Kosmetika nás dlouho učila soustředit se na to, co vidíme v zrcadle právě teď – vrásky, pigmentaci, nedokonalosti nebo ztrátu elasticity. Skin longevity obrací perspektivu a místo rychlých výsledků se ptá, v jaké kondici bude naše pleť za deset nebo dvacet let. S Ľubicou Rongé, zakladatelkou NAQED, jsme mluvili o tom, proč může být přehnaná péče stejně problematická jako péče nedostatečná, kolik produktů pleť skutečně potřebuje a co vlastně znamená clean beauty v době, kdy se tímto pojmem může označit téměř cokoli.
V beauty světě se v posledních letech stále častěji skloňuje označení „skin longevity“. Co si pod tím máme představit a v čem se tento přístup liší od klasického anti-age?
Anti-age nám vždycky sliboval zázrak – okamžitý efekt, viditelný rozdíl do týdne, méně vrásek. Skin longevity je přesně opačný přístup: nejde o to, jaká bude vaše pleť zítra, ale jak bude fungovat a vypadat za deset nebo dvacet let. Je to posun od „honby za mladistvým vzhledem“ k péči o skutečné zdraví pleti, její bariéru, mikrobiom a schopnost regenerace. Paradoxně je to často méně dramatický, ale mnohem účinnější přístup.
Aktuální trendy mluví jasně. Při výběru kosmetiky bychom neměli řešit jen to, co s pletí udělá dnes, ale i to, jak na ni bude působit při každodenním používání dalších deset nebo dvacet let. Víme ale dnes vůbec dost na to, abychom takový dlouhodobý vliv beauty produktů dokázali posoudit?
Upřímně – ne úplně. Kosmetický průmysl testuje bezpečnost a účinnost hlavně v horizontu týdnů či měsíců, ne desetiletí. Co ale víme zcela jistě, je chování konkrétních skupin látek, třeba těch, které narušují hormonální systém nebo se v těle kumulují. A právě proto se v Naqed řídíme principem předběžné opatrnosti: pokud u nějaké látky existuje důvodné podezření na dlouhodobé riziko, nečekáme na stoprocentní důkaz, raději ji rovnou vyřadíme. U něčeho, co používáte denně po celý život, se prostě nevyplácí riskovat.
Průmysl dlouho stavěl na rychlém „wow efektu“. Může být honba za okamžitými výsledky, tedy vysokými koncentracemi aktivních látek, exfoliací nebo komplikovanými rutinami pro pleť ve výsledku opravdu pozitivní, nebo naopak kontraproduktivní?
Velmi často může být i kontraproduktivní. Pleť, kterou neustále „dopujete“ silnými aktivními látkami a peelingem, sice může krátkodobě vypadat skvěle, ale dlouhodobě si tím oslabujete přirozenou kožní bariéru. A to často může vést k podráždění, zvýšené citlivosti a paradoxně i rychlejšímu viditelnému stárnutí. Rychlý efekt dnes může být přesně to, za co za pár let zaplatíte zhoršeným stavem pleti.
Kdybyste měla vybrat tři věci, které mají na dlouhodobé zdraví a stárnutí pleti největší vliv, které by to byly? A patří mezi ně vůbec kosmetika?
Pro mě jsou to tři základní pilíře životní hygieny: pohyb, spánek a strava. To je základ, na kterém všechno stojí, ať už děláte pro pleť cokoliv navíc. Ale kosmetika do toho určitě patří taky. Není náhradou za zdravý životní styl, ale je to jedna z mála věcí, kterou aplikujeme na pokožku doslova každý den, často několikrát denně. A to, co si vybereme, se prostě dlouhodobě počítá.
Proti složitým rutinám dnes stojí trend skinimalismu. Kolik produktů podle vás zdravá pleť skutečně potřebuje?
Základ je jednoduchý: čištění a hydratace podle typu vaší pleti. Zbytek, ať už je to desátý krok korejské rutiny nebo speciální produkt na jednu konkrétní vrásku, je většinou spíš o pocitu, že „děláte pro pleť maximum“, než o reálném přínosu. A pak je tu ještě jedna věc, na kterou se často zapomíná: pravidelnost. Nejdražší sérum, které použijete jednou za čas, vám toho dá míň než kvalitní produkt, který používáte poctivě každý den. Naše pleť, stejně jako celý organismus, má ráda řád.
Existují kroky, za které zbytečně utrácíme penězi nebo přímo samotnou kvalitou pleti?
Určitě, a nemusí to být nutně o počtu kroků v rutině. Problém je spíš nekvalitní kosmetika, produkty s pochybným složením, s látkami, které my v NAQED systematicky vyřazujeme. Je lepší mít méně produktů, ale takových, kterým opravdu věříte, než plnou poličku všeho možného, kde nevíte, co si vlastně nanášíte na pokožku.
V rámci své značky pracujete především s pojmem „clean beauty“. Ten ale nemá jednotnou závaznou definici a jednotlivé značky si jej mohou vykládat velmi rozdílně. Jak spotřebitel pozná, že nejde jen o greenwashing? Můžete nastínit, jakou filozofii vyznáváte přímo vy?
Chápu, že spotřebitel může být z toho všeho zmatený. Nikdo po něm nemůže chtít, aby se stal expertem na chemické složení kosmetiky. Proto je podle mě klíčové mít odbornou záruku od někoho, kdo se v tom skutečně vyzná. U nás tuhle roli hraje profesionální farmaceutka PharmDr. Katarína Paľová, se kterou jsme společně vytvořili náš Kodex, a ten jasně definuje, jaké látky do NAQED produktů nepatří a proč. Není to pouze marketingové sdělení, ale konkrétní, odborně podložený proces.
Produkty posuzujete jednotlivě, nikoli tak, že automaticky schválíte celou značku. Stává se tedy, že od jedné značky některý produkt prodáváte a jiný kvůli složení odmítnete? Co bývá nejčastějším důvodem?
Ano, stává se to běžně, neschvalujeme značky jako celek, ale jejich jednotlivé produkty. Nejčastějším důvodem bývá přítomnost složek, u kterých existují pochybnosti o bezpečnosti, i když jsou v EU stále povolené. I u vaší oblíbené značky se tedy může stát, že u nás najdete jen část její nabídky.
Naposledy se to stalo u značky SVR, která u některých svých produktů pro mastnou pleť používá silikony kvůli příjemnější, lehčí textuře. Silikony máme Kodexem zakázané, takže tyto produkty v našem sortimentu nenajdete, i když značku milujeme a je opravdu kvalitní. U každého produktu navíc výrobce kontroluje i riziko takzvaných endokrinních disruptorů, tedy látek, které mohou narušovat hormonální rovnováhu.
Na svém blogu jste otevřeli sérii „Toxická krása pod mikroskopem“ a začali jste mastkem. Ten není v evropské kosmetice obecně zakázaný, vy jste ho ale zařadili na svou černou listinu. Proč právě mastek neboli talc?
Mastek je dobrým příkladem toho, že legislativní povolení ingredience automaticky neznamená, že ji musíme v NAQED používat. Jde o přírodní minerál běžně využívaný například v pudrech, tvářenkách nebo očních stínech. Problémem není samotný mastek, ale především možnost jeho kontaminace azbestem, se kterým se může v přírodě vyskytovat společně.
Přestože kvalitní kosmetický mastek musí splňovat přísné požadavky na čistotu, jeho původ a kvalitu není možné posoudit pouze ze seznamu ingrediencí. V NAQED proto uplatňujeme princip předběžné opatrnosti. Pokud existují vhodné alternativy, například rýžový nebo tapiokový škrob, které mohou plnit stejnou funkci, dává nám smysl dát jim přednost.
Zařazení mastku na náš blacklist tedy neznamená, že každý produkt s jeho obsahem je automaticky nebezpečný. Je to naše vlastní rozhodnutí, jak případným rizikům předcházet tam, kde máme možnost zvolit jinou alternativu.
Podobná debata se vede kolem parabenů, silikonů nebo sulfátů. Není problém clean beauty právě v tom, že někdy automaticky vytváří dojem „chemické = špatné, přírodní = bezpečné“? Jak tyto dvě oblasti rozlišujete?
Toto zjednodušení podle nás není správné ani jedním směrem. Přírodní původ automaticky neznamená, že je látka bezpečná, stejně jako syntetický původ neznamená, že je škodlivá. I přírodní složky, například některé esenciální oleje, mohou způsobovat podráždění nebo alergické reakce, zatímco řada syntetických látek je při správném použití bezpečná a dobře ověřená.
V NAQED proto neposuzujeme ingredience podle toho, zda jsou přírodní nebo syntetické. Zajímají nás především jejich konkrétní vlastnosti, bezpečnost, účel v produktu, způsob použití a dostupná data. Právě proto je součástí našeho týmu také farmaceutka. Clean beauty pro nás neznamená automatické odmítání všeho syntetického, ale promyšlený výběr ingrediencí, transparentnost a snahu omezovat zbytečná rizika.
Když je nějaká kosmetická složka povolená evropskou legislativou, ale vy ji přesto odmítne, podle čeho se rozhodujete? Jak silné vědecké důkazy potřebujete, aby se látka dostala na váš interní blacklist?
Sledujeme aktuální výzkum, odbornou literaturu, nezávislé databáze a hodnocení bezpečnosti. Zajímá nás nejen samotná ingredience, ale také její použití, možné nežádoucí účinky a rizika při dlouhodobé expozici. Nečekáme přitom nutně na stoprocentní vědecký konsenzus – pokud se opakovaně objevují relevantní signály možného rizika, zejména u látek, kterým jsme vystaveni dlouhodobě, dáváme přednost opatrnosti.
Firmu jste založila z vlastní potřeby poté, co jste se vrátila s dětmi ze zahraničí a na českém trhu vám chybělo místo, kde byste mohla jednoduše nakoupit kosmetiku, jejímuž složení důvěřujete. Změnilo právě mateřství způsob, jakým přemýšlíte o každodenní expozici kosmetice a drogerii? Jste u produktů pro děti přísnější než u těch, které používáte sama?
Rozhodně. Předtím jsem složení řešila tak trochu povrchově, hlavně u kosmetiky pro sebe. Jakmile jste ale zodpovědná za miminko, které si věci strká do pusy a jehož tělo se teprve vyvíjí, začnete přemýšlet úplně jinak, i u věcí, které jste dřív brala jako naprostou samozřejmost. Krásným příkladem je třeba dětský šampon nebo krém na opruzeniny. A ano, u dětských produktů jsme přísnější. Třeba u vonných látek nebo esenciálních olejů, které u dospělé pleti běžně tolerujeme, ale u miminek a malých dětí je z Kodexu prakticky úplně vyřazujeme.
Kdybyste dnes otevřela kosmetickou taštičku průměrné ženy, které produkty nebo návyky byste kontrolovala jako první?
Pravděpodobně bych se asi nejdříve podívala na to, co používáme denně a bez přemýšlení: sprchový gel, denní krém, deodorant apod. Právě tuto “rutinní” kosmetiku často kupujeme dle zvyku nebo ceny bez velkého rozmýšlení nebo zkoumání složení. Díky tomu v běžných produktech tolerujeme nejvíce kontroverzních látek.
Následně bych se zaměřila na expirace, hlavně u dekorativní kosmetiky, tam se chybuje nejčastěji. I já osobně jsem dříve používala jednu řasenku nebo rtěnku dlouho po expiraci, ale poté mi došlo, že právě tyto produkty aplikujeme na ta nejcitlivější místa, takže je opravdu potřeba je občas zkontrolovat.
