Neo-Bauhaus není nově vzniklý trend, ale pokračování modernistického myšlení, které se formovalo už ve 30. letech jako přirozené rozvinutí principů Bauhaus.
Dnes se k němu design znovu vrací – ne jako k historickému odkazu, ale jako k jazyku, který je překvapivě aktuální. Jednoduché formy, důraz na funkci a práci se světlem dnes doplňuje větší cit pro barvu, atmosféru a emoci. Právě na lampách, které stojí na pomezí objektu a funkce, je tento návrat patrný nejvýrazněji.
Kořeny této estetiky sahají ke škole Bauhaus, založené v roce 1919 ve Výmaru. Její zakladatel Walter Gropius prosazoval radikální myšlenku: design má být dostupný, funkční a zbavený zbytečné dekorativnosti. Bauhaus spojil umění, řemeslo a průmysl do jednoho celku a definoval modernismus tak, jak ho známe dnes. Po jeho nuceném uzavření v roce 1933 se jeho myšlenky přesunuly do zahraničí – zejména do USA, kde na ně navázal například László Moholy-Nagy založením tzv. New Bauhaus v Chicagu. Právě zde začíná druhá kapitola – adaptace Bauhausu na průmyslový svět a nové technologie.
Současný neo-Bauhaus pak představuje třetí fázi. Nejde o historickou rekonstrukci, ale o reinterpretaci. Přísná racionalita se uvolňuje, přibývá barva, organické tvary i určitá hravost. Minimalismus už není asketický – je smyslový. A kde jinde si se smysly pohrát více, než u světelných lamp? My pro vás vybrali tři nejikoničtější, které by vás neměly minout!
Orange mushroom: návrat k Space Age
„Mushroom“ lampy, které zažily vrchol v 60. a 70. letech, jsou fascinujícím spojením Bauhausové logiky a futurismu éry Space Age. Jejich tvar je maximálně funkční a rozptyluje světlo rovnoměrně a bez ostrých stínů. Snad nejpoužívanější byla oranžová varianta, která interiéru dodá teplo, klid i intimitu. V dnešní době digitálního přetížení tak působí téměř terapeuticky. Jedním ze zástupců je Nesso lampa od Giancarlo Mattioli z roku 1967, která byla vyrobena z plastu, tehdy revolučního materiálu.
Když lustr nahradí Arco lampa
Stojací Arco lamp od Achille Castiglioni a Pier Giacomo Castiglioni z roku 1962 patří k nejikoničtějším světelným objektům 20. století. Její princip je přitom až překvapivě jednoduchý: masivní mramorová základna, z níž vyrůstá dlouhé ocelové rameno zakončené světlem. Lampa tak nahrazuje stropní svítidlo – bez nutnosti zásahu do prostoru. Právě v tom spočívá její genialita. Funkce je dovedena do extrému, kdy řeší problém a zároveň se stává dominantou prostoru.
Pink double bubble, zrozena pro romantičky
Zatímco původní Bauhaus by podobnou formu pravděpodobně považoval za příliš dekorativní, dnešní doba miluje lehké odhylky. Dvojité skleněné koule působí jako světelný objekt na pomezí designu a umění. A růžová barva? Ta zde hraje kultivovanou, téměř architektonickou roli. Nejedná se o vintage design, ale rozhodně patří mezi oblíbený arsenál moderních designových interiérů.
