Ještě nedávno jsme se ptali, zda nás umělá inteligence nahradí v práci. Dnes z mého pohledu stojíme před jinou, podstatnější otázkou. Co když jsme se posunuli do bodu, kdy technologie nezačínají zasahovat jen do procesů nahrazování našeho myšlení, ale postupně vstupují i do prostoru, který byl dosud výhradně lidský ‒ do mezilidského kontaktu? A dokážeme si plně uvědomit, co to znamená pro naši psychiku, vztahy i společnost jako celek?
Kontakt jako biologická potřeba
Z pohledu neurovědy komunikace nikdy nebyla pouhou výměnou informací. Je to biologický proces. Tón hlasu, tempo řeči, pauza mezi slovy, oční kontakt nebo sdílené ticho. To všechno jsou jemné signály, které náš nervový systém vyhodnocuje dříve, než si to vůbec uvědomíme. Právě díky nim se může zklidnit. Díky nim víme, že jsme v bezpečí.
Komunikace je tedy regulátorem stresu. Je mostem mezi tělem a myslí, nás samých a mezi ostatními. Je základem mezilidské důvěry.
Textová zpráva, chatovací rozhraní či syntetický hlas mohou být efektivní. Mohou být přesné a rychlé. Ale nenesou komplexnost živého lidského naladění. Nenabízejí mikroregulaci, která vzniká v prostoru mezi dvěma lidmi, když jsou spolu skutečně přítomní. A právě tato regulace je klíčová pro naši psychickou stabilitu.
Digitální zátěž a nervový systém
Studie Americké psychologické asociace i dalších výzkumných institucí dlouhodobě poukazují na nárůst chronického stresu, úzkosti a pocitu odpojení, který koreluje s intenzivní digitální zátěží a omezením živého mezilidského kontaktu.
U dětí a dospívajících jsou tyto dopady ještě citlivější. Výzkumy spojují sníženou kvalitu osobní komunikace se zhoršenou schopností regulovat emoce, udržet pozornost a utvářet stabilní identitu. S úbytkem lidského kontaktu neroste jen osamělost. Roste přetížení nervového systému. Snižuje se tolerance k nejistotě. Slábne schopnost orientovat se ve vlastním prožívání i ve vztazích.
Technologie nám přinesly komfort a rychlost. Bohužel nám místy odnesly nás samé.
Lidskost jako regulační princip
AI je nástroj. Může rozšiřovat naše možnosti, zefektivnit procesy, podporovat kreativitu. Otázkou však je, zda se stejnou péčí, s jakou kultivujeme algoritmy, kultivujeme i to, na čem stojí prosperita společnosti: naše přemýšlení, naše prožívání, lidskost.
Lidskost není sentimentální hodnota. Je to regulační mechanismus. Schopnost zůstat v živém kontaktu, se sebou i s druhými, ovlivňuje naši odolnost, kvalitu rozhodování i způsob vedení. Bez ní se technologie stává pouhým zesilovačem tlaku. S ní může být skutečným nástrojem.
Kde začíná ona lidskost?
U otázek, které si položíme my sami:
Vnímám tón hlasu druhého člověka, nebo jen obsah jeho slov?
Dokážu zůstat přítomná v rozhovoru bez potřeby multitaskingu?
Všímám si toho, co se děje v mém těle, když mluvím nebo když mlčím?
Lidskost se nekultivuje velkými gesty. Rodí se v drobných každodenních rozhodnutích. Vůči sobě, vůči ostatním. V tom, zda odložíme telefon, když s někým mluvíme. Zda si dovolíme pauzu místo okamžité reakce. Zda si všimneme, že jsme přetížení a zvolíme vlastní regulaci místo další akce.
Co si z toho můžeme vzít pro sebe?
Nejde o to, zda nás umělá inteligence nahradí. Jde o to, zda si my sami nenecháme vzít prostor pro nás samé. Každý den máme možnost volby. Usilovat o efektivitu, aniž bychom obětovali přítomnost. Pracovat s technologiemi, ale nenechat je převzít nás samé. Zjednodušovat procesy, a přitom si uchovat tempo, ve kterém ještě slyšíme sami sebe.
Schopnost zůstat v živém kontaktu, se sebou i s druhými, se stává jednou z nejzásadnějších dovedností této éry. Ne proto, že je měkká. Ale proto, že je stabilizační. A právě tam, v každodenním mikrorozhodnutí, začíná budoucnost, kterou vytváříme.
Autorka je profesionální koučka a konzultantka zaměřená na mentální rozvoj ve firemním prostředí a spolupráci s těmi, kteří jsou na rozcestí, čelí výzvám a usilují o růst. Specializuje se na dosahování klientských cílů skrze porozumění myšlení a praktické využití neurovědy v každodenním životě. Ve svém podcastu Claudie Cross, Za slovy hovořila o úspěších a cestě k naplnění například s 1. místopředsedou Senátu PČR Jiřím Drahošem, kadeřníkem Michalem Zapomělem, tenistkou Andreou Sestini Hlaváčkovou či CEO řady firem. Více na claudiecross.com
