní ztuhlost, napětí ve svalech, v páteři i v pánvi. Umožní tělu pohybovat se tak, jak není na souši možné. Najednou můžete zapomenout na to, že vás bolí kosti a tančíte jako mořská řasa. Voda očisťuje a pobyt v ní je pro ducha blahodárný. „Watsu přináší změnu. Může nás naučit přepsat staré vzorce a vykročit dál,“ dodává na závěr Šárka Laura Tůmová.
