Co je malé, to je hezké. A Malé Karpaty nejsou jen hezké, jsou nádherné. Jste-li jako já, tedy spíše městský typ člověka, který k životu nutně potřebuje pobrouzdat se přírodou, hned při jejich první návštěvě vás ohromí. V ideálním poměru totiž nabízí všechno, co si od Slovenska můžete přát.
Je to kraj s divokou přírodou a vzduchem čistým jak křišťál, ale kdo má raději civilizovanější trasy na pěší túry a kola, má je mít. Užijete si výhledy do široka a daleka, ale nemusíte se za nimi trmácet celý den. Je to kraj vyhlášených vín a vynikající gastronomie, to je důležitá poznámka pro mlsné gurmány. Příjemná pohostinnost místních vás pohladí po duši. A ještě jeden super bonus Malé Karpaty mají – pro nás Čechy jsou od Bratislavy, co by kamenem dohodil. Stačí si odkroutit šílenou jízdu naší „déjedničkou“ a jste tam. Podtrženo, sečteno, Malé Karpaty si snad nemůžete nezamilovat.
Zakotvit na pohodu
Když máte čas utéct z města jen na pár dní, nejlepší je mít na výlety do okolí jeden výchozí bod. Jestli se rádi po procházce nebo projížďce na kole vyhřejete v sauně, pak rozplácnete ve wellness, abyste si po porci pohybu i odpočinku dopřáli výživné vynikající jídlo, zkuste „Zochovku“. Zochova chata je přesně takové to místo uprostřed ničeho, co si přejete potkat, když vyrazíte jen tak „na blind“. Jako to světýlko z pohádky o Jeníčkovi a Mařence, akorát že tady vás nebudou hýčkat s nějakými postranními úmysly, ale s veškerou upřímnou péčí a pohostinností. Opečovávání má v tomto místě svoji historickou tradici, na kterou později navázal evangelický farář Samuel Zoch a začátkem 20. století tu vybudoval první turistickou chatu v Malých Karpatech.
O „Zochovce“ je dobré vědět dopředu z jednoho prostého důvodu – celý areál je totiž tak moc pěkně organicky zasazený do okolního terénu, že si ho při projíždění kolem sotva všimnete. Nejnovější přestavba Zochovy chaty také právem vyhrála ocenění za mimořádný architektonický počin. Podařila se tady skloubit totální klasika starobylé srubové chaty s moderní dostavbou. Je to místo nenápadné stylové elegance, která dokáže vyloženě ohromit. Vstoupíte do haly, kde na vás dýchne impozantní prostor otevřený snad až na nebeskou báň.
Potěšení pro tělo i pro žaludek
A pak už záleží, co kdo rád, co si tady kdo víc užije. Rozhodně se tu nesmí vynechat velkoryse pojednané wellness a spa. Veliký bazén se super vířivkou a prostornou relax zónou. Vířivka nešimrá, nabídne po námaze pořádnou masáž. Všude boží výhled do zeleně. Dostane vás i saunová část. Několik druhů saun jsou samozřejmost, některé i s výhledem. Potěší ale i vychytané doplňky – například originálnější Kneippův chodník jsem na svých toulkách po wellnessech zatím nepotkala. Nebo tepidárium na vyhřátí, ledopád na zchlazení a lesní chodníček, to všechno jsou drobnější zážitky s efektem nečekaně velkého potěšení.
„Po spa“ obvykle musí přijít řada i na pořádnou gastronomii a toho si tady taky užijete dosyta. Jestli chcete slovenskou klasiku, zamiřte do Furmanské krčmy, pokud raději něco z vyšší gastronomie, v příjemné restauraci si můžete dopřát moderní jídla s odlehčeným šmrncem, obojí pod taktovkou vyhlášeného kuchaře Petera Holce. Sama Zochova chata i její přilehlé okolí mají opravdu co nabídnout.
Toulky divočinou pěšmo i na kole
Někomu to označení divočina bude možná připadat přehnané. Když Karpaty porovnáte třeba s Tatrami, tak asi ano. Ale naše lesy v Čechách už dávno nejsou a bohužel dlouho nebudou to, co bývaly. Já jsem s kamarádkami poznala Karpaty procházkami v části kolem Pezinka (to je přesně ta, co je od Bratislavy, co by kamenem…) a uvědomila jsem si, jak smutně rychle jsme si v naší krajině zvykli na fláky holin. Natrefíte na ně u nás doma všude, ve všech výškách i šířkách. Takže jen tak se procházet hustými listnatými lesy, převážně asi bukovými, kde sluchu lahodí šum větru v korunách a zurčení bystřiny, to je balzám na duši.
Okolí Zochovy chaty je na procházky a túry vyloženě ráj a její zakladatel si toho byl také velmi dobře vědom. Jen tak pro zajímavost, kněz Zoch tu založil i první Modranský turistický kroužek. Cílem takové té první seznamovací vycházky bývá tradičně rozhledna Veľká homoľa (domácí jí říkají Kugel podle jména kopce, na kterém stojí). Cestou na rozhlednu minete zajímavost – Astronomickou a geofyzikální laboratoř a o kousek dál se po finálním krpálu a asi stovce schodů před vámi za odměnu rozprostře nádherný výhled na skoro celé Malé Karpaty.
Pokud si chcete dát pěšmo přece jen víc do těla a užít si různorodějšího terénu, doporučí vám místní výstup na Vysokou, druhý největší vrchol Malých Karpat. Tento výšlap má asi 14 km, ale ta „panoramata“ a místní přírodní rezervace jsou (prý) úžasné a rozhodně stojí za to.
I každý fajn cyklo výlet má mít nějaké atraktivní záchytné body a jsou-li pamětihodné, o to lépe. Od Zochovky se dá vyrazit hned několika směry a snad každá trasa nabídne svůj hrad. Namátkou jeden tip spíš „pro dámičky“ do 15 km: Červený kameň, což je impozantní hrad pocházející ze 13. století, který byl dříve součástí obranné soustavy táhnoucí se od Bratislavy až po Žilinu. Náročnějším cyklistům by se mohl víc zalíbit výlet na zříceninu Plavecký hrad, též ze 13. století, je to tak 30 km a terén o poznání pestřejší. Nabídka výletů, stezek a tras je ale daleko bohatší, místní vám rádi poradí. Pro adrenalinové blázny na kolech tu mají i malokarpatskou výzvu z Modre přes hřeben až na Záhorie.
Karpaty Andyho Warhola
Nedaleké městečko Modra skýtá jeden nečekaný tip pro milovníky umění. Pobočku tu má bratislavská Zoya Gallery, která se pyšní úctyhodnou sbírkou současného slovenského i světového moderního umění. Mimo jiné i jedné z největších kolekcí děl Andyho Warhola v Evropě, takže máte jedinečnou možnost vidět na vlastní oči jeho slavné serigrafie i jiná díla. Mimochodem, Zoya Gallery je navíc součástí architektonicky moc pěkně pojatého areálu vinařství Elesko oceněného jako stavba roku 2010. Užít si tu můžete degustaci jejich vlastních vín i provenience celé malokarpatské oblasti. Elesko Wine Park je výbornou ukázkou úspěšného moderního vinařství, které si během poměrně krátké doby získalo jméno i ve světě.
Vinnou cestou necestou
A u vína na závěr zůstaňme. Místní vína jsou vynikající a vyhlášená, však také tato vinařská oblast patří na Slovensku mezi nejvýznamnější. Malokarpatská vinná cesta je oficiální sdružení vinařství, které v sobě spojuje to nejlepší, co tento malebný region pro potěchu všech smyslů nabízí. Začíná v Děvíně, končí v Smolenicích a provede vás na 100 kilometrech nejznámějšími vinicemi, přiblíží vám slovenskou vinařskou tradici, její historii i současnost, místní folklor. Po libosti ochutnáte nejen vína, ale i lokální gastronomické speciality a kamkoliv přijdete, uvítá vás a potěší srdečná pohostinnost. Pořádají různé akce a slavnosti v podstatě po celý rok. Tak až se sem budete někdy chystat, mrkněte do aktuálního programu.
V Malých Karpatech se budete všude cítit jako doma. A to je na Slovensku vlastně pokaždé jeden z nejhezčích zážitků – že se máme Češi a Slováci jako národy pořád rádi a tak dobře si rozumíme. To jinde na světě nenajdete.
