V České republice běží neustále kolem 2000 oficiálně nahlášených veřejných sbírek. Podle odhadů organizátorů a neziskových platforem však vedle nich existuje další dvojnásobek až trojnásobek neoficiálních sbírek, z nichž významná část je neúčelná, netransparentní nebo přímo podvodná. Jejich počet v posledních letech rostl díky rozmachu sociálních sítí a zneužívání krizových situací nebo lidské empatie.
Ztratit se ve světě charitativních sbírek není dnes vůbec těžké. Díky sociálním sítím sdílí žádost o pomoc komukoli nebo čemukoli vaši známí, příbuzní, ale i známé osobnosti a média. V dobré víře odkazují na příběhy, které můžou, ale nemusejí být pravdivé a některé právě tato nedůvěra od pomoci odradí. Přesně pro tuto příležitost vnikla Sbírková poradna Znesnáze21 s informacemi nejen o tom, jak sbírky fungují, ale také jak je podpořit, ověřit nebo založit, aniž byste se dostali do průšvihu se zákonem.
„Na internetu jsou tisíce sbírek a lidi se neorientují v tom, čemu věřit a čemu ne. Co je pravdivé, co nepravdivé. Vedle toho velké množství lidí chce pomoci a neví jak. Mnoho lidí sleduje nějakou sbírku a neví, zda jí věřit, nebo ne. Nebo se lidé chtějí jen zeptat, jak sbírku založit. Zajímá je, jestli musejí peníze danit, či nikoli. Případně chtějí postavit nějaký větší charitativní projekt a neví jak na to. Těch důvodů, proč jsme se rozhodli Sbírkovou poradnu založit, je mnoho,“ vysvětluje ředitel dárcovské platformy Znesnáze21 Čestmír Horký.
Prověřuj, ale důvěřuj!
Pokusy o zneužití sbírky byly, jsou a vždycky budou. Jednou z cest, jak tomu zabránit, je neposílat peníze od dárců přímo žadatelům (zakladatelům sbírky), ale organizacím, které pomoc hradí. Tedy dodavatelům energií v případě doplatků, prodejcům kompenzačních pomůcek apod. Ale také je potřeba dobře si vybrat platformu, přes kterou peníze posíláte. „Jeden z důvodů založení Sbírkové poradny byl ten, že se setkáváme s mylnými informacemi o sbírkách od organizací, které je samy poskytují, což vytváří v prostření pomoci zmatek, který nikomu nepomůže, právě naopak. Vznikají tak například situace, kdy organizátor sbírky jejímu zakladateli tvrdí, že musí sbírku zdanit, nebo dokonce chce následně peníze vrátit, protože nemá oprávnění pořádat sbírky, které mají za cíl pomáhat v zahraničí. A takových příkladů bych mohl uvést spoustu,“ zní znepokojená odpověď Horkého.
Radí pomáhat přes neziskové organizace, ve kterých pracují zkušení sociální pracovníci, kteří jsou schopni nejen náležitě prověřit potřebnost sbírky, ale i zodpovědnost žadatele. „Člověk se učí pořád. V začátcích například požádal o pomoc pro svou nemocnou dceru otec, který s rodinou vůbec nežil. Jen zneužil dokumentů, aby mu byla sbírka schválena a on zalepil pusu lichvářům. Ozvala se nám maminka, které jsme peníze na léčbu poté vyplatili z vlastních zdrojů. Otce jsme přiměli je po nějakém čase vrátit. Od té doby vyžadujeme v podobných případech ověření a podpis obou rodičů,“ líčí zkušenosti.
Nemáme patent na rozum, ale cit pro slušnost
Dotazy v poradně zodpovídá Čestmír Horký, ředitel a zakladatel Znesnáze21, který vystudoval sociální práci, sociální politiku a pedagogiku a 20 let se věnuje práci v neziskovém sektoru. „Neznám samozřejmě odpovědi na všechny otázky. Když se to stane, rád to přiznám a využiji nevědomost jako možnost pro setkání s odborníkem, který dotaz dokáže zodpovědět a téma vysvětlit,“ usmívá se Čestmír Horký, který je často zván na konference a rozhovory na danou tématiku, ve kterých přibližuje i nejrůznější bizarní případy žádostí o sbírku. „Vznikají i neobvyklé situace. Například když o podporu žádala bývalá pornoherečka. Pomoc skutečně potřebovala, sbírku jsme spustili, ale naši bystří podporovatelé nám začali posílat videa a ona se stala terčem šikany. V takových chvílích je těžké rozhodnout, co je správné řešení. Sbírku jsme nakonec zastavili a paní pomohli z vlastních zdrojů,“ podělil se o kuriózní případ v Nočním mikrofóru Českého rozhlasu, vedle těch velmi silných a dojemných případů pomoci. „Zamítneme zhruba každou čtvrtou žádost o založení sbírky. Nemůžeme zneužívat štědrost dárců, ani ztratit jejich důvěru,“ dodává.
Jak se vyznat v „džungli charity“?
- Veřejnou sbírku v ČR smí pořádat jen obec, kraj nebo právnická osoba s osvědčením od krajského úřadu (v Praze od Magistrátu). Oficiální sbírku si můžete ověřit v seznamu veřejných sbírek MVČR.
- Podvodníci sází na rychlé a neuvážené emoce – používají dramatické příběhy (často i s ukradenými fotkami zraněných zvířat, nemocných dětí nebo lidí z válečných oblastí), u kterých tvrdí, že jde o „poslední minuty před operací“ či „okamžitou záchranu“.
- Falešným výzvám obvykle chybí konkrétní jména, kontakty na lékaře, zařízení, ověřitelné příběhy nebo odkaz na důvěryhodnou dárcovskou platformu. Požadavek na zaslání peněz na běžný soukromý účet bez jasného vysvětlení je dalším velkým varováním.
- Pokud vás někdo osloví osobně s kasičkou, má být opatřena platnou pečetí příslušného města (nejen obyčejnou samolepkou) a vybírající osoba by se měla prokázat plnou mocí a kopií osvědčení z úřadu.
- Požadavek na zaslání pomoci v bitcoinech nebo anonymních poukazech je prakticky vždy známkou podvodu.
Varování policie
„Jestliže vás někdo osloví s tím, zdali přispějete na veřejnou sbírku, nejspíš budete čelit emocionálnímu nátlaku. Pachatelé využívají lidské zranitelnosti a někdy se z vás až agresivně pokouší vylákat peníze. Je vhodné převzít nad situací kontrolu a nenechat se zmanipulovat. Sbírku si můžete lehce prověřit na webových stránkách Ministerstva vnitra ČR, v seznamu aktuálně pořádaných veřejných sbírek,“ píše na svém webu Policie ČR.
Nejčastěji teď na lidi s kasičkami narazíte na místech, kde se pohybuje větší množství lidí, jako jsou parkoviště u obchodních domů nebo rušné zastávky MHD. Pokud sbírka probíhá fyzicky, například na ulici, pozornost věnujte i kasičce. Měla by být řádně opatřena pečetí příslušného města, obyčejná samolepka není dostačující. „Výběrčí by se vám měl navíc věnovat, zodpovědět všechny dotazy, včetně toho, na jaký účel budou vybrané peníze použity. Do rukou by se vám měl dostat i leták s informacemi o konkrétní organizaci a jejích aktivitách, včetně internetové adresy a telefonických kontaktů,“ uzavírá policie s tím, že pokud se domníváte, že se jedná o podvodnou sbírku, můžete se obrátit na její tísňovou linku 158, kde její legálnost ověří.
