Podzimní edice Mercedes-Benz Prague Fashion Week SS26 proměnila SaSaZu v mozaiku nespočtu příběhů. Šaty se měnily v manifest, kabáty v kulisy detektivky, korzety v ozvěnu deníků a recyklované materiály v rebelii proti fast fashion. Některé kolekce křičely, jiné jen šeptaly, ale všechny nechaly stopu. Vybrali jsme momenty, které nás zasáhly nejvíc – ty, které ještě dlouho zůstanou v hlavě, pod kůží a snad i na kůži!
Generace odpadlíků našla svůj hlas u Sure Curated x FURIOSA®
Pokud by Patti Smith napsala knihu o českém fashion weeku, tahle kolekce by byla její první kapitolou. Alexander Bel se svou značkou Sure Curated opět ukázal, že upcycling nemusí být jen o ekologii, ale může být také manifestem identity. Kolekce Outsiders Generation je výkřikem všech, kteří se cítí mimo hlavní proud – a přesně tam nacházejí svou sílu.
Na mole se objevila reinterpretovaná saka prošitá japonskou technikou Sashiko, oversized kalhoty z deadstock látek a šaty, které romantizují život na hraně mezi klubem a ateliérem. Přidejte k tomu šperky od FURIOSA®, které svou punkovou estetikou připomínají luxusní piercing pro duši, obuv z dílny Vasky a ručně malované šátky, jež vypadají jako osobní manifest na kusu bavlny – a máte kolekci, která je víc než oblečení. Je to biografie generace, která se odmítá přizpůsobit.
Černobílá inscenace Tomáše Němce
Když se na mole v SaSaZu setmí a reflektory se zaměří na siluety Tomáše Němce, diváci mají pocit, že sedí v první řadě divadla. Jeho kolekce pro SS26 je inscenací v černobílých kulisách, kde se střídá napjatý klid s teatrálním gestem. Černá a bílá zde nejsou kontrastem, ale dialogem. Bílý chlupatý kabát působí jako socha, zatímco tmavé róby připomínají temné opony divadla, které právě odhaluje další dějství. V několika modelech lze zahlédnout jemné baletní odkazy – siluety, které evokují pohyb tanečníků, a skici přetavené do reálných tvarů. Celek je čistý, klidný, a přesto podprahově emotivní. Je to kolekce, která se nesnaží ohromit křikem, ale zanechává v divákovi pocit – podobný tomu, jaký přichází po skončení představení, když se zhasnou světla a v sále na chvíli zůstane ticho.
Hana Valtová píše deník utkaný z látek
Některé kolekce fungují jako skicář, jiné jako manifest. A pak jsou tu takové, které připomínají osobní deník. Hana Valtová ve své kolekci The Dress Diary zkoumá oděv jako archiv emocí i identit. Inspirovala se skutečnou knihou Kate Strasdin, která zachytila deník Anne Sykes z 19. století – a vytvořila její imaginární současnou „dvojničku“.
Na mole se tak objevuje šatník ženy, která propojuje minulost s dneškem. Historické vrstvení a siluety formované spodním prádlem se tu prolínají s moderní krejčovinou, korzety jsou ručně zpracované podle dobových střihů a originální pleteniny od KNIT-TEX CZ evokují krajku, která mohla zdobit šaty před více než sto lety. Paleta béžové, černé a bordó podtrhuje eleganci, zatímco drobné detaily nesou punc dlouhého užívání – jako by jednotlivé kusy oděvu už měly vlastní život. Protože šaty si pamatují, kdo jsme, odkud přicházíme, i to, co jsme ochotni nést dál.
Valérie Jurčíková a dvanáct podezřelých
Tentokrát se na mole otevírá vlakové kupé, kde každá silueta může být podezřelá. Valérie Jurčíková ve své kolekci 4.0 přetavila slavnou detektivku Agathy Christie do vizuálního jazyka současné módy – a položila odvážnou otázku: co kdyby všechny postavy byly ženy?
Každý model je stopou, fragmentem příběhu, drobnou indicií. Kabáty a saka s maskulinní energií připomínají Poirotovu racionalitu, zatímco dlouhé večerní šaty v saténu či s ručně našitými flitry nesou nádech tajemné femme fatale. Paleta černé, bílé, temně bordó a hluboké petrolejové vytváří dramatickou kulisu, v níž se střetává síla se zranitelností, racionalita s emocí. Jurčíková tak vypráví detektivku bez slov – jen skrze střih, texturu a detail. Její Orient expres se odehrává na mole, a každá modelka je zároveň svědkyní i viníkem.
UMPRUM: Věčnost současnosti a jména, která musíme sledovat
Ateliér módní tvorby UMPRUM opět potvrdil, že je líhní vizí i odvahy. Kolektivní projekt inspirovaný Lobkowiczkými sbírkami propojil minulost s přítomností. Absolutně nás nadchly tyto tři představitelky nové generace: Eliška Trčková, Ida Rapaičová a Klára Majorová.
Trčková dokázala obléct tělo do hudby – její kolekce vychází z notových zápisů i digitálních křivek zvuku, a tak se látka mění v melodii. Provázky a šňůry kreslí hudební linky, které se pohybují přes tělo jako partitury.
Rapaičová naopak přenesla téma dědictví a autenticity do syrové, ale velmi současné podoby. Její modely balancují mezi zakrytím a odhalením, mezi tlakem minulosti a touhou po svobodě. Betonově šedé tóny, síťové materiály a odvážné střihy působí jako vizuální metafora emancipace.
A Majorová? Ta vytvořila dialog mezi renesanční ornamentikou a digitálními detaily. Kovové nýty a krystaly nejsou jen dekor, ale i konstrukce, která drží celý oděv pohromadě. Její kolekce působí jako módní brutalismus – kontrast kovu a jemného textilu, historie a moderní technologie.
On The Boat hledá rovnováhu mezi člověkem a umělou inteligencí
Značka On The Boat, za níž stojí Jana Horejšová, vstupuje na přehlídkové molo s konceptem Singularity, který zkoumá aktuální vztah lidství a umělé inteligence. Jejich kolekce SS26 je jako futuristický deník, v němž je kladen silný důraz na vrstvení i improvizaci a zároveň vnáší do každého střihu příslib metamorfózy.
Materiály jsou často recyklované či upcyklované a každý kus může být rozložen a znovu kombinován s jinými modely, čímž vytváří minimalistický, ale hravý „capsule” přístup k módě. Tato modularita symbolizuje i samotnou AI – nekonečné možnosti transformace a adaptace.
