Emma Witter tvoří nádherné vázy a do nich i jemné květiny. Na tom by nebylo nic zas až tak zvláštního, kdyby celá díla nebyla ze zvířecích kostí. Chce jimi poukázat na obrovské množství odpadů v potravinářském průmyslu a přesvědčit veřejnost, že i z něčeho mrtvého a nepotřebného mohou vzejít něžné a užitečné věci.
Stále více umělců se snaží přemýšlet ekologicky a používat ke své tvorbě materiály co nejméně zatěžující životní prostředí. Jednou z nich je i Emma Witter. Vadí jí, kolik plastu je naprosto zbytečně spotřebováno na mnohá díla a vyjádřila rozhořčení i nad množstvím odpadu z restaurací, které jsou velkým problémem potravinářského průmyslu. Podle několika výzkumů se totiž vyprodukuje minimálně půl milionu tun odpadu, kterému se lze vyhnout.
Rozhodla se tedy upcyklovat vyhozené věci do něčeho, co působí étericky a něžně. A to i přesto, že jsou kousky vyrobeny ze zvířecích kostí. Angličanka je začala sbírat od řezníků, šéfkuchařů, kamarádů, a dokonce se vypravila i na procházky okolo Temže, kde materiál pro svá díla sbírá.
Prasečí kosti a uvadající květy
Emma Witter poté drobné zvířecí kostičky bělí a spojuje, aby z nich poté “vykvetly” nádherné květiny. Ty mají představovat plodnost a život v kontrastu s něčím, co je pro mnohé synonymum smrti. Pomíjivost života pak umělkyně zrcadlí například ve vázičce z prasečí holenní kosti, do níž zakomponovala uvadající květy. Možná je až trošku zarážející, že dílo umělkyně, kterou podporuje také nadace Sarabande Foundation, kterou založil Alexander McQueen, nepůsobí morbidně, ale spíš jako oku lahodící apel na všechny, kteří bezmyšlenkovitě plýtvají a žijí možná až přehnaně konzumním životem.
