Až se ve vašem cestovatelském plánu objeví dánská Kodaň, vyčleňte si půlden navíc. Tedy v případě, že vás zajímají francouzský impresionismus, severská modernistická architektura a design nebo současné stavitelství a jeho hvězdy jako Zaha Hadid či Snøhetta.
Severské předměstí Kodaně ukrývá skvost. Muzeum Ordrupgaard kombinuje prvotřídní sbírky francouzského impresionismu a dánského umění okruhu malíře Vilhelma Hammershøie, speciální výstavy, umění pod širým nebem, kdy v parku objevíte díla současných mezinárodních umělců, a vizionářské architektury.
Kromě klasicistního sídla z roku 1918 od architekta Gotfreda Tvedeho, které stylově čerpá z hnutí Arts & Crafts a je dnes krásně porostlé břečťanem, totiž pro rozšiřující se sbírky bylo nutné postavit nové přístavby. V roce 2005 to bylo křídlo od Zahy Hadid, jehož organicky tvarované betonové křivky jako kdyby vystupovaly ze samotné krajiny a které dostalo přezívku „velryba na břehu“. Rozšíření bylo první budovou Zahy Hadid v severní Evropě a první velkou stavbou vytvořenou zahraničním architektem v Dánsku od konce osmnáctého století.
Druhá přístavba přibyla teprve v srpnu loňského roku. Snøhetta’s Wing od norského progresivního architektonického ateliéru je jako kra – většina jeho objemu se nachází pod zemí, zvenčí je viditelná pouze sochařsky pojatá střešní konstrukce s ocelovou krytinou. Odráží měnící se světlo oblohy, podobně jako obrazy slavných francouzských impresionistů, prezentované v podzemních galeriích, k nimž návštěvníci sestupují impozantní schodišťovou věží. Výjimečnou sbírku je díky rozšíření možné ukázat v celé její velikosti, nejenom jako kurátorovaný výběr. Také pro tuto novostavbu se již stačil vžít druhotný název – „Nebeská zahrada“.
Dům Finna Juhla
Minulé léto se zde po dlouhých letech znovu otevřel i další vzácný objekt – vlastní domov legendárního architekta a designéra Finna Juhla. Rezidence, která je nyní součástí muzea Ordrupgaard, se může pochlubit inspirativní kompilací velkého množství ikonických kusů nábytku, barev, světla i umění. Mobiliář tvoří většinou jeho vlastní návrhy (židle Pelican, Cheftain nebo 48, stůl Silver a také lavice 48 Sofa Bench, umístěná u kruhového stolu v největší ložnici domu), jen výjimečně se v něm objevují návrhy dalších pionýrů severského modernismu, jakým byl také třeba Poul Henningsenem (jeho lampa Contrast visí nad stolem).
Finn Juhl postavil dům v roce 1942, když mu bylo třicet let, a žil a pracoval v něm až do své smrti v roce 1989. Během celé doby neustále podobu interiérů ladil do nejmenších detailů, v průběhu let dynamicky přidával do interiéru stále více vlastního nábytku. Dům kopíroval jeho vlastní rostoucí portfolio. I když Finn Juhl původně vystudoval architekturu na Královské akademii umění, nakonec navrhl jen hrstku domů, a proto je skutečnost, že se rezidence dochovala, navíc v nezměněné podobě, velká věc. Stavba je komponována na základě směřování zevnitř ven, což nebývá v architektuře zvykem. Nábytek a interiér se nepřizpůsobovaly místnostem, ale stěny a prostory naopak nábytku. Každá místnost pak zase ovlivnila, jak bude tvarován exteriér domu.
Dům se tedy nakonec skládá ze dvou hmot spojených chodbou s vlastním vchodem. Velká okna a dveře dělají ze zahrady přirozené rozšíření interiéru s otevřeným půdorysem. Cirkulace a pohyb domem je plynulý, pokoje na sebe přirozeně navazují bez rozdělování dveřmi. Od vchodu je člověk volně směřován do knihovny, ale i do jídelny a ložnic. Stejně prominentní roli jako nábytek hraje v rezidenci umění. Finn Juhl pečlivě vybíral díla předních dánských umělců, jako byli Vilhelm Lundstrøm, Asger Jorn, Erik Thommesen a Sonja Ferlov Mancoba. Dům Finna Juhla, to je jeden velký Gesamtkunstwerk.
