Pátek, 27 května, 2022

Roďte jako vévodkyně Kate nebo herečka Jessica Alba: Hypnoporod není jen pro „ezo” ženy, říká lektorka

Porody. Věčné téma. Přestože každá nastávající máma se na příchod svého potomka těší, v nitru většiny z nich panují obavy, nejistoty a pochybnosti, jak celý akt zvládnou. No a některé ženy si pak bohužel z porodnice spolu s miminkem zbytečně odnesou i nepříjemný zážitek na celý život. Ale nemusí to tak být. „Během porodu první dcerky se mě zmocnila tak silná bolest, že jsem si v jednom okamžiku přála zemřít. Věděla jsem, že znova už to nechci zažít a začala se zajímat o hypnoporod,” říká Šárka Chapman, autorka blogu Klidná máma a lektorka hypnoporodu, která pomocí svých kurzů učí ženy naslouchat svému tělu a prožít tak vědomý, uvolněný porod.

Co se doopravdy skrývá pod slovem hypnoporod?

Foto: Archiv Šárky Chapman, Šárka Chapman

Je to metoda, která pomáhá ženám, aby se hluboce uvolnily. To je u porodu velmi důležité, protože když jsou skutečně uvolněné a ponořené do sebe, mnohem snáz porodí. Pokud se totiž žena během porodu cítí dobře a v bezpečí, její tělo začíná uvolňovat ten správný koktejl hormonů, jako je třeba melatonin nebo oxytocin. Právě ten je velmi důležitý, jelikož jde o hormon lásky a pohodlí. Potřebný je pak zejména pro efektivní kontrakce, díky kterým se otevře děložní hrdlo a miminko je poté vypuzováno ven.

Jednou z metod uvolnění jsou pak například hypnoporodní relaxace, nahrávky, během nichž se žena učí hluboce uvolnit svou mysl i tělo tak, aby spolu pak efektivně spolupracovaly během porodu. Dále máme pozitivní afirmace, což jsou tvrzení, které mají za cíl, aby se žena zaměřovala na to pozitivní, aby se těšila na miminko a neočekávala problémy. Další technikou jsou vizualizace, během nichž si žena například představuje ideální scénář svého porodu nebo efektivně zpracovává své obavy či staré vzorce. Tyto tři techniky používáme několik týdnů před porodem a klíčem je jejich praktikování a opakování. Pracujeme samozřejmě také s dechem, který je během porodu velmi důležitý. Zároveň ženy připravuji na porod i po fyzické stránce – jak posilovat pánevní dno, jak masírovat hráz i jak sedět tak, aby bylo miminko v ideální poloze. Celá metoda hypnoporodu je velmi komplexní.

A má vlastně metoda něco společného se samotnou hypnózou? Ptám se proto, že spousta lidí si pod hypnoporodem představuje ženu, která přivede na svět dítě úplně mimo sebe a své vědomí…

Myslím, že pojmenování hypnoporod této metodě, která je sama o sobě úžasná, strašně škodí. Jediné, co je na ní totiž nešťastné, je právě ten název. Nejde o hypnózu, o žádný řetízek, s nímž vám někdo bude mávat před obličejem. Jedná se o hypnoterapii. Pracujeme se stavem hlubokého hypnotického uvolnění. A v tom je ten rozdíl. V tom hlubokém hypnotickém uvolnění my jsme vlastně každý den například tehdy, když se probouzíme. V ten moment, kdy už nespíme, ale ještě nejsme úplně vzhůru, takový stav mezi, kdy nad sebou ale máme plnou kontrolu. A do tohoto stavu se dostáváme právě pomocí relaxace. Je důležité také říct, že žena by s kurzem měla začít několik týdnů před porodem právě proto, aby se díky relaxacím do toho stavu dokázala dostat jednoduše. S každým poslechem hypnoporodních relaxací se totiž uvolňuje snáz, rychleji a hlouběji. Během porodu se pak snadno poddá celému procesu. Ale jak už jsem řekla, hypnoporod nejsou jen relaxace. Třeba můj kurz trvá šest týdnů právě proto, aby žena dostala i dostatek informací, natrénovala určitou asertivitu, aby si mohla jednotlivé techniky zkoušet a pak je znovu prokonzultovat.

Takže jde o to, že doma trénujete, jak navodit určitý stav. A když ta situace pak přijde, vše se vám vybaví? Asi se ale může stát, že se to pod tíhou strachu a bolestí nepodaří…

Důležitou věcí je uvědomit si, že porod vůbec nemusí bolet a žena vůbec nemusí mít strach. My ženy se obecně porodu bojíme, bojíme se bolesti, říká se, že to prostě musíme „nějak přežít”. Jenže to vlastně vůbec nejsou naše myšlenky ani náš vědomý přístup. Je to něco, co jsme do sebe nasály za celý svůj život z filmů, z vyprávění kamarádek i příbuzných ale i z postoje společnosti. Mluvíme-li o provorodičkách, pak rozhodně nejde o jejich zkušenost. Jak totiž člověk může mít strach z něčeho, co nezažil? Je tedy podstatné zamyslet se, proč spoustu žen porod bolí.

A proč?

Protože jsou často v nepřirozených podmínkách, obklopeny cizími lidmi, uprostřed sálu a pod ostrým světlem. To je přece strašně nepřirozené. Vždyť žádná samice v přírodě takhle neporodí. Žena se pak cítí stažená a jakmile se tak cítí, tak tělo nepracuje tak, jak bylo pro porod stvořeno. Kyslík nejde do svalů, do kterých má jít. A to jsou především svaly dělohy. Když je žena sevřená, jdou svaly proti sobě, a to potom bolí. Ženské tělo je geniální a je stvořené pro porod. Ženu to nemá bolet, má pro ni být jednoduché porodit. A ona to samozřejmě dokáže, jen potřebuje mít správné podmínky. Hypnoporod je vlastně metodou právě pro naši společnost. My ženy bychom to nepotřebovaly, kdybychom od sebe nebyly tak odpojené.

Foto: Unsplash.com

To ale asi celospolečensky úplně vymýtit nejde. To si musí každá žena srovnat v hlavě sama…

Přesně tak. Každá z nás si musí najít svou cestu. Jsou dva typy žen, které za mnou chodí. A to jsou buď ženy, které jdou k prvnímu porodu, chtějí se na něj vědomě připravit, znát různé metody a třeba právě na hypnoporod od někoho slyšely chválu. Tím druhým typem jsou bohužel ty ženy, které za sebou mají bolestnou traumatickou zkušenost a nechtějí ji opakovat. Třeba porod, který skončil akutním císařem nebo pocitem odcizení od miminka. A pro mě je největší odměnou, když žena napodruhé porodí krásně, ve své síle, euforicky.

Jaký je tedy hlavní cíl hypnoporodu?

Naším cílem je, aby žena rodila tak, že bude naslouchat svému tělu, ponořená do sebe a nebude koučována. Žádné: „Maminko nadechneme se, zavřeme pusu a tlačíme, tlačíme, tlačíme!”. Jde o to, aby dělala to, co sama cítí. Ale první věc, na kterou se musíme zaměřit, je, kde a s kým chceme rodit. Každá porodnice má jiný přístup. Mám třeba klientku z Nového Zélandu a tam vyloženě teď doporučují rodit doma s tím, že je to nejbezpečnější možnost v časech koronaviru.

Základem je tedy vybrat si porodnici, kde chci rodit, s jakým přístupem a s jakou osobou. Jestli si například můžu vybrat porodní asistentku nebo dulu. Teda když pomineme současnou situaci. Protože teď, v době koronaviru, je to extrém. Jsou porodnice, kde mají skvělý přístup, kde žena má svobodu pohybu ve všech třech dobách porodních, kde mají tlumená světla, nikdo ji neruší, konverzace je minimální a personál má k rodící ženě respekt. To vše má obrovský vliv. Žena nemůže přijít do porodnice, kde ji personál nerespektuje, a porodit tam v klidu. Mozek ženy funguje během porodu úplně jinak. Žena je totiž v porodním nastavení a úplně se odpojí. Proto je důležité ji moc nevyrušovat konverzací, aby nezapojovala neokortex, tu část mozku, kterou používáme pro komunikaci. V tu chvíli to jde nádherně a nepotřebuje k tomu vůbec nic. Relaxace jsou tam tedy právě proto, aby ženě pomohly dostat se zpátky do tohoto stavu. Klientky totiž často popisují, že se jim doma rodilo hezky, porod postupoval. Najednou ale přišly do porodnice, tam se vše zpomalilo a začaly problémy. Proto tam ženy rády dál poslouchají relaxace nebo pozitivní afirmace. Jedna z nich je například „Vítám každou vlnu”, která slouží k tomu, aby se žena nebránila kontrakcím, protože mnohé z nich už prostě nechtějí rodit dál, nechtějí další kontrakce, zatínají se, což způsobuje ještě větší bolest.

Jak vlastně vy osobně vnímáte zásahy do porodů? Někdy je totiž lékařská pomoc asi nezbytná. Třeba, když se miminko při porodu vzpříčí a nejde ven…

Devadesát šest procent žen dokáže porodit snadno a hladce. Samozřejmě jsou ženy, to je evolučně dáno, které to nezvládnou. V tu chvíli můžeme být rádi, že máme moderní medicínu, císařský řez a můžeme zachránit ženu i dítě. Nicméně tech zásahů je neopodstatněně moc. Většinou porod končí akutním císařským řezem právě po kolečku, kdy se něco urychlí, dá se něco proti bolesti a tím vznikají problémy. Málokdy je to tak, že je žena v tichém prostředí, třeba jen s porodní asistentkou, která kontroluje ozvy miminka. U takových porodů dochází k problémům jen zřídka, miminko nemá důvod se někde zaseknout. I kdyby ale bylo třeba zadečkem dolů, tak se dá krásně porodit. Každopádně hypnoporod má i velmi úspěšnou techniku na otočení miminka.

Dokážete tedy připravit ženu i na císařský řez, přestože vám vlastně jde primárně o přirozený porod?

Ano. Neexistuje žádný vzor hypnoporodu. Neznamená to, že žena musí rodit někde sama doma v obýváku do porodního bazénku, jen si to tak hladce prodýchá a miminko vypluje na hladinu. Samozřejmě jsou takové hypnoporody, ale není to jediný scénář. Cílem hypnoporodu je, aby žena šla k porodu sebevědomá, klidná a připravená. Mám třeba klientku, s níž jsme se připravovaly a nakonec porodila císařským řezem. Ale ona věděla, že se připravila, jak nejlépe mohla, šla k porodu naprosto klidná a už předem věděla, jak na bonding, jak důležitý je kontakt kůže na kůži a jak podporovat laktaci. Prostě věci, které se po císaři ne vždy dělají. Hypnoporod tedy rozhodně není jen pro nějaké ezo ženy, je pro všechny, které chtějí porodit hladce, být informované a vyrovnané.

Já se už několikrát setkala právě s názorem, který zmiňujete. Tedy, že hypnoporod je pro „přírodní ženy”. Přitom tak ale rodila třeba i Jessica Alba…

Nebo vévodkyně Kate, která také rozhodně není žádná lesana. Spousta žen, které rodí hypnoporodně, prostě jen nechodí a nekřičí to do světa. Velká část z nich tuto metodu vyhledává i proto, že generace našich maminek rodila neskutečně odpojena od sebe i dítěte. To většinou nebyly přirozené porody. A my jsme generace, která se to snaží vrátit zpět. Vezměte si třeba, jak se rodily naše babičky, často jen doma se zkušenou porodní bábou. Pak přišel komunismus a ženy začaly rodit tak, že jim dítě bylo hned odneseno, neviděly ho a manželovi ho v porodnici ukazovaly jen přes okno. A tohle s přirozeným porodem prostě nemá nic společného.

Foto: Unsplash.com

Myslíte, že co se týká přístupu, jsou na tom dnes české porodnice dobře?

Jsou porodnice, kde můžete porodit snadno a jen s porodní asistentkou – třeba v Neratovicích. Myslím, že pokud probíhá těhotenství v pořádku a žena je zdravá, tak tam ani lékař být nemusí. Stačí zkušená porodní asistentka, která ví, kdy lékaře přivolat, když by bylo potřeba. Další věc je pak třetí doba porodní, což znamená porod placenty a probíhající bonding s miminkem. To se dá určitě v mnoha porodnicích zlepšit.

Teď je sice zákaz otců u porodu zrušen, ale niko neví, kam se bude situace ohledně koronaviru ubírat. Co byste poradila ženám, které by přesto v budoucnosti nemohly mít na sále podporu?

Žena dokáže porodit sama a hladce. Navíc ona nerodí tak docela sama, ale právě se svým miminkem, které také dělá spoustu práce. Rotuje, odráží se a vychází ven. Já s oblibou říkám, že se rodí jak dítě, tak i žena jako matka, jsou v tom společně. Pro ženu je ale obrovský šok a nevýhoda, když ze dne na den přijde o blízkého člověka u porodu, ať už se jedná o partnera nebo dulu. Je to velký zásah do psychiky. Proto je opravdu důležité, aby měla žena dobře vybranou porodnici, zjištěné informace, sepsaný porodní plán, důvěřovala si a pomocí vizualizací a relaxací se na sebe samu napojila. Důležitá je i fyzická příprava k porodu, aby to žena zvládla i právě i po fyzické stránce. S uvolněním u porodu nám mohou pomoct nejen nahrávky nebo relaxační hudba, ale i aromaterapie, jako třeba růže nebo levandule. V některých porodnicích už to nabízejí sami, což je skvělé.

Roční předplatné + dárek

Předplaťte si WHAT a my vám darujeme kousek té nejčistší přírody. Díky biOrganica.cz si užijete hýčkání aktivizující super-food maskou nebo pečující čokoládovou maskou z dílny britské 100% bio značky Inlight.

S výukou finanční gramotnosti je třeba začít od útlého věku, tvrdí...

Ačkoli si české děti podle průzkumů finanční gramotnosti nestojí špatně, není rozhodně výjimkou, že žáci základních škol netuší, jakou hodnotu mají předměty, které vlastní,...

Moderátor Viktor Vincze: O víkendech proležíme s Adélou v posteli klidně...

Viktoru Vinczemu bude na konci ledna teprve třicet let. Jenže toho stihl už tolik, co jiní nepořídí za celý život. Je jednou z tváří...

Halina Pawlowská: Nemám ráda vtipy o exkrementech a ženských cyklech

Na začátku 90. let minulého století zapůsobila na české humoristické scéně jako zjevení. Knížky s jejími vtipnými povídkami se...

V době největší krize mě podpořila Ewa Farná, říká zakladatelka projektu Za Normální Holky Kristýna Dolejšová

Na Instagramu ji sleduje téměř sto padesát tisíc lidí, vydala knihu a její projekt #ZaNormálníHolky pomáhá dívkám řešit především...

Nechci s tebou spát. Musíš se mnou spát! aneb Hledání sexuální kompatibility ve vztahu.

Sex ve filmech působí jednoduše. On to chce, ona taky – a do pěti sekund se od sebe odvalí....
Zavří­t reklamu